Proč jíst tvarůžky?
Tvarůžky, to je pro mě láska i nenávist zároveň! Ten štiplavý odér, no fuj! Ale ta chuť, ta krémová konzistence s cibulkou a tmavým chlebem... Prostě neodolám. A když si představím, jak mi tryptofan zvedá náladu, tak si klidně i ten čpavek odpustím. Je to prostě česká klasika, která k pivu patří stejně jako knedlíky k vepřu.
Tak jo, tvarůžky… No, kde začít? Je to taková moje hodně komplikovaná láska. Pamatuju si, když jsem byla malá, babička je měla vždycky v lednici. Strašně smrděly! Já jsem se divila, jak to vůbec může jíst, brrr.
Ale víte co? Člověk se mění. Nebo já se měním? Protože teď… Teď si je občas koupím. Ten smrad mi sice pořád úplně nevoní, to přiznávám, ale… Ale ta chuť! Jo, tvarůžky s cibulkou, na tmavým chlebu… mňam! Prostě to někdy musím mít.
A víte, co jsem se jednou dočetla? Že v tom je nějakej tryptofan nebo co. Že prej to zvedá náladu. No, možná na tom něco bude, protože po tvarůžkách se mi vždycky tak nějak víc chce smát. Teda, až na to, když pak mluvím s lidma a oni se divně tváří. 😀 Ale co už, hlavně že mi je fajn, ne?
No a když už jsme u těch “faktů”, slyšela jsem, že prej jsou zdravý. Že mají málo tuku a hodně bílkovin. Ale nevím, nevím, jestli je to pravda. Já to beru spíš jako takovou malou hříšnou radost, víte? Jako když si dáte dortík. Akorát, že tenhle dortík smrdí jako… no, jako tvarůžky!
A vůbec, tvarůžky a pivo… to je snad něco jako naše národní dědictví, ne? Jako knedlíky a vepřová! Prostě k sobě patří. A ať si říká kdo chce co chce, já si občas na týhle smradlavý dobrotě prostě smlsnu. Co je na tom špatnýho? Nic! No, možná ten dech potom… Ale to se dá přežít, ne? Hlavně, že mám dobrou náladu! Takže, tvarůžky… Jo, nebo ne? Rozhodně JO! Aspoň občas. Prostě proto. Protože mi chutnají a konec!
#Příjem Bílkovin#Vhodná Strava#ZdravíNávrh odpovědi:
Děkujeme, že jste přispěli! Vaše zpětná vazba je velmi důležitá pro zlepšení odpovědí v budoucnosti.