Kolik procent Čechů má VŠ?

Skryté paradox vysokoškolského vzdělání v Česku: Počet vysokoškoláků stoupá, ale v EU stále zaostáváme

Česká republika se v posledních desetiletích stala zemí s rostoucím počtem vysokoškolsky vzdělaných občanů. Vznikají nové vysoké školy, zvyšuje se kapacita stávajících a roste i zájem o studium. Nicméně, čísla hovoří jasně: pouze 27 % české populace má vysokoškolské vzdělání. Ačkoli se tento podíl postupně zvyšuje, v kontextu Evropské unie se stále jedná o znepokojivě nízké číslo, které nás řadí na třetí nejnižší příčku v EU.

Zdá se, že tu existuje jistý paradox. Jak je možné, že při rostoucím počtu vysokoškoláků stále tak výrazně zaostáváme za průměrem EU? Odpověď se skrývá v několika faktorech:

• Historický vývoj: V minulosti, zejména v období komunistického režimu, bylo vysokoškolské vzdělání v Česku selektivnější a dostupnější pouze omezenému počtu osob. Tento historický handicap se projevuje dodnes.
• Struktura ekonomiky: Česká ekonomika, i přes posun směrem k průmyslu 4.0, stále do značné míry spoléhá na kvalifikovanou pracovní sílu se středoškolským vzděláním. Důraz na technické profese a tradiční řemesla tak může snižovat poptávku po vysokoškolsky vzdělaných odbornících v některých oblastech.
• Demografické faktory: Stárnutí populace a nižší porodnost ovlivňují i podíl vysokoškoláků v celkové populaci. Starší generace, které neměly tak široké možnosti vysokoškolského vzdělávání, snižují průměr.
• Dostupnost a kvalita: Ačkoli se dostupnost vysokoškolského vzdělání zlepšuje, otázkou zůstává kvalita a relevanci studijních programů. Je důležité zajistit, aby absolventi skutečně disponovali kompetencemi, které trh práce potřebuje.
• Prestiž a finanční motivace: V některých oborech nemusí být finanční ohodnocení vysokoškolsky vzdělaných pracovníků adekvátní vynaloženému úsilí a investicím. To může odrazovat potenciální uchazeče o studium.

Je tedy nutné, aby se Česká republika zaměřila na komplexní řešení tohoto problému. Kromě zvyšování kapacity vysokých škol je klíčové zlepšovat kvalitu vzdělávání, přizpůsobovat studijní programy potřebám trhu práce, a především, posilovat motivaci ke studiu, a to nejen finanční, ale i prostřednictvím budování prestiže vysokoškolského vzdělání. Dosažení vyšší vysokoškolské gramotnosti je zásadní pro konkurenceschopnost české ekonomiky a budoucí prosperitu země v globalizovaném světě. Zaostávání za průměrem EU v této oblasti tak signalizuje potřebu aktivní a systematické práce na zlepšení a inovaci českého vzdělávacího systému.