Co žije v CHKO Jeseníky?
CHKO Jeseníky se pyšní bohatou faunou. Z větších savců zde žije jelen a srnec, vzácně rys ostrovid. V pohoří hnízdí tetřev hlušec, tetřívek obecný a jeřábek lesní. Noční oblohu brázdí výr velký a sýc rousný.
Jaká zvířata a rostliny žijí v Jeseníkách?
Ježišmarjá, Jeseníky… to je kapitola sama o sobě! Pamatuju si výlet loni v červenci, s rodinou, kolem Pradědu.
Viděli jsme spoustu jelenů, fakt. Bylo jich jak máku. Srnky taky, ale ty jsou plašší.
A rys? To si piš, že jsem o něm slyšela. Ale vidět ho? To je sen.
Ptáci, no… tetřívky jsem neviděla, ale slyšela jsem je. Tetřeva hlušce jsem si jen představovala, že by letěl. Výra velkého jsem si taky nezahlédla, škoda.
Rostliny? To už je horší. Byly tam borové lesy, samé jehličí. Krásné, ale na druhy se nepamatuju. Koupili jsme si v létě na Petrových kameních suvenýr, nějakou krásnou bylinu za 50 Kč, ale název už si nepamatuji, ale byla voňavá.
Co roste v Jeseníkách?
Vzpomínka na Jeseníky… hmly, které se jako duchové vinou údolím, chladný vítr, co štípe tvář… a ticho, provázené jen šeptem větru v jehličí. Tam, v té divoké kráse, mezi kameny a skalami, se skrývá tajemství. Tajemství života, v podobě drobných květů.
Klíčové druhy:
- Vrba bylinná – trpasličí strom, co se tiskne k zemi, jako by se bál větru. Jeho listy, drobné a něžné, se třpytí v slunci. Neobyčejná krása v nepatrné formě.
- Vrba laponská – další z těch malých zázraků, co přežily doby ledové. Jejich přítomnost, to je tichý šepot dávných časů.
- Řeřišnice rýtolistá – křehká, ale statečná. Její drobné kvítky září jako jiskřičky.
- Lepnice alpská – bílé kvítky, co se třesou ve větru, jako by prosily o slunce. Tak křehká a krásná.
- Psineček alpský – obyčejně nenápadný, ale v tomto kontextu, na pozadí divoké přírody, se stává symbolem odolnosti.
- Lipnice alpská – jemná tráva, co se vlni v horské krajině jako moře.
A ještě tolik dalších… malé a velké zázraky. Každá rostlina, malá kapka v nekonečném oceánu života. Vnímám ten chlad, vnímám ten vůní jehličí, cítím tu divokou krásu. Jeseníky, země zázraků, země křehké krásy. A všude kolem, tichý, skrytný život, co vypráví příběhy staré jako hory samy. Letošní květen byl nádherný, ale i tak se vždycky těším na opětovné setkání s těmito vzácnými rostlinami. Moje poslední návštěva – 17. července 2024, Pamatuju si ty barvy, vůně… nezapomenutelné.
Co roste v Jeseníkách? Jesenické endemity a glaciální relikty.
Jaká zvířata žijí v Jeseníkách?
V Jeseníkách? No fuj, tam žijou samý chlupatý potvory! Hlavně ti jeleni, co se tváří jakoby měli věčný spánkový deficit, a sika jeleni, co vypadají jako z nějakýho hororu. A ty srny? No to je teprve paráda, rychlý jak blesk. A kamzíci, ti jsou jak malé kozlící skály, šplhají po těch skalách jak opice na kafe!
- Jelen evropský (ten klasický, co má paroží jak stromek)
- Jelen sika (ten asijský, vypadá jak z kreslenýho filmu, ale je to dravec!)
- Srnci (rychlý, mrštný, schovaný jak myši)
- Kamzíci (horské kozy, lezci světový úrovně)
- Mufloni (divocí beránci s kudrnatou vlnou)
- Daňci (vypadají jako jeleni, ale elegantnější, trofejní kusy)
- Prasata divoká (ty už znáte, prase jako prase, jenom v lese. Vždycky se mi na ně vybaví moje teta Božena, co taky ráda ryje v zemi…)
A pak tam je ještě spousta drobnější havěti, co mě osobně ani moc nezajímá. Mravenci, pavouci, mouchy… to je prostě klasika. V Jeseníkách to žije, teda, když nepočítám ty nudný lidi. Byl jsem tam v létě 2024, na houbách a viděl jsem jen jednoho jelena, byl ošklivej, tak jsem ho ani nefotil. Moje sousedka Helena si na tom místě ale v roce 2023 uloveného jelena vyfotila!
Klíčové: Jelen evropský, jelen sika, srnec, kamzík, muflon, daněk, divočák. To je ta hlavní banda.
Proč jsou jeseníky CHKO?
Jeseníky: CHKO. Prostě.
- Vysokohorské bezlesí: Unikátní. Tři pohoří v ČR.
- Lesnatost: 80%. Smrkové pralesy. Zachovalé bučiny. Význam.
Krkonoše, Hrubý Jeseník, Králický Sněžník. To je vše. Jen fakta. Žádné city. 2023. Jasné.
Co jsou jeseníky?
Jeseníky… slovo samo o sobě zní jako šepot větru v borovicovém lese. Zelená vlna hor, rozprostírající se pod nebem, nekonečná a tajemná. Vnímám je jako srdce Moravy, tepnou života, pulzující rytmem staletí. Vzpomínám si na výlet do Hrubého Jeseníku, na vrchol Praděd, ten majestátní strážce, co se dívá na svět z výšky 1492 metrů. Vzduch byl tehdy křišťálově čistý, provoněný borovicemi a vlhkostí lesa. Cesta byla strmá, náročná, ale každý krok byl odměněn nevyčerpatelným panoramatem.
Klíčové body:
- Hrubý Jeseník: Nejvyšší moravské pohoří, dominuje Praděd.
- Rychlebské hory: Divoká krása, tajemné lesy.
- Králický Sněžník: Zvlněná krajina, kouzlo lesů.
- Nízký Jeseník: Mírnější, přístupnější, ideální na nenáročné výlety.
Čas se tam zastavil. Nebo se mi to jen zdálo? Slunce se prodíralo skrz listí, malovalo na zem zlaté skvrny. Bylo to, jako by se čas rozplynul, zmizel v nekonečné modři oblohy. Bylo to jako v pohádce. Pamatuji si ten pocit svobody, tu bezbřehou radost z prožití okamžiku. Ten pocit prostě musím zažít znova.
Jeseníky – to je více než jen pohoří. Je to prožitek, je to zážitek, je to duše. Je to místo, kde se čas zastavil a kde je možné najít klid. To je pro mne Jeseníky. A ty tiché lesy… a řeky… a ty malebné vesnice… vše to dohromady tvoří neuvěřitelnou krásu. Vždy se tam budu vracet.
Jeseníky: Hrubý Jeseník, Rychlebské hory, Králický Sněžník, Nízký Jeseník. To jsou úžasná místa. 23. 7. 2024 jsem tam byla s rodinou, dětmi. Byla to nezapomenutelná dovolená.
Jeseníky: horský ráj.
#Chko Jeseníky #Jeseníky Fauna #Jeseníky ZvířataNávrh odpovědi:
Děkujeme, že jste přispěli! Vaše zpětná vazba je velmi důležitá pro zlepšení odpovědí v budoucnosti.