Co není pracovní úraz?

Co není pracovní úraz? Cesta do práce a alkohol

Zranění v zaměstnání automaticky neznamená nárok na odškodnění od zaměstnavatele. Správné určení situace, co není pracovní úraz, chrání zaměstnance před nečekanými finančními potížemi a spory. Znalost těchto zákonných výjimek pomáhá předcházet rizikovému chování na pracovišti. Seznamte se s hlavními případy, kdy odpovědnost firmy zcela zaniká.

Co se nepovažuje za pracovní úraz z pohledu zákona?

Otázka uznání či neuznání poškození zdraví jako pracovního úrazu může být složitá a často závisí na mnoha různých faktorech a konkrétním kontextu situace. Aby mohlo být zranění posouzeno jako pracovní úraz, musí splňovat přesné zákonné znaky, zejména přímou souvislost s plněním pracovních úkolů a náhlé, násilné působení vnějších vlivů. Pokud tyto prvky chybí, legislativa na takový případ nahlíží odlišně, což zásadně mění situaci při řešení kompenzací.

V České republice skončí přibližně 98% nahlášených pracovních úrazů neschopností delší než 3 dny. Jenže stovky dalších žádostí zaměstnavatelé nebo pojišťovny každoročně zamítnou jednoduše proto, že dotyčný incident nesplňoval zákonná kritéria. Vlastně mě to tehdy v mé dřívější personalistické praxi nepřekvapovalo - lidé automaticky předpokládají, že když se jim cokoli stane v pracovní době nebo v areálu firmy, jde o pracovní úraz. Ale tak to bohužel nefunguje a realita bývá pro zraněné pracovníky nekompromisním probuzením.

Cesta do práce a zpět: Nejčastější omyl zaměstnanců

Úraz utrpěný během běžné cesty z domova do zaměstnání nebo naopak se podle platného zákoníku práce striktně co se nepovažuje za pracovní úraz. Tento moment představuje vůbec nejčastější příčinu sporů, protože zaměstnanci jsou přesvědčeni, že jelikož cestují kvůli své práci, zaslouží si plné odškodnění.

Dopravní nehody tvoří dlouhodobě významnou část rizik, přičemž v oblasti uznatelných pracovních úrazů mají největší podíl právě havárie na pozemních komunikacích, které například v jednom roce stály za 21 tragickými incidenty. Jenže běžná cesta do práce pracovní úraz do této kategorie nespadá. Výjimku tvoří pouze situace, kdy jedete na schválenou služební cestu nebo vykonáváte profesi řidiče z povolání na trase určené zaměstnavatelem. Pokud ale uklouznete na zledovatělém chodníku pět metrů před vchodovými dveřmi fabriky, máte smůlu. Cesta končí až vstupem do objektu zaměstnavatele.

Polední pauza a soukromé odbočky mimo pracoviště

Zranění, která se stanou během přestávky na jídlo a oddech mimo firemní areál, nesplňují podmínku přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů. Pokud v úraz o polední pauze opustíte své pracoviště, přebíráte plnou odpovědnost za své bezpečí sami.

Když vyrazíte do běžné restaurace na oběd za roh ulice a cestou vás srazí cyklista, legislativa to neuzná jako pracovní úraz. Jiná situace by nastala, pokud byste se stravovali ve firemní jídelně přímo v budově organizace.

Stejná pravidla platí i pro soukromé cesty k lékaři. Návštěva ordinace v pracovní době je sice uznatelnou překážkou v práci, avšak úraz při ní neutrpíte jako pracovní - ledaže by šlo o povinnou pracovnělékařskou prohlídku organizovanou přímo v objektu vašeho zaměstnavatele. Pamatuji si na případ kolegy, který si odběhl na rychlou soukromou schůzku do banky a zvrtl si kotník. Myslel si, že když se vrátil do kanceláře s nateklou nohou, schová to pod pracovní úraz. Neschovali jsme to. Systém vnitřních kamer a propustek mluvil jasně.

Dlouhodobé přetěžování vs. náhlý pracovní úraz

Chronické zdravotní potíže, které vznikají postupně v důsledku soustavné činnosti, nelze klasifikovat jako pracovní úraz, protože jim chybí element náhlého a krátkodobého působení zevního vlivu. Tyto případy se řeší v režimu nemocí z povolání.

Typickým příkladem je vleklá bolest zad u skladníků nebo syndrom karpálního tunelu u administrativních pracovníků. Zaměstnanci si často stěžují, že jim záda odešla kvůli tahání těžkých balíků v práci - a mají pravdu. Jenže z pohledu práva se jedná o dlouhodobé přetěžování pracovní úraz. Aby šlo o pracovní úraz, musel by dotyčný skladník utrpět akutní ústřel například při náhlém pádu břemene nebo neočekávaném uklouznutí. Celkový počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro úrazy sice v zemi mírně kolísá kolem 43.000 ročně, ale chronické potíže do těchto statistik nesmí vstupovat skrze úrazové protokoly.

Kdy dochází k úplnému zbavení odpovědnosti zaměstnavatele?

Existují striktní zákonné situace, kdy se zaměstnavatel zcela zprostí povinnosti poskytnout odškodnění, i když k poškození zdraví došlo přímo při plnění pracovních úkolů. Jde o závažná porušení ze strany samotného pracovníka a situace, kdy nevzniká nárok na odškodnění za pracovní úraz.

Prvním zásadním důvodem je porušení bozp a pracovní úraz. Pokud zaměstnanec prokazatelně nerespektoval bezpečnostní pokyny, se kterými byl řádně seznámen, a například si úmyslně odložil povinnou ochrannou helmu, nárok na bolestné zaniká.

Druhým nekompromisním faktorem je přítomnost alkoholu či jiných návykových látek. Ve státních statistikách se sice objevují necelé dvě desítky případů ročně, kdy je u registrovaného pracovního úrazu evidováno požití alkoholu, ale jedná se o situace, kdy opilost nebyla přímou příčinou. Pokud se prokáže, že k úrazu došlo právě v přímém důsledku vaší opilosti, zaměstnavatel vám nevyplatí ani korunu. Do stejné kategorie spadá úmyslné sebepoškození nebo zranění při čistě soukromých aktivitách na pracovišti, jako je hraní fotbalu ve skladu během pauzy.

Přehled situací: Co je a co není pracovní úraz

Následující srovnání ukazuje nejběžnější situace v každodenním pracovním životě a pomáhá rychle rozlišit, kdy máte nárok na odškodnění a kdy nikoli.

Uznatelný pracovní úraz

- Přímo na pracovišti nebo na schválené služební cestě

- Při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi

- Náhlé, neočekávané a násilné působení vnějších vlivů

- Uklouznutí na mokré podlaze v kanceláři, popálení o stroj

Neuznatelný incident

- Veřejné komunikace mimo areál, restaurace mimo budovu firmy

- Soukromé aktivity, běžné dojíždění do zaměstnání a zpět

- Dlouhodobé přetěžování organismu, chronické potíže

- Zranění při cestě na oběd, dlouhodobá bolest zad z sezení

Hana a boj o neuznané zranění: Příběh ze šatny

Hana, pětatřicetiletá administrativní pracovnice z Brna, spěchala po skončení osmihodinové směny domů a v šatně firmy zakopla o odložený balík. Zvrtla si kotník tak nešťastně, že musela okamžitě na pohotovost a lékař jí vystavil neschopenku.

První pokus o nahlášení dopadl špatně, protože mistr do protokolu uvedl, že se incident stal až po píchačce, kdy už Hana neplnila pracovní úkoly. Firma odmítala uznat jakoukoli odpovědnost.

Hana si však uvědomila, že k úrazu došlo v prostorách určených k převlékání, což spadá do přímé souvislosti s výkonem práce. Vyžádala si svědectví kolegyně a předložila věc personálnímu oddělení s odkazem na vnitřní předpisy.

Po dvou týdnech dohadování zaměstnavatel uznal svou chybu a incident klasifikoval jako pracovní úraz, díky čemuž Hana získala plnou náhradu mzdy za celých 25 dní léčení.