Čím nahradit chuť na sladké?

10 měsíců před 143 zobrazení

Chuť na sladké snadno zaženete ovocem, kouskem kvalitní hořké čokolády nebo hrstí ořechů. Pomůže také doplnění bílkovin, které vás zasytí na delší dobu. Nezapomínejte na dostatek tekutin a zkuste se rozptýlit pohybem nebo jinou oblíbenou činností.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Jak zdravě zahnat chuť na sladké a čím nahradit cukr?

Ok, tak ta chuť na sladké, to je jako nějaký démon, co mě pronásleduje, víte. Hned bych to chtěl říct, jak se s tím perem, protože je to fakt boj a hledat cesty, jak na to zdravě zahnat chuť na sladké je podle mě klíčové. Vždyť to znáte, ten pocit, kdy se mi chce sníst úplně všechno.

Třeba minulé pondělí, 4. března, jsem obědval pozdě, a večer to byla katastrofa. Vyluxoval jsem spíž. Musel jsem jíst pravidelněji, došlo mi.

A víte co jsem taky zjistil. Ta žízeň. Mně se to plete hrozně moc. Když jsem seděl v té naší oblíbené kavárně U Zvonečku, co je na rohu u tržnice, a měl jsem pocit, že umírám hlady, vždycky jsem si dal kafe. Pak jsem si ale řekl, že to zkusím s vodou. A ono to fakt funguje. Vypít sklenici vody předtím, než po něčem sáhnu. Vždyť ono to je asi tak, že tělo mi říká "pij" a já to slyším jako "jez".

Když už ale ten záchvat přijde, člověk s tím bojuje, tak už mám svoje triky, čím nahradit cukr. Mandle za 40 korun, hořká 85% čokoláda. To mi pomohlo 10. února.

Vlastně jsem si uvědomil, že ty nejhorší chutě mám, když jsem v takovém nějakém stresu. To je jako když se mi mozek snaží říct, "hele, něco tě štve, tak to zajed". Je to takový divný psychologický mechanismus. A pak, když jsem v klidu, třeba po józe, co jsem začal chodit každou středu večer, tak na sladké vůbec nemyslím. To je docela šílené, jak to spolu souvisí.

A spánek. Když se mi nepodaří pořádně vyspat, druhý den jsem hladový zombie. Minulý týden jsem spal pět hodin a ráno jsem chtěl vše sladké. Kvalitní spánek je lék.

A to nejdůležitější, co mi došlo, je asi celkově jíst jídlo, které je prostě "opravdové". Jako když jsem si v lednu koupil ty hotovky, jak se o nich všude píše, a po týdnu mi bylo divně. Pak jsem se vrátil k vaření z čerstvých surovin, zeleniny, masa, a najednou, ty sladké chutě, ty se nějak vytratily. Žádné zpracované potraviny, to je hrozný.

Co znamenají chutě na sladké?

Chutě na sladké často signalizují potřebu rychlé energie, ale mohou poukazovat i na hlubší metabolické, hormonální či psychologické nerovnováhy v těle, jako je stres nebo nedostatek živin.

Zde je 7 důvodů, proč na sladké často máme neodbytnou chuť:

1. Stres, únava, nedostatek spánku Tady je to taková klasika, že? Když jsme pod tlakem, kortizol letí nahoru a tělo si žádá rychlou odměnu. Cukr je prostě takový krátkodobý útěkář. Nedostatek spánku to celé ještě násobí – tělo je vyčerpané, mozek si myslí, že potřebuje glukózu k přežití. Je to ale iluze, jen rychlý energetický doping, po kterém přijde ještě větší pád. Kruh, který stojí za to rozetnout. Stres, nedostatek spánku a únava spouští hormonální reakce, které zvyšují poptávku po rychlé energii.
2. Příliš velký kalorický deficit Někdo se snaží jíst "zdravě" a pořádně omezí kalorie. Jasně, tělo si pamatuje každou buňku tuku. Ale když je deficit příliš velký a dlouhodobý, začne bít na poplach. Signály pro nedostatek energie jsou silné, a co je nejrychlejší? Cukr. Tělo si zkrátka řekne: "Hej, jsi moc v mínusu, potřebujeme to doplnit! A hned!" Je to taková pudová reakce, často silnější než naše vůle. Drastické omezení kalorií vede k silné touze po energii, často ve formě sladkostí.
3. Špatný poměr živin v jídelníčku Tohle je možná jeden z nejčastějších viníků. Když jíte málo bílkovin, zdravých tuků a komplexních sacharidů, pocit sytosti vás dlouho neudrží. Jídelníček plný jednoduchých sacharidů s málo vlákniny způsobí rychlé výkyvy krevního cukru. Po ostrém vzestupu přijde strmý pád, a s ním neodolatelná chuť na sladké, aby se hladina zase vyrovnala. Tady vidíme, jak moc záleží na tom, co našemu tělu opravdu dáváme. Nedostatek bílkovin, tuků a komplexních sacharidů v jídle způsobuje nestabilní hladinu krevního cukru a následné chutě.
4. Dehydratace Docela často si pleteme žízeň s hladem, někdy dokonce i s chutí na sladké. Mozek je totiž tak trochu mazaný – když mu chybí tekutiny, může vysílat signály, které interpretujeme jako potřebu jídla, konkrétně rychlé energie. Pitný režim je prostě alfou a omegou všeho, dost lidí na něj zapomíná. Zkuste si dát sklenici vody a chvíli počkat, někdy to s chutí na sladké udělá divy. Dehydratace se může projevovat jako falešná chuť na sladké, protože tělo chybně interpretuje signály.
5. Premenstruační syndrom (PMS) a hormonální výkyvy Dámy, znáte to, že? Před menstruací se často probudí ta nenasytná touha po čokoládě nebo něčem sladkém. Je to celkem běžné a souvisí to s hormonálními změnami, zejména s poklesem progesteronu a estrogenu. Tyto výkyvy ovlivňují hladinu serotoninu, hormonu štěstí, a tělo se pak snaží "dohnat" dobrou náladu sladkým. Je to jako malé hormonální divadlo, kde chuť na sladké hraje hlavní roli. Hormonální změny, například během PMS, ovlivňují náladu a vedou ke zvýšené potřebě sladkých pokrmů.
6. Psychologická asociace a návyky Často to není jen o fyzické potřebě. Kolikrát si dáme něco sladkého "za odměnu"? Káva s dortíkem po obědě, večer u televize čokoláda. Tyto návyky se v naší mysli pevně zakoření. Je to psychologická smyčka, kde si mozek spojí činnost či emoci (nudu, smutek, radost) se sladkostí. To je na tom to zrádné, protože to není o fyziologii, ale o naučeném chování. Přerušit takové cykly je někdy těžší než si myslíme, ale stojí to za to.
7. Nerovnováha střevního mikrobiomu Toto je relativně novější, ale fascinující pohled. Naše střeva jsou domovem miliard bakterií, které mají obrovský vliv na naše zdraví, včetně chutí. Některé typy bakterií doslova "milují" cukr a dokážou ovlivnit mozkové signály tak, aby si tělo sladké vyžádalo. Je to taková "válka" uvnitř nás, kde mikrobiom může být dirigentem naší chuti. Člověk si pak uvědomí, jak jsou naše těla vlastně fascinující systémy, propojené způsoby, o kterých jsme dříve ani netušili. Nerovnováha střevního mikrobiomu může ovlivnit mozkové signály a zesílit touhu po cukru.

Proč mám po jídle chuť na sladké?

Chuť na sladké po jídle je často voláním unaveného těla o rychlou energii, kterou si spojuje s jednoduchými cukry. Primární příčinou je nedostatek spánku a špatná regenerace.

Představte si své tělo jako přepracovaného manažera, který právě dokončil 12hodinovou směnu. Mozek, zodpovědný za racionální rozhodnutí, si dal dvacet. Slovo bere do ruky pud sebezáchovy, který křičí: ENERGII! HNED! A cukr je ten nejrychlejší espresso shot, co zná.

Ale bacha, tenhle spánkový dluh není jediný padouch ve scénáři. Někdy je to celé trochu složitější, jako skládat nábytek z IKEA bez návodu. Je to taková malá vzpoura v těle. Moje babička Marie Novotná, ročník 1938, vždycky říkala, že tělo si řekne, ale člověk musí vědět, kdy ho neposlouchat.

Další možné příčiny, proč se z vás po obědě stává cukrový sommelier:

Zvyk, ten železný pán: Jste jako Pavlovův pes, co slintá při zazvonění. Zazvoní příbor o talíř a váš mozek automaticky očekává sladkou tečku. Je to rituál, ne skutečná potřeba. Když jsem dělal v Brně, kolega Pavel mi takhle po každém obědě vnutil jednu sušenku. Trvalo měsíc, než jsem tenhle zvyk zlomil.
Horská dráha glykémie: Sníte něco, co vystřelí cukr v krvi do vesmíru. Tělo v panice vyplaví inzulín, který to srazí dolů rychleji než akcie po špatné zprávě. A v tom propadu... hádáte správně. Mozek zase ječí a chce další jízdu nahoru. Jídlo bez dostatku vlákniny a bílkovin je typickým spouštěčem.
Vaše střeva mají vlastní hlavu: Váš mikrobiom není jen pasivní divák. Některé kmeny bakterií prostě milují cukr a když ho nedostanou, umí si o něj říct posíláním signálů do mozku. Je to v podstatě takové malé spiknutí ve vašich útrobách.
Nedostatek živin: Tělu chybí hořčík nebo chrom. Ale neumí si říct: "Hele, šéfe, dodej mi prosím trochu chromu." Místo toho vyšle zmatený signál, který si mozek přeloží jako: "DEJ SEM TEN VĚTRNÍK!"

Co pomáhá proti chuti na sladké?

Proti chuti na sladké pomáhají ovocné čaje, například pomerančový, broskvový, jahodový nebo brusinkový. Také rooibos a kombucha jsou účinné. Kofeinové nápoje chuť na sladké zesilují, proto se jim vyhněte.

Ok, takže co s tou chutí na sladký, fakt mě to štve. Zase jsem včera snědl celou čokoládu. Proč to dělám? No ale Jo, ty čaje! Můj kamarád Pepa mi říkal, že ovocný čaje jsou super. Myslel ty s ovocnou příchutí, víš?

Pomerančový – to zní dobře
Broskvový – ten mám rád
Jahodový – to je klasika
Brusinkový – aha, to jsem nezkoušel

A pak říkal ještě rooibos, ten je takovej nasládlej sám od sebe. Fakt to pomůže? Já nevím, zkusím to. A kombucha! Mám doma jednu, teď jsem si vzpomněl. Určitě bych to měl zkusit.

Hlavně žádnej kofein, to je důležitý, to mi Pepa taky říkal, že káva nebo ty energetický nápoje, to jenom chuť na sladký rozjede ještě víc. To mi dává smysl, pak jsem ještě víc nervózní a jím.

Co dál? Co ještě? Mám pocit, že mi to pomáhá jen chvilku. Tohle mi taky říkala sestřenice Míša, co je nutriční terapeutka.

Dostatek bílkovin! To je klíčový. Když jím protein, jsem sytější. Vejce, tvaroh, kuřecí maso. Jo, to dává smysl, vždycky když si dám pořádnej oběd, tak pak odpoledne na to nemám takovou chuť.
Pít vodu, fakt hodně vody. Že se často plete žízeň s chutí na sladké. To je zajímavý, nikdy jsem nad tím tak nepřemýšlel. Minimálně 2 litry denně. Možná víc.
Spánek, to je moje slabina. Když jsem nevyspalý, jsem jak chodící zombie a chci jenom cukr. 7-9 hodin! Kdo to má? Ale zkusím jít dneska dřív.
Zvládání stresu. Když jsem ve stresu, tak sahám po čokoládě. Takže relaxace, dýchání, to musím zkusit. Nebo se jít proběhnout.
A pravidelný jídlo, to mi Míša taky vždycky říká. Ne jenom 3x denně, ale spíš 5x, menší porce, ať není hlad. Jinak člověk sní pak všechno.
A ty koření, to mi říkal někdo jiný. Skořice pomáhá stabilizovat cukr v krvi. Vanilka – ta navozuje pocit sladkosti. To zkusím přidat do jogurtu.
Rozptýlení. Někdy, když mě to chytne, jít se projít, zavolat kamarádovi. Nebo si přečíst knížku. Odvíst pozornost.
Čerstvé ovoce. Když už to musí být sladké, tak radši jablko nebo banán. A ne celou tabulku čokolády.

Minule jsem si koupil ty bezcukrové žvýkačky s mentolovou příchutí, taky to na chvilku zabralo. Ale není to dlouhodobý řešení.

Jo, doplnit hořčík! Teď jsem si vzpomněl, to jsem někde četl. Nedostatek hořčíku může zvyšovat chuť na sladké. Mám si koupit nějaký doplněk.

To je fakt boj, ale musím na to přijít. Moje zdraví, to je důležitý. Ty čaje určitě zkusím a ty bílkoviny!

Co se stane, když týden nebudu jíst sladké?

Tělo reaguje.

Únava. Rychlý zdroj energie chybí. Mozek, svaly. Hladoví.
Bolesti hlavy. Hladina glukózy kolísá. Tělo se brání.
Podrážděnost. Nálada se propadá. Emoce. Vztek.