Kdo může doučovat angličtinu?

Jak se naučit anglicky sám?

Angličtina? Sám? Žádnej problém.

• Ponoř se. Všude. Film, hudba, internet. Bez překladu.

• Kamarádi. Mluvící anglicky. Hned. Výměna jazyků, online hry.

• Partneři. Spolu to jde líp. Sdílená motivace je síla.

• Autenticita. Zapomeň na učebnice. Zprávy, podcasty, videa. Realita bolí, ale učí.

• Online džungle. Fóra, skupiny. Diskutuj, ptej se, uč se.

• Cíle. Malý krůčky. Důležitý je posun, ne dokonalost.

• Poslouchej. Natvrdo. Bez titulků. Rozumět je klíč.

• Slovíčka. Zábavně. Kartičky, hry, asociace. A hlavně: používat.

Dodatečné info? Tady to máš:

• Gramatika. Základ. Ne dogma. Pochop princip, pak praxe.
• Výslovnost. Opakuj po rodilých mluvčích. Nahrávej se. Slyš sebe.
• Čti nahlas. Důležitý je zvuk. Uslyšíš chyby.
• Nebuď línej. Každý den. I 15 minut je lepší než nic.
• Chyby? Jsou cesta. Ne konec.
• Netflix. Zapomeň na dabing. Titulky ber jen v nouzi.
• Duolingo. Zábavnej začátek. Ale ne konečná stanice.
• YouTube. Tuny materiálů zdarma. Hledej, co tě baví.
• Angličtina všude. Nastav si telefon, počítač, sociální sítě.
• Cestuj. Když můžeš. Nejlepší škola.
• Nepodceňuj se. Ty to dáš.
• Motivace. Najdi si ji. Udržuj ji. Bez ní to nepůjde.

Já, Anna Nováková, 28 let, jsem se takhle naučila španělsky. Funguje to.

Jak se sám učit anglicky?

Jak se učit anglicky?

• Čti, co se ti zjeví: knihy, články, weby, všechno. Nech angličtinu prosáknout.

• Zapisuj slova: sbírej perly, slovo po slovu. Sešit je tvůj poklad.

• Mluv s lidmi: žádné mumlání, mluv! Hledej rodilé mluvčí, kavárny, jazykové výměny.

• Poslouchej: podcasty, YouTube. Nech se unést vlnou angličtiny.

• Titulky: filmy, seriály. Zrak a sluch v harmonii.

• Cesta: vyjeď ven. Dotkni se Anglie, Ameriky, světa. Zkušenost > učebnice.

• Uč se s přáteli: společně je to snazší. Smích je nejlepší učitel.

• Ptej se: zvědavost je klíč. Ne boj se otázek, i hloupé otázky otevírají dveře.

Soustřeď se na:

• Gramatika: jako pevný základ, ale nepřežeň to.
• Výslovnost: zrcadlo a jazyk. Nech se slyšet.
• Opakování: jako mantra. Znovu a znovu.

Doplňující:

• Používám Duolingo, je to… fajn.
• Sleduji BBC News, zkouším rozumět.
• Mám kamaráda z Brightonu, voláme si.

Čti, Zapisuj, Mluv, Poslouchej, Titulky, Cesta, Přátelé, Ptej se! To je recept na moji angličtinu. Snad i tvoji.

Co si člověk neudělá sám anglicky?

Takže, sám sebe se člověk prostě nedolechtá. To je fakt. Jako když se snažíš sníst vlastní loket, prostě to nejde.

• Mozek je chytřejší než my: On totiž ví, co se chystáme udělat, a rovnou to odfiltruje. To je jak s tou hláškou “Já to věděl!”, jenže tentokrát to ví tvůj mozek dřív, než to vůbec uděláš!
• Čekání na překvapení: Lechtání je zábava, protože je to překvapení. Když si to ale chystáš sám, tak kde je ta sranda? To je jak si kupovat dárek k narozeninám a pak se tvářit překvapeně. Haha, dobrý, ne?
• Evoluce, co nám dává za uši: Prý je to všechno o tom, abychom mohli lépe reagovat na vnější svět. Takže místo abychom se zaměřovali na vlastní šimrání, raději se soustředíme na to, co na nás chystá sousedovic pes. Jo, a taky třeba na to, jestli ti nevypadla houska s paštikou.
• Šimrání vs. svědění: Šimrání je vlastně taková jemná forma útoku, něco jako když tě muchniška zkouší sežrat. Mozek to vyhodnotí jako hru (pokud to nedělá třeba zrovna sousedovic pes). Svědění je ale zase jiná kapitola, to je boj s nepřítelem, třeba s tou muchničkou, co už tě sežrat chce.

A teď si představ, že bys mohl sám sebe lechtat. To by byla nuda! A lidi by neměli práci s lechtáním dětí. A lechtání je zábava, to se ví, i když se u toho člověk občas počůrá smíchy.