Kdy byl naposled člověk na Měsíci?

Kdy byl naposled člověk na Měsíci? V roce 1972

Zjistit, kdy byl naposled člověk na měsíci, pomáhá pochopit historii vesmírného průzkumu a vědecký přínos závěrečných misí. Znalost těchto faktů chrání před dezinformacemi o dobývání kosmu. Pochopení tehdejších podmínek vysvětluje, proč následovalo dlouhé období bez pilotovaných letů k našemu sousedovi. Prozkoumejte detaily posledního pobytu lidí na lunárním povrchu.

Poslední mise k Měsíci: Prosinec 1972

Naposledy stanula lidská noha na měsíčním povrchu 14. prosince 1972. Byla to posádka mise apollo 17, která uzavřela nejslavnější kapitolu dobývání vesmíru 20. století. Velitel Eugene Cernan a pilot lunárního modulu Harrison Schmitt strávili na povrchu Měsíce rekordních 75 hodin,^[2] což jsou zhruba tři dny naplněné intenzivní vědeckou prací a průzkumem údolí Taurus-Littrow. Od té doby se lidstvo k našemu nejbližšímu sousedovi přímo nevrátilo.

Během této závěrečné mise astronauti urazili v měsíčním vozítku Lunar Roving Vehicle celkem 35,7 kilometru. To jim umožnilo nasbírat 110,5 kilogramu vzorků hornin a půdy - ^[4] a tady přichází to zajímavé - je to největší množství materiálu, jaké kdy jakákoliv poslední mise na měsíc datum přivezla. Bylo to velkolepé finále. Skutečně. Ale také to byl začátek padesátiletého ticha, které mnoho lidí dodnes nechápe a vyvolává v nich pocit, že jsme na Měsíc možná zapomněli.

Eugene Cernan a jeho československá krev

Pro nás je poslední člověk na měsíci výjimečný ještě z jednoho důvodu. Eugene Cernan český původ měl slovenské a české kořeny. Jeho prarodiče pocházeli z Kysuc a z Tábora. Cernan si s sebou do vesmíru vzal československou vlajku, kterou později tajně dovezl do tehdejšího okupovaného Československa a předal ji Astronomickému ústavu v Ondřejově. Je to až neuvěřitelný příběh lidské odvahy a hrdosti k původu.

Vzpomínám si, jak jsem poprvé četl jeho biografii. Bylo fascinující sledovat, jak se kluk s kořeny v malé středoevropské zemi stal tím, kdo jako poslední napsal do měsíčního prachu iniciály své dcery. Působí to skoro jako filmový scénář. Ale byla to realita. Cernan před odletem z Měsíce pronesl řeč, ve které vyjádřil naději, že se lidstvo brzy vrátí s mírem a nadějí. Netušil, že 'brzy' bude trvat více než půl století. Trochu smutné, že? Ale tak už to v historii velkých projektů chodí.

Celkový počet lidí na Měsíci

Mnoho lidí si plete celkový počet návštěvníků. Kolik lidí bylo na měsíci celkem se po povrchu prošlo přesně 12 lidí, a to v rámci šesti misí programu Apollo mezi lety 1969 a 1972. Všech dvanáct byli muži, Američané a všichni se bezpečně vrátili na Zemi. Dnes už jich mezi námi žije jen pár - a čas neúprosně běží. Je to fascinující klub vyvolených, který se už desetiletí nerozrostl.

Proč jsme se padesát let nevrátili?

Nejčastější otázka, kterou dostávám, zní: Pokud jsme tam byli před padesáti lety, proč se lidé nevrátili na měsíc teď? Odpověď není v technologii, ale v penězích a politice. Program Apollo stál v přepočtu na dnešní hodnotu měny přibližně 300 miliard USD.^[5] To je obrovská částka, kterou bylo v 70. letech těžké obhájit, když opadl politický tlak studené války. Jakmile Američané vyhráli závod o Měsíc, zájem veřejnosti i politiků o financování extrémně drahých misí prudce klesl.

Pravdou je, že poslat člověka na Měsíc je riskantní. Neuvěřitelně riskantní. NASA v té době spotřebovala téměř 4,4 procenta federálního rozpočtu USA. ^[6] Dnes se tento podíl pohybuje pod 0,5 procenta. Je těžké stavět katedrály s rozpočtem na opravu silnic. (Alespoň tak mi to občas připadá.) Navíc se priorita přesunula na blízkou oběžnou dráhu - k raketoplánům a Mezinárodní vesmírné stanici. Měsíc byl zkrátka příliš dálný a příliš drahý cíl pro tehdejší ekonomickou realitu.

Budoucnost: Kdy se lidé na Měsíc vrátí?

Dobrá zpráva je, že už nebudeme čekat dlouho. Program Artemis je v plném proudu. Cílem je nejen vrátit lidi na povrch, ale vybudovat tam udržitelnou základnu. Jako první nás čeká mise Artemis 2, která v roce 2025 nebo 2026 obletí Měsíc s posádkou. A pak přijde ten velký moment - mise Artemis 3. Ta má za cíl přistát u jižního pólu Měsíce, kde se předpokládá výskyt vodního ledu. Na palubě by měla být i první žena a první člověk jiné než bílé pleti.

Osobně jsem byl k těmto termínům skeptický - NASA má ve zvyku věci odkládat - ale po úspěchu mise Artemis 1 bez posádky se zdá, že to tentokrát myslí vážně. Mezi lety 2026 a 2028 bychom se mohli dočkat přenosu ve vysokém rozlišení přímo z měsíčního povrchu. Představte si ten rozdíl oproti zrnitým černobílým záběrům z roku 1969. Bude to úplně jiný zážitek. Už se nemůžu dočkat, až uvidím ty první kroky v barvách a v přímém přenosu na internetu.

Srovnání programů: Apollo vs. Artemis

Program Apollo (1961 - 1972)

Krátkodobé návštěvy, prestiž a vědecký průzkum

Analogové počítače s menším výkonem než dnešní kalkulačka

Pouze muži, vojenští zkušební piloti

Nulová, vše bylo na jedno použití kromě návratové kapsle

Program Artemis (současnost ⭐)

Dlouhodobá přítomnost a příprava na cestu k Marsu

Autonomní systémy, 3D tisk na povrchu a moderní pohony

Diverzní týmy, vědci a astronauti z celého světa

Vysoká, využití místních zdrojů (vody) a znovupoužitelné rakety

Měsíční stopa v Ondřejově

Pan Petr, nadšenec do astronomie z Prahy, se v roce 2024 vydal na návštěvu hvězdárny v Ondřejově. Celý život sledoval dokumenty o vesmíru, ale vždy mu to přišlo jako něco vzdáleného, co patří jen velkým mocnostem.

Když stál před vitrínou s československou vlajkou, kterou Eugene Cernan vezl na Měsíc, pocítil zvláštní dojetí. Uvědomil si, že ta malá látka byla v údolí Taurus-Littrow a pak se vrátila sem, do české krajiny. Průvodce mu vyprávěl, jak náročné bylo vlajku v roce 1974 propašovat přes hranice.

Petr původně pochyboval, jestli mají drahé vesmírné lety smysl, když máme tolik problémů na Zemi. Ale pohled na ten artefakt změnil jeho perspektivu - pochopil, že je to o lidském přesahu a inspiraci, která nezná hranice států ani režimů.

Od té doby Petr podporuje místní astronomický kroužek a věří, že příští generace českých vědců bude mít své přístroje přímo v měsíční základně programu Artemis.