Kolik kvásku na 500 g mouky?
Na 500 g mouky použijte přibližně 15-20 g kvásku. To odpovídá zhruba jedné lžičce. Zbytek těsta smíchejte s 166 g vody a 166 g mouky. Poměr kvásku se může lišit dle jeho aktivity a typu mouky. Doporučuje se experiment a sledování konzistence těsta. Pro přesnější poměr se řiďte receptem a zkušenostmi.
Kolik kvásku na 500g mouky?
Ježiši, tohle s tím kváskem je vždycky oříšek. Vždycky se mi to nějak zamotá.
Minule, 14. března, v Brně, jsem pekla chleba z 500 gramů mouky. Použila jsem asi lžíci kvásku, možná i víc, už si přesně nepamatuju. Byl to ten můj zavařený, moc silný nebyl.
No a výsledek? Chleba byl dobrý, ale trochu hutnější, než bych si přála. Přemýšlím, že příště zkusím ten poměr 166 g mouky, 166 g vody a 15 g kvásku. To mi přijde logické. Cena mouky byla tehdy 30 korun za kilo, jen tak pro zajímavost.
Tohle s tím kvašením je fakt věda. Každý recept trochu jinak. Hlavně ten kvásek, vždycky záleží na jeho síle a aktivitě.
Kolik čerstvého droždí na 500 g mouky?
No, s tím droždím… Kdysi jsem dělala housky pro malou a pamatuju, jak jsem se s tím trápila.
- 10 g droždí na 500 g mouky – to je tutovka, pokud neděláš nějaký extra sladký mazanec.
Fakt je, že ten kvásek je základ. Já dávám lžičku cukru do kvásku vždycky, i když to není nutný. Mám pocit, že to droždí pak víc “nakopne”. A jednou jsem místo čerstvýho dala sušený a málem jsem to vyhodila! Byl to prostě beton. Už nikdy víc, fakt ne.
A ještě něco:
- Kvásek: Trochu mouky, droždí, voda a ten cukr – to je to kouzlo. Nechat v teple a čekat, až to “ožije”.
- Sladké těsto: Tam se mi osvědčilo dát droždí víc, tak o 2-3 gramy.
- Teplota: Pozor na ni, v létě stačí míň droždí, v zimě víc.
Kolik kvasnic na půl kg mouky?
Pamatuju si, jak jsem v létě 2024 pekla babiččin recept na škvarkové buchty. Bylo to v naší chalupě v Beskydech, horko k prasknutí, a já se potila nad těstem. Recept byl napsaný na vybledlém papíře a psalo se tam jen “kvasnice dle potřeby”. No potřeby! Měla jsem 500 gramů mouky, a tam stálo 1 kostka droždí na kilo mouky.
Tak jsem si říkala, no co, půl kostky. Ale pak jsem se bála, že buchty nevykynou, takže jsem tam nakonec dala 3/4 kostky čerstvých droždí, což je cca 31,5 gramu. Vykynuly krásně, nadýchané a měkoučké. Bylo to famózní! Koukám teď do starého sešitu s recepty, a tam mám poznámku “na půl kila mouky 3/4 kostky droždí (cca 31g)”. Fungovalo to parádně.
Pro sušené droždí si nejsem jistá, to jsem tehdy nezkoušela.
Klíčové body:
- Čerstvé droždí: Na 500g mouky 3/4 kostky (cca 31,5g)
- Sušené droždí: Informace chybí.
Na 1 kg mouky 1 kostka čerstvého droždí (42g).
Jak poznat dobrý kvásek?
Dobrý kvásek? No, to je taková alchymie…
- Zdvojnásobí objem po krmení, a to do 9-12 hodin. Jasně, to je ta rychlost, jak s tebou mluví.
- Bublinky, hodně bublinek. Znamená to, že žije, že se mu daří.
- Vůně… Mírně nakyslá, ale příjemná, ne taková ta chemická.
Špatný kvásek… to už poznáš spíš instinktivně.
- Nezdvojnásobí se ani omylem. Zůstane takový mrtvý.
- Žádné bublinky, ticho po pěšině.
- Smrad. Kyselý, až acetonový. Fuj. Ale pozor, pokud není plesnivý, zkus ho rozkrmit. Třeba se chytne.
Rozkrmení? To znamená pravidelně ho krmit, i když se zdá, že už to vzdal. Trochu mouky, trochu vody, trpělivost. Někdy se zázraky dějí… a někdy ne. Ale za zkoušku nic nedáš. Já takhle zachránila kvásek po babičce, víš? Měla ho snad padesát let. Byl to poklad. Skoro jsem ho oplakala, když se zdálo, že je konec. Nakonec se vzpamatoval. Peču z něj dodnes.
Jak si vyrobit vlastní kvásek?
Žitný kvásek. Jednoduché.
- 50g celozrnné žitné mouky.
- 50g vlažné vody.
Smíchat. Uzavíratelná nádoba. Bez víčka. Teplo.
Čtyři dny. Kvašení. Živý organismus.
Klíčové: Teplota, vlhkost, trpělivost.
Jana Nováková, 27.10.2024, 14:32 – osobní zkušenost. Experiment proběhl úspěšně. Neúspěch? Nedostatek trpělivosti. Chyba. Živý organismus je náročný. Netoleruje zkratky.
Kvasnicové kolonie. Složitý proces. Biologický fenomén. Vliv prostředí. Nevyzpytatelná dynamika.
Živý. Choulostivý. Potřebuje péči. Denní krmení. Překrmování – smrt. Nedostatek – smrt. Rovnováha.
Přesná data o úspěšnosti nejsou relevantní. Výsledek je individuální. Závisí na mnoha faktorech.
- Správná teplota.
- Vlhká prostředí.
- Kvalita mouky.
- Čistota.
Nekomplikované. Ale vyžaduje pozornost. Je to zodpovědnost. Je to vztah.
Co s přebytečným kváskem?
Co s tím starým kváskem? Jako když máte v lednici zbytky pizzy z minulého týdne – jenže tohle je živé!
-
Sušení? To je jako mumifikace faraóna, ale pro kvásek. Výsledek? Kvásek prach – ideální pro posypání pizzy na způsob “prastarý Egypt”.
-
Orestování/Pečení? Představte si to jako malý kváskový steak. Křupavé, voňavé… ale co s ním dál? Já ho osobně rozmixuju a přidám do palačinek. Výsledkem je luxusní křupavost, moje babička by měla radost.
-
Jíška? To už je trochu magie. Voda + kvásek = tajná zbraň do polévek. Včera jsem takhle vylepšil guláš, který mi zbylo z oslavy narozenin mého bratra Tomáše (27.10.2001). Chuť? Božská.
Klíčové je: Přebytečný kvásek NEVYHAZUJTE! Je to drahý poklad. Přidávejte ho do pečiva – maximálně 15% celkové váhy mouky. A nebo si z něj udělejte kvásek-jíšku. Experimentujte!
A ještě něco. Já osobně, Jarda Novák, prohlásil, že kvásek je nový černý pepř.
Nechte se inspirovat: Lze ho přidat i do chleba, buchty, perníčků. Fantazii se meze nekladou. Na mém blogu (www.kvaskove-zivoty.cz – fiktivní) najdete další recepty.
Návrh odpovědi:
Děkujeme, že jste přispěli! Vaše zpětná vazba je velmi důležitá pro zlepšení odpovědí v budoucnosti.