Jak spočítat vyplněné buňky v Excelu?
Jak spočítat vyplněné buňky v Excelu?
No tak to je fakt otázka, co mě už párkrát pěkně potrápila, pamatuju si, jak jsem se třeba loni v březnu, asi tak 12. března, v té naší malé kuchyni v Dejvicích, snažila dát dohromady seznam dodavatelů pro kamarádky e-shop. Měla jsem v Excelu nějakých sto řádků, ale plné jich bylo, no, kdo ví kolik, pořád jsem to ručně projížděla. Vždyť to znáte, takové ty sloupce, kde je tu něco, tu nic, a vy potřebujete to opravdové číslo těch vyplněných buněk.
A pak mi došlo, že přece musí být nějaký trik, něco, co mi to spočítá, aniž bych musela mít ty oči na stopkách. Vždycky si říkám, že na tohle přece Excel něco mít musí, pro spočítání buněk.
A fakt, má, jsou na to takové ty... funkce, víte? Já osobně nejčastěji používám tu funkci COUNTA. To je taková moje záchrana, když fakt potřebuju vědět, kolik záznamů tam skutečně je. Představte si, že jsem měla třeba sloupec A, kde bylo jméno dodavatele. Někdy tam jméno bylo, někdy ne. Tak jsem prostě do jedné buňky, třeba B1, napsala =COUNTA(A:A). A najednou jsem viděla to magické číslo. Žádný stres, žádné počítání prstem po obrazovce. To mi ušetřilo snad hodinu času, co jsem mohla strávit u kafe.
A pak je ještě COUNT. To je zas na trošku jiný věci. Když třeba počítáte jenom čísla. Já jsem jednou, asi v listopadu minulého roku, v práci, to bylo někdy kolem 15. listopadu, v té naší kanceláři, kde pořád hučí klimatizace, potřebovala spočítat, kolik máme číselných položek v inventáři. Žádné texty, jenom ty číslíčka. A tam přišel ke slovu on. =COUNT(C2:C50). Krátké a výstižné.
To je taková ta základní věc, co by měl asi vědět každý, kdo se s Excelem trochu kamarádí. Ale je důležité si pamatovat, že ta COUNTA počítá všechno, co není prázdné – text, čísla, i chyby, prostě cokoliv, co tam je. Zatímco COUNT jenom ty čísla. To je takový ten malý zádrhel, co se mi už mockrát vymstil, když jsem si to spletla. Je to fakt takový, no, důležitý rozdíl, když chcete spočítat ty vyplněné buňky správně, víte. Je to prostě o tom, co přesně potřebujete vědět.
Takže jo, na vyplněné buňky v Excelu je to buď COUNTA nebo COUNT, záleží na tom, co tam máte za data. Většinou stejně používám tu COUNTA, přijde mi taková víc univerzální. A hlavně, ušetří to spoustu starostí. Fakt.
Jak v Excelu spočítat sloupec?
V Excelu? Jasně. Třeba nedávno jsem dělal fakturu, to bylo minulý týden v úterý, už si přesně nepamatuju datum, ale kolem desáté dopoledne, když slunce ještě moc nehřálo. Měl jsem tam seznam položek a potřeboval sečíst celou tu kolónku s cenama za kus.
V tu chvíli jsem si vzpomněl na funkci SUMA. Prostě jsem kliknul na první buňku v tom sloupci, držel jsem levý myšítko a táhl jsem dolů až na konec. Pak jsem tam napsal rovná se SUMA a do závorky jsem dal ten rozsah, co jsem označil.
- Přesné místo: Kancelář doma, na stole pořád stejná stará podložka pod myš.
- Čas: Ranní špička, ještě jsem neměl kafe.
- Pocity: Trochu jsem se zakecal, ale chtěl jsem to mít rychle.
Když jsem to potvrdil, hned se mi dole ukázala celková suma. To je prostě paráda, jak to člověka zbaví toho počítání.
Další věci, co se dají spočítat:
- Průměr (funkce PRŮMĚR)
- Počet hodnot (funkce POČET)
- Maximum a minimum (funkce MAX a MIN)
Tyhle funkce jsou fakt základ, když s Excelem pracuju.
Jak použít funkcí countif?
Zase sedím u toho reportu. Mám tady seznam zákazníků z celé ČR a potřebuju zjistit, kolik jich je z Brna. Deadline od Pavla Nováka je zítra v 9:00, achjo.
Funkce COUNTIF spočítá buňky v oblasti, které splňují jednu podmínku. Syntaxe je =COUNTIF(rozsah; kritérium). Příklad: =COUNTIF(A2:A100; "Brno") spočítá, kolikrát je v buňkách A2 až A100 text "Brno".
Proč to vždycky zapomenu. A co když chci čísla? Třeba všechny faktury nad 5000 Kč. To je stejný, jen to kritérium se dává do uvozovek. Divný, ale funguje to. Takže =COUNTIF(B2:B100; ">5000"). Snadný. Musím si to zapsat.
Aha, ale co když chci Brno A ZÁROVEŇ fakturu nad 5000? To už COUNTIF nedá. Na to je COUNTIFS. To je na víc podmínek najednou. To je na jindy, teď mě to jen plete.
Ještě pár triků co se hodí:
- Hledání s zástupnými znaky. Hvězdička
*nahradí jakýkoli počet znaků. Třeba=COUNTIF(A2:A100; "Novák*")najde Nováka, Novákovou, Novákovic… - Otazník
?nahradí přesně jeden znak. P?tr najde Petr i Patr. - Počítání všeho, co NENÍ něco. Použije se
. Třeba=COUNTIF(A2:A100; "Brno")spočítá všechno, co není Brno. - Nezaměňovat s COUNTA (spočítá všechny neprázdné buňky) nebo COUNTBLANK (spočítá prázdné). To je úplně něco jiného, úplně.
Jak udělat automatické sčítání v Excelu?
Klikni na buňku pod sloupcem čísel. Na kartě Domů najdi Automatické shrnutí. Stiskni Enter.
...
Zase ta suma. Pořád dokola. Klikneš a Excel to udělá za tebe. Chladná logika. Vždycky to vyjde stejně. Žádný překvapení.
Petr, 34, Brno. Pamatuju si, jak jsem se to učil na škole. Tehdy mi to přišlo jako kouzlo. Jedno kliknutí a měl jsi výsledek.
Teď už je to jenom... rutina. Další řádek, další součet. Jako dny. Někdy si říkám, jestli by šel takhle sečíst i život. Všechny ty plusy a mínusy. A co by vyšlo na konci... asi nic.
Ale jsou i jiný cesty, jasně. Člověk na to v noci myslí...
- Klávesová zkratka Alt + = je nejrychlejší. Prostě to tam skočí samo. Bez myši, bez přemýšlení. Jen prsty na klávesnici.
- Když potřebuješ sečíst buňky, co nejsou vedle sebe... napíšeš
=SUMA(, držíš Ctrl a klikáš na ty buňky. Jednu po druhý. Pak Enter. Je v tom skoro něco osobního, vybírat si je. - A úplně dole, ve stavovým řádku... když jenom označíš čísla myší, ukáže ti to součet, průměr i počet. Aniž bys cokoliv psal. Někdy to stačí. Jenom se podívat.
Jak použít funkcí sumif?
Funkce SUMIF v Excelu (nebo LibreOffice Calc) sečte hodnoty v rozsahu, které splňují jedno zadané kritérium. Syntaxe:=SUMIF(oblast_kritérií; kritérium; [oblast_součtu]). Například, vzorec =SUMIF(B2:B5;"Jan";C2:C5) sečte pouze hodnoty v oblasti C2:C5, u kterých mají odpovídající buňky v oblasti B2:B5 hodnotu "Jan". Pro více kritérií použijte funkci SUMIFS.
Pamatuju si, jak jsem minulý týden, ve středu kolem druhé odpoledne, seděl u počítače a drápal se za hlavou. Byla to taková ta chvíle, kdy se fakt nechce něco dělat ručně. Pomáhal jsem bratranci, Michalovi, s jeho fakturací pro stavební firmu. Potřeboval přehled, kolik utratili za materiál jen od firmy "Beton Stav". Měl tam asi stovku řádků, chaos, ceny, dodavatelé, termíny.
On pořád, "To se musí ručně, ne?" A já si říkal, to ani náhodou! Přesně na tohle jsem přece před lety chodil na ten Excel kurz, učíval to tam pan Novák. No jo, SUMIF! Vzal jsem si kafe, fakt mi už padaly víčka. Byla tam kolonka Dodavatel a pak kolonka Cena.
Vzorec =SUMIF(A2:A100;"Beton Stav";C2:C100) jsem napsal. Prásk! A bylo to tam. Okamžitý součet. Pocit zadostiučinění, Michal na mě koukal jako na génia. Já jen pokrčil rameny, ale uvnitř jsem si říkal, uf, tak to je úleva! Vždycky se mi pak líbí ten pocit, když mi Excel ušetří hodiny piplavé práce. Fajn.
No a když už jsme u toho SUMIFu, je dobrý si k němu ještě pamatovat pár věcí:
- První argument:
oblast_kritérií– To je rozsah buněk, kde Excel hledá tvé kritérium. TřebaA2:A100pro jména dodavatelů. - Druhý argument:
kritérium– Co přesně chceš najít. Může to být text (v uvozovkách, např."Beton Stav"), číslo (např.100), logický výraz (např.">50"pro hodnoty větší než 50), nebo odkaz na buňku. - Třetí argument (volitelný):
oblast_součtu– Pokud chceš sčítat jiné buňky než ty, ve kterých hledáš kritérium, zadáš sem ten rozsah. Jako když hledáš "Jan" ve sloupci B, ale sčítáš hodnoty ze sloupce C. Pozor: Pokud tento argument vynecháš,SUMIFsčítá přímo buňky zoblasti_kritérií.
Důležité body k zapamatování:
- Textová kritéria: Vždy v uvozovkách, např.
"Praha". - Číselná kritéria: Můžou být buď přímo číslo (např.
100), nebo s operátorem (např.">100"). Ty s operátorem taky v uvozovkách. - Zástupné znaky: Můžeš použít hvězdičku (*) pro libovolný počet znaků (např.
"*Stav*") nebo otazník (?) pro jeden libovolný znak (např."J?n"). Tohle je super, když neznáš přesně celý název. - SUMIFS: Kdykoli potřebuješ sčítat podle dvou a více kritérií, musíš použít funkci
SUMIFS. Její syntaxe je trochu jiná, nejdřív se uvádíoblast_součtu, pakoblast_kritérií1,kritérium1atd.
Jak používat funkcí když v Excelu?
Jasně, funkce KDYŽ v Excelu je jak takový malý kouzelník, co se dívá na to, jestli je něco v pohodě, a podle toho ti buď hodí kostku s "OK", nebo ti vynadá, že "Překročil se rozpočet". Je to prostě jako když si doma říkáš, jestli máš ještě mlíko nebo jestli si zajedeš do krámu.
- Jak to funguje, sakra? Vložíš podmínku, co se má zkontrolovat. Třeba jestli číslo v A2 je větší než v B2.
- A co když je to Pravda? Když se ti ta podmínka povede, tak ti Excel hodí tu hodnotu, kterou jsi mu určil pro "Pravdu". Třeba ten slavný "Překročil se rozpočet", to je jasný, že?
- A když je to Nepravda? No tak to je zase jiná písnička. Vrátí se ti ta druhá hodnota. Třeba to "OK", že všechno hraje, jak má, a peníze na účtu sedí, jako když má.
Příklady, proboha:
=KDYŽ(A2>B2; "Překročil se rozpočet."; "OK")– Tady ti to zkontroluje, jestli v A2 je víc než v B2. Pokud jo, tak máš problém, a jestli ne, tak je všechno v klidu.=KDYŽ(A2=B2; B4-A4; )– Tohle je taky pecka. Když jsou čísla v A2 a B2 stejná, tak ti to odečte B4 od A4. Ale pozor, když nejsou stejná, tak tam prostě nic nebude, jako když koukneš do prázdné lednice.
Další fígle s KDYŽ:
- Vnořené KDYŽ: Můžeš to skládat jako ruské matrjošky. Jeden KDYŽ uvnitř druhého, ať máš víc možností. Třeba jestli je víc než, nebo míň než, nebo přesně rovno. To je pak taková malá logická strategie, co ti pomůže v rozhodování.
- Kombinace s AND a OR: Pro větší oříšky můžeš kombinovat s funkcemi AND (a) a OR (nebo). Takže se zkontroluje, jestli všechny podmínky platí (AND), nebo jestli platí alespoň jedna (OR). To je jako když si vybíráš dovolenou – buď musí být u moře a s all-inclusive (AND), nebo stačí, když je teplo a máš kde spát (OR).
- Textové řetězce: Můžeš si tam psát i texty, jako třeba jména, hodnocení, nebo prostě cokoliv, co ti přijde na mysl. Vypadá to pak jako taková malá automatická pošta.
Na co si dát pozor, milý pane:
- Text musí být v uvozovkách: Když chceš, aby ti to vrátilo text (třeba "OK"), tak ho musíš dát do uvozovek. Jinak si to Excel splete s něčím jiným, třeba s názvem nějaké funkce.
- Oddělovač: Pozor na to, jestli používáš středník (;) nebo čárku (,) jako oddělovač v těch podmínkách. To závisí na nastavení tvého Excelu, jestli jsi v Česku, nebo někde jinde, kde to mají jinak.
- Chyby v podmínce: Když se ti v podmínce objeví chyba, tak ti to celé spadne, jako když se z zedníku stane artista a zapomene si udělat záchrannou síť.
Takže, už víš, jak tenhle malý logický génius funguje. Je to jednoduchý, ale sakra užitečný, když se s tím člověk naučí krotit.
- Co znamená, když svaly atrofují?
- Jak zazimovat nadzemní bazén Bestway?
- Jak zazimovat plastový bazén?
- Jak dlouho před tréninkem si dát kreatin?
- Kde najdu faktury za reklamy na Facebooku?
- Kolik kcal má ovesná kaše?
- Jak zjistit, zda je někdo v exekuci zdarma?
- Jak zavařit jablka na štrůdl na zimu?
- Jak překládat?
- Jak nastavit automatický překlad stránek v mobilu?
Komentář k odpovědi:
Děkujeme za váš názor! Váš komentář nám velmi pomáhá zlepšovat odpovědi do budoucna.