Co způsobí abstinence?

7 zobrazení

Náhlé vysazení drogy vede k abstinenčním příznakům, jako je únava, podrážděnost, úzkost, deprese, nevolnost, pocení a nespavost. V těžkých případech se může rozvinout delirium s halucinacemi, křečemi a poruchami vědomí.

Návrh 0 líbí se

Ticho po bouři: Co se děje v těle během abstinenčních příznaků?

Abstinence, tedy náhlé přerušení užívání návykové látky, není jen otázkou vůle. Je to komplexní proces, který zasahuje hluboko do fyziologie organismu a vyvolává nepříjemné, a někdy i život ohrožující, abstinenční příznaky. Mnozí si představují abstinenci pouze jako “kocovinu po alkoholu”, ale realita je mnohem komplexnější a závisí na typu a délce užívání dané látky.

Místo zaměření se na pouhý výčet příznaků, které jsou ostatně hojně dostupné online (únava, podrážděnost, úzkost, deprese, nevolnost, pocení, nespavost, v těžkých případech delirium tremens s halucinacemi, křečemi a poruchami vědomí), se pokusíme pochopit, co se v těle vlastně děje.

Návykové látky, ať už jde o alkohol, nikotin, opiáty nebo jiné drogy, ovlivňují neurochemické procesy v mozku. Dlouhodobé užívání vede k adaptaci organismu – mozek se “přizpůsobí” přítomnosti látky a jeho funkce se na ní stávají závislé. Když je látka náhle odebrána, mozek se ocitá v dysbalanci. Tato nerovnováha se projevuje abstinenčními příznaky, které jsou v podstatě tělesnou snahou vrátit se do homeostázy.

Představte si to jako náhlé vypnutí přepínače v komplexním systému. Není to jen taková jednoduchá záležitost. Mozek, zvyklý na neustálý přísun určitých neurotransmiterů, je najednou bez nich. Výsledkem je kaskáda reakcí, které se projevují různými příznaky. Například při abstinenci z opiátů dochází k prudkému zvýšení aktivity sympatického nervového systému, což vede k tachykardii, pocení a třesu. U alkoholu se zase projevuje nedostatek dopaminu a GABA, což způsobuje úzkost, podrážděnost a záchvaty.

Intenzita a trvání abstinenčních příznaků závisí na několika faktorech, včetně typu a dávky užívané látky, délky užívání, individuální genetické predispozice a celkového zdravotního stavu jedince. Z tohoto důvodu je důležité vyhledat odbornou pomoc při odvykání. Lékař může předepsat medikaci, která zmírní abstinenční příznaky a podpoří proces detoxikace. Samoléčba může být nebezpečná a vést k vážným komplikacím, dokonce i k smrti.

Abstinence není jen fyzická, ale i psychická zátěž. Pro úspěšné překonání závislosti je nezbytná podpora blízkých, odborná léčba a často i dlouhodobá terapie. Abstinenční příznaky jsou sice nepříjemné a náročné, ale představují pouze první krok k návratu k zdravému a vyrovnanému životu.