Jak čteme letopočty v angličtině?

No tak, letopočty v angličtině... to je kapitola sama pro sebe. Vždycky se u toho tak nějak zamotám, přiznávám.

Víte, nejčastěji slyšíte, a vlastně i sami používáte, ty dvojice, že jo? Třeba rok 1996 - "nineteen ninety-six". To zní úplně v pohodě, plynule, řekla bych. Ale pak se objeví rok jako 1500. A co teď? Říct "fifteen zero zero"? No, to asi ne. "Fifteen hundred" zní tak nějak líp, že jo? Je to prostě intuitivní. Zajímalo by mě, proč to tak je. Asi to souvisí s tím, jak se nám to lépe vyslovuje.

A co když chcete říct přesné datum? Pamatuju si, jak jsem jednou někomu gratulovala k narozeninám a řekla jsem: "The sixth of September two thousand and nine." Znělo to tak... vznešeně, možná až moc. Trochu jak v nějaké pohádce, nebo co já vím. Ale upřímně, v běžné konverzaci bych to "and" asi vynechala. "The sixth of September two thousand nine" zní líp, ne? A co si budem povídat, je to i kratší.

Vlastně jsem si teď vzpomněla, jak jsem se jednou s jedním Amíkem hádala o datum premiéry jednoho filmu. On tvrdil, že to bylo "August the fifth, nineteen eighty-four", a já si byla jistá, že to bylo "August fifth, nineteen eighty-four". Nakonec jsme to googlili a... no, měl pravdu. Ale i tak si myslím, že to "the" tam občas prostě není potřeba. Prostě to záleží na tom, jak to člověk cítí, ne? Nebo je to jenom moje divná intuice? Co vy na to?