Co patří do umělé inteligence?

Co doopravdy patří do umělé inteligence? Rozplétání nití komplexního pojmu

Umělá inteligence (UI) je pojem, který v posledních letech zaznamenal nebývalý vzestup popularity, často však s nejasným a zkresleným porozuměním jeho skutečného významu. Vnímáme ji jako všudypřítomnou sílu, která ovlivňuje naše životy, od doporučení filmů na Netflixu po autonomní řízení vozidel. Nicméně, co skutečně patří do umělé inteligence a co je pouze sofistikovaný software?

Základní definice je poměrně přímočará: UI zahrnuje systémy schopné vykonávat úkoly, které tradičně vyžadují lidskou inteligenci. To zahrnuje procesy jako je učení, uvažování, plánování, řešení problémů, vnímání a manipulace s objekty ve světě. Avšak tato definice skrývá značnou komplexitu. Rozdíl mezi tím, co je považováno za UI dnes a co bylo před deseti lety, je dramatický, a hranice se neustále posouvají.

Můžeme rozlišit mezi dvěma hlavními kategoriemi: úzká AI (narrow AI) a obecná AI (general AI), často nazývaná také silná AI.

Úzká AI, též známá jako slabá AI, je zaměřena na specifické úlohy. Je to typ UI, s kterým se setkáváme nejčastěji. Patří sem například:

• Systémy pro rozpoznávání řeči: Převádějí mluvenou řeč na text, jak je tomu u virtuálních asistentů Siri, Alexa nebo Google Assistant.
• Systémy pro rozpoznávání obrazu: Identifikují objekty, tváře a scény na obrázcích a videích, používané například v bezpečnostních systémech nebo v lékařské diagnostice.
• Doporučovací systémy: Analyzují data o uživatelském chování a poskytují personalizovaná doporučení, jako jsou filmy, hudba nebo produkty.
• Hrací AI: Zvládá složité hry, jako je šachy nebo Go, překonávající lidské mistry.
• Chatboti: Simulují lidskou konverzaci, poskytují informace a automatizují zákaznickou podporu.

Tyto systémy jsou extrémně efektivní ve svých úzkých oblastech specializace, ale nemají schopnost generalizace – nedokáží aplikovat své znalosti a dovednosti na jiné úlohy. Nejsou “inteligentní” v obecném smyslu slova.

Obecná AI představuje zcela odlišný koncept. Teoreticky by taková AI zvládla jakýkoli intelektuální úkol s úrovní efektivity srovnatelnou s lidskou, nebo dokonce ji překonávající. Je to zatím spíše předmět sci-fi než reality. Vytvoření obecné AI vyžaduje radikální posun v oblasti výzkumu UI, včetně rozvoje systémů s pravým porozuměním, sebevědomím a schopností se učit a adaptovat se v neznámých situacích.

Závěrem, to, co patří do umělé inteligence, je komplexní otázka bez jednoduché odpovědi. Dnešní UI je převážně úzká AI, zaměřená na specifické úlohy. Snem vědců však zůstává vytvoření obecné AI – skutečně inteligentního systému schopného řešit libovolný problém. A právě cesta k dosažení tohoto cíle definuje fascinující a neustále se rozvíjející pole umělé inteligence.