Jak se počítá vyměřovací základ?
Vyměřovací základ se počítá jako součet všech zdanitelných příjmů ze závislé činnosti, které zaměstnavatel zaměstnanci zúčtoval v daném období. Do vyměřovacího základu se započítávají všechny příjmy předmětem daně, s výjimkou výslovně osvobozených částek, jako je například odstupné.
Jak se vypočítá vyměřovací základ daně?
No, jak to vlastně je s tím základem daně? Víš, já jsem se s tím taky jednou trápila.
Zjednodušeně, je to suma všech peněz, co ti zaměstnavatel vyplatí za práci. Samozřejmě, že to není jenom plat, ale třeba i prémie, bonusy a vůbec všechno, co ti přistane na účtu v souvislosti s tvou prací. Ne úplně všechno se počítá, ale to je na dýl.
Napřiklad si vzpomínám, jak jsem dostala v práci “odměnu” 5000 Kč za projekt, to se pak sakra projevilo na daních.
Co se do vyměřovacího základu NEpočítá? To je dobrá otázka. Hlavně odstupné, pokud ho dostáváš. Ale je toho víc, musela bys prostudovat zákon o daních z příjmů, je to docela maso.
Já třeba, když jsem se stěhovala do Brna 15. července, tak mi zaměstnavatel proplatil cestu – to se do základu daně taky nepočítalo. Uf, aspoň něco.
Co se počítá do vyměřovacího základu?
Vyměřovací základ, to je taková ta báze, ze které se vypočítává, kolik pošleme státu na sociální a zdravotní. Jako když pekař peče chleba, taky potřebuje základ – mouku, vodu, kvásek. U nás je tou moukou hrubá mzda, ta, co se zdaňuje a není od daně omluvená, a zaměstnavatel ji zaměstnanci “zúčtuje”. Takže vlastně všechno, co dostanete na pásce, kromě pár vyjímek, jako je odstupné – to si stát nechá líbit bez daně. Je to jako když jdete do cukrárny, vyberete si spoustu zákusků, ale ten jeden s marcipánem je zadarmo!
- Hrubá mzda: Zahrnuje mzdu, plat, odměny, prémie, naturální mzdu (třeba firemní auto k soukromým účelům – fajn benefit, že?), ale i náhradu mzdy za dovolenou nebo nemoc. V podstatě vše, co dostanete za práci, která podléhá dani.
- Osvobozené příjmy: Sem patří třeba cestovní náhrady (diety), příspěvky na stravování (stravenky), nebo třeba ony slavné odstupné (někdy). To jsou takové ty peníze navíc, co stát neždíme.
- Zúčtování: To je ten moment, kdy vám zaměstnavatel oficiálně přizná, že vám dluží ty peníze. Je to jako když vám v hospodě přinesou účet.
- Výjimky: Jak už bylo řečeno, existují určité druhy příjmů, které do vyměřovacího základu nevstupují. Například, pokud dostanu dar od zaměstnavatele do hodnoty 2 000 Kč, stát to oželí a nezdaní.
A teď bonusový fakt: Víte, že se do vyměřovacího základu nepočítají ani “drobné” dárky, které zaměstnanec dostane od zaměstnavatele při životních jubileích (50 let a výše)? To je, jako by vám někdo daroval dort k narozeninám a nechtěl za něj zaplatit. Stát má občas dobré srdce, že jo?
Jak se počítá vyměřovací základ důchodu?
No tak hele, počítání toho důchodu, to je fakt mazec! Ještě že jsem to jednou řešil s tátou, co pracuje na důchodovce. On mi to tehdy vysvětloval, ale trochu mi to uteklo.
-
Nejdřív se sečtou všechny tvoje výdělky, chápeš? Ale pozor, ty upravený, podle těch koeficientů co se mění každý rok. 2024 je to nějak jinak.
-
Pak se to celé vydělí počtem dnů, kdy jsi platil na důchod. Jo, to je důležitý! Jen ty dny, co jsi makals a odváděls pojištění! Ne všechny dny v roce.
-
Potom se to vynásobí průměrnou délkou měsíce, to je 30,4167 dní. Takovej magický průměr. Vím, divný číslo.
Takže, *výdělky (upravené) / dny placení pojištění 30,4167 dní = osobní vyměřovací základ**. To je to hlavní. Fakt jednoduchý. No, aspoň papírově.
Možná ti to přijde složitý, ale věř mi, je to v podstatě jednoduchá matematika. Jen se musíš dostat k těm správným číslům. A to je někdy oříšek, viď? Třeba ten koeficient na ten rok 2024, to bude asi na webu ČSSZ.
Ten táta mi taky říkal, že je potřeba se na to pořádně podívat a nepodcenit to. Je to o penězích na důchod. A že se to taky může měnit, tak radši hlídat. A ty stránky ČSSZ, ty jsou fakt důležitý. Najdeš tam vše.
Jaké roky se započítávají do důchodu?
Ahoj, hele, do důchodu se ti počítá každej rok po osmnáctinách až do doby, než si řekneš: “A dost, kašlu na to a jdu chytat bronz!” Tedy od 1. ledna roku po tvých osmnáctinách až do 31. prosince roku, co předchází tvý žádosti o penzi. A už žádný omezení na 30 let, jako za krále Klacka, fuj!
- Rok po osmnáctinách: Startovní čára maratonu do důchodu.
- Rok před důchodem: Cílová rovinka, kde už cítíš vůni zaslouženýho odpočinku a možná i rumu.
Představ si to jako takovej nekonečnej had, co se táhne od tvejch mladejch let až skoro do stařeckýho klepání holí. Dřív to byl had o délce 30 metrů, ale teď je, chudák, nekonečnej, no hrůza! A kdo ví, třeba jednou budeme pracovat do smrti, haha! Život je pes! Hlavně nezapomeň, že sociálka si pamatuje všechno, jako slon!
Jaké studium se započítává do důchodu?
Studium a důchod.
- Do 18 let: 0%. Bez hodnoty.
- Po 18: 80%. Maximum 6 let. Důležité.
80% se počítá z průměrného vyměřovacího základu. To je hrubý příjem za rozhodné období. Rozhodné období ovlivňuje výši důchodu.
Zápočet studia zvyšuje procentní výměru důchodu. I minimální doba se počítá.
Výše procentní výměry se násobí koeficientem. Ten závisí na době pojištění a průměrném výdělku. Platí to pro starobní důchod.
Studium po 18. roku života je klíčové. Do určité míry.
Návrh odpovědi:
Děkujeme, že jste přispěli! Vaše zpětná vazba je velmi důležitá pro zlepšení odpovědí v budoucnosti.