Kdy lze stoupnout na beton?

Kdy se vlastně dá šlapat po tom betonu? Tohle mě fakt vždycky trápilo, víte? Představte si, že děláte terasu, na kterou jste se tak těšili, a pak se jen tak bezhlavě vrhnete na čerstvě nalitý beton. No hrůza! Praskliny, propady, zkrátka katastrofa. A to se mi jednou skoro stalo!

ČSN 73 2400, nějaká norma, říká, že by měl mít beton po třech dnech, tedy 72 hodinách, aspoň pět stupňů. Pět stupňů! Zní to tak málo, ale věřte mi, v téhle naší české zimě se to pět stupňů najednou těžko hledá. Pamatuju si, jak jsme dělali základy garáže na podzim, břicho mi svíralo strachem. Bylo takových – řekněme – tři stupně, co? A já se tam plazil s tou latí, abych zkontroloval… Chudák beton!

Nižší teploty ale neznamenají, že je konec světa, to zase ne. Je to spíš o tom, jak si s tím betonem pohrát, aby se mu dařilo, že jo? Dá se to ohřát, ta směs, dá se to zabalit do něčeho, co ho bude chránit před mrazem – jakoby taková deka pro beton. Nebo použít nějaké chemikálie, co mu pomůžou rychleji ztvrdnout. Myslím, že se jim říká urychlovače tuhnutí. Zní to jak z nějakého sci-fi filmu, ale funguje to! Jenže ty urychlovače, to chce fakt vědět, co děláte, jinak si můžete beton pěkně pokazit. Je to trochu věda, co?

Takže, shrnuto a podtrženo: pět stupňů po třech dnech je ideál. Méně? Myslete na ten beton, chraňte ho! A raději se poraďte s někým, kdo tomu rozumí. Protože já už bych si to radši podruhé nezopakoval. To nervy…