Co se jedlo za první republiky?

co se jedlo za první republiky: Chudí vs boháči

Stravování co se jedlo za první republiky se výrazně lišilo napříč společností. Pochopení tehdejších rozdílů mezi jednotlivými vrstvami odhaluje zajímavý pohled na každodenní život a hospodaření v tehdejší době.

Co se jedlo za první republiky?

Za první republiky v období let 1918 až 1938 se jídelníček v českých domácnostech velmi lišil podle společenské vrstvy a finančních možností. Zatímco chudší dělníci jedli velmi skromně a maso měli jen v neděli, střední třída a boháči si dopřávali pestrá a bohatá jídla ovlivněná českou i rakouskou kuchyní.

Chudá a dělnická kuchyně

Dělnické rodiny a chudší obyvatelé museli šetřit, a tak jejich stravování tvořily především dostupné a syté suroviny. K snídani si obvykle dali jen kus žitného chleba a bílou kávu z náhražek, jako byla cikorka nebo slad. Oběd pak představovaly vydatné polévky, například zelná nebo bramborová, doplněné brambory, luštěninami či moučnými jídly, mezi která patřily nudle s mákem a knedlíky. Maso bylo naprostou výjimkou, objevovalo se na stole jen v neděli nebo o svátcích. K večeři pak rodiny dojedly zbytky od oběda, případně zvolily chléb s mlékem nebo jednoduchou kaši.

Kuchyně střední třídy a boháčů

Zcela odlišný obrázek nabízelo stravování střední třídy a majetnějších vrstev. Snídaně v těchto domácnostech voněla pravou kávou, k níž se podávaly čerstvé housky s máslem, tvarohové či povidlové koláče a domácí bábovky. Obědy byly několikachodové a začínaly silnou polévkou, například poctivým vývarem s játrovými knedlíčky nebo krupicovými nočky. Následovaly hlavní chody jako masové rolády, špikované hovězí pečeně, klasické vepřo-knedlo-zelo nebo telecí řízky s bramborovým salátem. Jako dezerty a sladké cukroví si lidé dopřávali punčové a citronové dorty, linecké koláčky nebo pracny.

Oblíbené pochoutky v prvorepublikových hospodách

Prvorepubliková pohostinnost a hospodská kultura měly rovněž své pevné místo a specifické menu. K pivu se tehdy nejčastěji podávali utopenci, tlačenka, obložené chlebíčky nebo poctivé párky s hořčicí. Tyto tradiční pokrmy tvořily základ české pohostinnosti, která přežila do dnešních dnů a stále se těší velké oblibě.

Porovnání stravování za první republiky

Dělnická kuchyně

• Pouze v neděli nebo o svátcích

• Zbytky od oběda, chléb s mlékem nebo kaše

• Žitný chléb a kávovinová náhražka (cikorka)

• Zelná či bramborová polévka, brambory a moučná jídla

Kuchyně boháčů

• Denní součást jídelníčku v mnoha podobách

• Punčové a citronové dorty, linecké cukroví

• Pravá káva, housky s máslem, koláče a bábovky

• Několik chodů, vývary, špikované hovězí či telecí řízky

Příběh dělnické rodiny v meziválečném období

František pracoval jako dělník v pražské továrně a jeho žena Marie hospodařila s velmi omezeným rodinným rozpočtem, kde se každá koruna dvakrát otočila.

Každé ráno začínalo skromně starým chlebem namočeným v náhražkové kávě, protože na bílé pečivo a pravou zrnkovou kávu peníze nezbývaly.

Hospodský rozpočet nedovoloval kupovat maso jindy než v neděli, kdy se celá rodina těšila na poctivou polévku a kousek vepřového s brambory.

Přes veškerou skromnost dokázala Marie vařit vydatně a zajistit, že rodina netrpěla hladem, přičemž největší svátkem byly Vánoce s domácím cukrovím.