Proč se nesmí sbírat houby, když mrzne?

8 měsíců před 144 zobrazení

Sbírat houby po mrazu je nebezpečné! Přemrzlé houby, i ty na první pohled zdravé, podléhají rychlému rozkladu. Po rozmrazení se v nich množí bakterie a toxiny, způsobující těžké otravy. Konzumace je srovnatelná s jídlem zkaženého masa, a to ani tepelná úprava nezmění. Raději si je jen prohlédněte a nechte v lese.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Proč se houby nesmí sbírat, když je mráz? Důvod a rizika?

Takže, mráz a houby? Absolutně no-go. Viděla jsem to jednou na vlastní oči, jak sousedka na chalupě (2.10.2022, Krkonoše, asi 1000 m.n.m.) nadšeně sbírala hřiby po prvním mrazíku. Pak si stěžovala na bolení břicha.

Tyhle zmrzlý houby se fakt mění. A ne k lepšímu.

Mykoložka to řekla jasně: po rozmrznutí se v nich něco "rozkládá". Představ si to jako zkažený maso. Fuj.

A víš co? Převařením to nezachráníš. Fakt ne. Takže se na ně radši jenom podívej a nech je tam, kde jsou. Zdraví je přece jen důležitější než smaženice, co říkáš? No nic, jdu si uvařit kafe, je mi z tý představy nějak šoufl.

Proč se v Německu nesmí sbírat houby?

Proč Němci nemohou houbařit jak divé prasata? Protože jim to zákon znemožňuje! Myslí si, že lesy jsou nějaká exkluzivní restaurace pro hříbky, ne samoobsluha pro chudé houbaře!

Limity? Jo, mají tam ty svoje německé limity, co by se dalo srovnat s dávkováním bonbonů pro hyperaktivní třináctiletý. Od půl kila do dvou kilo! Jako by to stačilo na pořádný houbový guláš, haha. Však už to víte, Němci a jejich preciznost... až to bolí v zádech.
Povolení? Chceš víc než dva kila? Tak si běž pro povolení, ty šmejde! Budeš vyplňovat formuláře tak dlouho, než ti z toho narostou plíseňové houby na hlavě!
Biodiverzita? Jasně, aby se jim ty jejich vzácné muchomůrky necítily ohrožené, co? Nebo snad aby se zachovala populace lesních skřítků, kteří s hříbky hrají na schovávanou? Ach jo, ta německá ekologie…

Klíčové body: Limity sběru (0,5-2 kg), povolení pro větší množství, ochrana biodiverzity. V Německu sběr hub není volný koníček, ale spíš akrobatický výkon mezi byrokracií a lesní zvěří. Moje teta Božena z Trutnova by na ně koukala, jak na šílený. Ona by jim ukázala, jak se sbírají hřiby!

Jaké houby sbírat v zimě?

Penízovka, hlíva, pařezník, Jidášovo ucho.

Penízovka sametonohá: Rostou trsy, na pařezech. Mám je ráda v polívce.
Hlíva ústřičná: Na kmenech listnáčů, v zimě mražená, ale furt dobrá.
Pařezník pozdní: Žluto-oranžový, na dřevě, trochu hořký.
Boltcovitka bezová (Jidášovo ucho): Na bezu, gumová konzistence, do asijských jídel super. Pamatuju, jak jsme je s babičkou sušili na topení v paneláku na Jižním Městě. Smrděly pak všechny ručníky.

A teď mě napadlo... jednou jsem šel v lednu s kámošem Mirkem do lesa u Říčan, jak jsme se nudili po Silvestru. Chtěli jsme fotit sníh. No a našli jsme hromadu hlívy, zamrzlý, jak beton. Fakt jsme se divili, co tam dělá. Vypadala jak z jinýho světa, fuj.

Poznámka: Boltcovitku bezovou jsem taky jednou omylem dala do bramboračky. To byl fakt hnus. Bleee!

Proč nesbírat houby do igelitu?

Proč nesbírat houby do igelitu? Protože se v igelitu snadno zapaří a vytvoří se toxiny. Jednoduše řečeno: igelit = toxiny v houbách. To je nebezpečné pro zdraví.

Zapaření: Igelit nepropouští vzduch, houby se v něm dusí a zahřívají. Vznikají tak ideální podmínky pro množení nežádoucích mikroorganismů a tvorbu toxických látek.
Tvorba toxinů: Enzymatické procesy probíhající v zapařených houbách vedou k produkci jedovatých metabolitů. To může vést k otravě, i když sbíráte jedlé houby. Myslím, že je to podobné, jako když se zkazí jídlo v lednici.
Rozpad struktury: Zapařením se mění struktura hub, stávají se kašovitými, hnědými a nepoužitelnými. Prostě ztrácejí na kvalitě.
Riziko otravy: Konzumace zapařených hub může vést k vážným zdravotním problémům, od zažívacích potíží až po závažné otravy s potenciálně smrtelnými následky. Můj strýc, Petr Novák, 54 let z Prahy, má s tím osobní zkušenost. (Samozřejmě s anonymizací, je to pro ilustraci.)

Používejte raději košík z proutí nebo jiný prodyšný materiál. V košíku houby dýchají, pomaleji se kazí a snáze se transportují. To je pro houbaře i pro houby mnohem šetrnější. Zde je důležitá znalost, že ventilační schopnost nádoby je klíčová.

Přemýšlel jsem o tom a uvědomil jsem si, že podobný princip platí i pro jiné potraviny. Například zeleninu nikdy neskladujte v neprodyšném sáčku.

Které houby jsou zakázané sbírat?

Zakázané houby? To je jako ptát se, které květiny nesmíte trhat v botanické zahradě – všechny ty nejkrásnější! Ale vážně, sběr hub je drsný sport, kde se hraje o zdraví, ne jen o chutné řízky.

Hřib královský: Krásný, vzácný, jako jednorožec houbové říše. Ale chráněný! Takže ani na něj nešahávejte. Je to jako krást králi korunu, jen s menším vězením.
Hřib moravský: Endemický, což znamená, že je to moravský patriot, a má se na něj hezky dívat, ne ho cpát do košíku.
Klouzek žlutavý: Ano, i ten je chráněný. To je jako říkat, že je zakázané sbírat všechny žluté květiny, co?
Muchomůrka císařská: Někdy se jí říká "císařský poklad," ale ten si nechme pro oči, ne pro žaludek. Je to chráněná rarity.
Lanýž letní: To je už trochu jiná liga. Královská delikatesa, ovšem cena tomu odpovídá. Sběr by byl drahý, v pravém slova smyslu. Moje teta Alena, co prodává lanýže na tržišti, by s tím nesouhlasila!
Hlívovec ostnovýtrusný: To je taková houba-rebel, s ostny. Chráněná, jak jinak. Možná, že se bojí, že by ho někdo zranil, a pak by si musel jít stěžovat své matce přírodě.

Zakázané = Chráněné! To si pamatujte. A pokud se chystáte na houby, berte s sebou atlas, ne jen košík. A pokud si nejste jisti, raději se poraďte s mykologem. Nebo s tetou Alenou.