Proč neskladovat vařenou rýži?

19 zobrazení

Vařená rýže by se neměla skladovat déle než několik hodin, protože bakterie Bacillus cereus v ní mohou i po uvaření růst a vytvářet toxiny způsobující otravu. Příznaky se objevují od půl hodiny do 16 hodin po konzumaci a projevují se nevolností, zvracením a průjmem.

Návrh 0 líbí se

Vařená rýže: Lahodný pokrm, ale s potenciálním rizikem

Rýže je oblíbená příloha a základ mnoha jídel. Vařená rýže je chutná a snadno se připravuje, ale má i stinnou stránku – není vhodné ji skladovat déle než několik hodin.

Problémem není samotná rýže, ale bakterie Bacillus cereus, která v ní může růst i po uvaření. Tato bakterie vytváří toxiny, jež se po požití dostávají do našeho organismu a způsobují otravu.

Příznaky otravy se objevují po 30 minutách až 16 hodinách po konzumaci kontaminované rýže a zahrnují nevolnost, zvracení a průjem. Tyto příznaky jsou obvykle mírné a samy odezní během 24 hodin. V závažnějších případech, zejména u dětí, starších lidí a oslabených jedinců, se ale otrava může projevit závažněji.

Jak se chránit před otravou z vařené rýže?

  • Rýži nechte rychle zchladnout. Po uvaření rýži co nejrychleji rozprostřete na plocho a nechte ji zchladnout. Ideálně do 1 hodiny.
  • Skladujte rýži v ledničce. Vařenou rýži skladujte v lednici a spotřebujte do 1 dne.
  • Znovu vařte rýži. Pokud chcete rýži použít později, znovu ji vařte, dokud se neprohřeje na 74 °C.
  • Neochutnávejte studenou rýži. Vyhněte se ochutnávání rýže, která byla skladována delší dobu.

Dodržováním těchto jednoduchých pravidel si můžete zajistit, že si i nadále budete moci dopřát lahodnou rýži, aniž byste riskovali otravu.