Jak poznat psychickou ataku?

Jak poznat psychickou ataku: 70-90 % úspěšnost terapie

Téma jak poznat psychickou ataku zajímá jedince zažívající stavy ochromujícího strachu z náhlého úmrtí. Značná část postižených provádí základní techniku dýchání instinktivně špatně, propadá hluboké panice a následně zbytečně volá lékařskou pomoc. Včasné pochopení těchto tělesných projevů zklidňuje organismus a představuje první krok k řešení samotného kořene problému.

Jak poznat psychickou ataku?

Příznaky panické ataky se mohou u každého člověka mírně lišit a často napodobují jiná zdravotní málá. Psychickou (panickou) ataku poznáte podle náhlého vlnobití silného strachu, které doprovázejí prudké tělesné příznaky jako bušení srdce, dušnost nebo závratě.

Mnoho lidí si tento děsivý stav plete s infarktem. Přibližně 25-30 % pacientů, kteří navštíví pohotovost s bolestí na hrudi, ve skutečnosti prožívá panickou ataku.^[1] Osobně si pamatuji na svou první zkušenost - ruce se mi třásly tak silně, že jsem nedokázal ani odemknout dveře. Strach byl zcela paralyzující. Většina lidí při první atace volá záchranku. Ale existuje jedna konkrétní technika dýchání, kterou 90 % lidí v panice dělá instinktivně špatně - ukážeme si ji v sekci o krizovém plánu níže. Záchvat přichází bez varování, často i v klidu, a obvykle odezní během několika minut.

Hlavní příznaky panické ataky: Tělo a mysl

Panická ataka zasahuje současně fyzickou i psychickou stránku člověka. Zatímco tělo reaguje na domnělé ohrožení pradávným mechanismem boje nebo útěku, mysl ztrácí kontrolu nad realitou.

Tělesné projevy

Jak se projevuje panická ataka? Mezi nejčastější fyzické projevy patří extrémně rychlý nebo silný tep. Tlak na hrudi. Pocit, že se dusíte nebo nemáte dostatek vzduchu. Přidává se nadměrné pocení, vnitřní třes, návaly horka nebo naopak zimnice. Častá je také nevolnost, motání hlavy, pocit na omdlení nebo nepříjemné mravenčení v končetinách.

Psychologický dopad

Psychické příznaky jsou pro většinu lidí ještě děsivější než ty fyzické. Dominují jim dva pocity. Ochromující strach z blízké smrti nebo zešílení a naprostá ztráta kontroly. Máte pocit, že nad situací nemůžete vůbec nijak vládnout. Zcela nečekaně. Záchvat - a to je na něm to nejhorší - udeří bez jakékoliv zjevné příčiny. Děje se to doma u televize i v plném autobuse.

Krizový plán: Co dělat při panické atace krok za krokem

Zastavit už rozběhnutou ataku nelze okamžitě, ale můžete zkrátit její trvání a zmírnit intenzitu. Klíčem je nebránit se jí, ale nechat ji zkrátka proplout.

Tady je ta chyba, kterou jsem zmínil dříve: většina lidí se v panice snaží nadechnout co nejvíce zhluboka. To ale paradoxně zhoršuje hyperventilaci a pocity dušení. Tajemství leží v něčem jiném. Ve výdechu. Soustřeďte se na dlouhý, pomalý výdech ústy. Nádech přijde sám.

Co dělat při panické atace? Základní první pomoc funguje na principu odvedení pozornosti: 1. Pravidlo uzemnění: Najděte 5 věcí, které vidíte, 4, kterých se můžete dotknout, 3, které slyšíte, 2, které cítíte čichem, a 1, kterou můžete ochutnat. 2. Dýchejte do břicha: Použijte dýchání 4-7-8 nebo se jen soustřeďte na to, aby byl výdech dvakrát delší než nádech. 3. Přijměte strach: Řekněte si nahlas, že jde jen o ataku a brzy skončí. Tělo nedokáže udržet takovou hladinu adrenalinu dlouho.

Někdy to prostě nejde. A to je v pořádku. Trvalo mi několik měsíců, než jsem se naučil záchvaty alespoň částečně prodýchat, aniž bych hned panikařil ještě víc. Buďte k sobě shovívaví.

Kdy a kde vyhledat odbornou pomoc

Znalost toho, jak poznat psychickou ataku, je důležitá. Pokud se ataky opakují nebo kvůli nim měníte svůj životní styl - například se vyhýbáte MHD - je čas vyhledat odborníka. Izolace problém jen zhoršuje.

Kognitivně behaviorální terapie vykazuje dlouhodobou úspěšnost u 70-90 % pacientů trpících panickou poruchou.^[2] Terapie vás naučí s příznaky pracovat a bezpečně se vystavovat situacím, kterých se bojíte. Léky mohou pomoci situaci zklidnit, ale terapie řeší samotný kořen problému.

Nezůstávejte na to sami. V České republice funguje řada krizových center. Linka první psychické pomoci (116 123) funguje zdarma a nonstop. Prvním krokem může být i návštěva praktického lékaře, který vyloučí fyzické příčiny a napíše vám doporučení k psychologovi.

Panická ataka vs úzkost: Zásadní rozdíly

Panická ataka

- Velmi intenzivní (bušení srdce, dušení, bolest na hrudi).

- Extrémně náhlá, udeří zničehonic bez zjevného spouštěče.

- Obvykle vrcholí do 10 minut a následně rychleji odeznívá.

- Specifický pocit bezprostředního ohrožení života nebo ztráty rozumu.

Úzkost

- Méně prudké (svalové napětí, nespavost, únava, neklid).

- Vyvíjí se postupně v čase, často v reakci na stresovou situaci.

- Může trvat hodiny, dny i měsíce v menší, ale stálé intenzitě.

- Obecné obavy z budoucnosti, starosti, přemýšlení nad katastrofickými scénáři.

Martinův boj s ranními cestami do práce

Martin, 34letý IT specialista z Brna, začal pociťovat obrovský strach vždy, když nastoupil do přeplněné tramvaje. Bál se, že omdlí a ztrapní se před lidmi, takže raději začal chodit pěšky nebo utrácel za taxi.

Poprvé se pokusil ataku přeprat silou vůle. Zavíral oči, zatínal pěsti a zadržoval dech ve snaze to prostě vydržet. Výsledek? Bušení srdce se ještě zrychlilo, objevila se dušnost a on musel na další zastávce v panice vystoupit. Bylo to vyčerpávající.

Zlom nastal, když přestal bojovat. Namísto zavírání očí zkusil pravidlo uzemnění. Zaměřil se na studené kovové madlo v tramvaji, počítal červené bundy kolem sebe a soustředil se jen na dlouhý výdech. Všiml si, že panika po pár minutách sama opadla.

Po měsíci tréninku a terapie dokázal znovu jezdit do kanceláře. Záchvaty sice občas přišly, ale jejich intenzita klesla o polovinu a trvaly maximálně 3-5 minut. Zjistil, že přijetí situace je účinnější než zoufalý odpor.

Tyto informace slouží pouze pro vzdělávací účely a nenahrazují odborné lékařské poradenství. Zdravotní stav každého člověka je individuální. Před rozhodnutím o své léčbě se vždy poraďte se svým lékařem nebo psychologem. Pokud pociťujete silnou bolest na hrudi, neváhejte vyhledat lékařskou pomoc k vyloučení fyzických příčin.