Kde je nejdeštivější místo v Evropě?

Kde je nejdeštivější místo v Evropě? Rekordní Crkvice

Zajímá vás, kde je nejdeštivější místo v Evropě a kolik vody tam ročně spadne? Evropský kontinent ukrývá oblasti s extrémními srážkami, které překvapí každého cestovatele. Poznejte fascinující meteorologické rekordy a objevte nejmokřejší kouty naší mapy. Správné informace vám pomohou lépe naplánovat vaši příští dobrodružnou cestu.

Kde je nejdeštivější místo v Evropě?

Nejdeštivějším místem v Evropě z hlediska celkového objemu srážek je vesnice Crkvice v Černé Hoře. Tato lokalita se nachází v pohoří Orjen nad Kotorským zálivem a drží evropský rekord s průměrným ročním úhrnem srážek přes 4 600 mm, přičemž v některých letech zde naprší dokonce přes 8 000 mm. Extrémní deště zde způsobuje takzvaný orografický efekt, kdy vlhký vzduch z Jaderského moře naráží na strmé horské masivy a rychle kondenzuje.

Proč zde padají takové rekordy?

Když se podíváme na mechanismus těchto extrémních srážek, hraje hlavní roli geografie. Vlhký vzduch postupující od moře se setkává s masivními horskými hřebeny, které ho nutí stoupat vzhůru do chladnějších vrstev atmosféry. Tam dochází k rychlé kondenzaci par a vzniku vydatných srážek. Vzpomínám si, když jsem poprvé navštívil podobné horské oblasti na Balkáně - mraky se doslova převalují přes vrcholky a během několika minut dokážou proměnit slunečný den v nepropustnou clonu vody.

Není to ale jen o vesnicích v horách. Pokud se na otázku podíváme z jiných úhlů, prvenství drží i další zajímavé typy lokalit, jako jsou velká města nebo nejdeštivější hlavní město v evropě.

Nejdeštivější město a hlavní město v Evropě

Zatímco Crkvice jsou malou horskou vesnicí, mezi velkými městy drží primát norské město Bergen. Je obecně považováno za nejdeštivější město v evropě, kde prší v průměru 230 až 240 dní v roce a roční srážkový úhrn se pohybuje kolem 2 250 mm. Pokud se zaměříme na hlavní města, tím nejdeštivějším je Podgorica, která se nachází rovněž v Černé Hoře. Ta dosahuje průměrného ročního úhrnu srážek kolem 1 660 mm, přičemž v těsném závěsu za ní stojí slovinská Lublaň.

Jak se liší srážky ve městech a v horách?

Města jako Bergen netrpí na extrémní jednorázové přívaly jako horské Crkvice, ale spíše na vytrvalý, otravný déšť, který provází obyvatele po většinu roku. Sestavit si plán cesty do těchto oblastí bez kvalitní nepromokavé bundy je docela sázka do loterie. Realita bývá taková, že pláštěnka se stává každodenní součástí outfitu místních obyvatel.

Srovnání nejdeštivějších oblastí v Evropě

Crkvice (Černá Hora)

- Horská vesnice

- Orografický efekt nad Kotorským zálivem

- Přes 4 600 mm (až přes 8 000 mm v extrémních letech)

- Extrémní objemy vody způsobené náporem vlhkosti od moře

Bergen (Norsko)

- Velké město

- 230 až 240 dní v roce

- Kolem 2 250 mm

- Dlouhé období vytrvalého a častého mrholení či deště

Podgorica (Černá Hora)

- Hlavní město

- Následovaná slovinskou Lublaní

- Kolem 1 660 mm

- Středomořský vliv kombinovaný s horským reliéfem

Cesta do norského Bergenu bez přípravy

Pavel, vášnivý cestovatel z Brna, se rozhodl navštívit Bergen v domnění, že chvilková přeháňka ho nemůže překvapit. Sbalil si jen tenisky a lehkou městskou větrovku.

Hned první den v norsku ho ale zchladila realita - déšť neustával od rána do večera a boty promokly během deseti minut chůze po přístavu. Frustrace rostla, protože plánovaná turistika v okolních kopcích se změnila v boj o suché oblečení v hotelovém pokoji.

Po dvou dnech promáčených pokusů zkusil místní strategii a koupil si v prvním obchodě pořádné gumáky a nepromokavý kabát od norské značky. Zjištění, že s vybavením je déšť vlastně jen kulisou, mu otevřelo oči.

Výsledkem bylo, že si zbytek pobytu užil naplno navzdory tomu, že pršelo dalších pět dní v řadě. Zjistil, že na nejdeštivějších místech Evropy neexistuje špatné počasí, jen špatné vybavení.