Jak se naučit slovíčka rychle?

Jak se naučit německy snadno a rychle?

Jak se naučit německy? Hmmm…

• Číst furt: Noviny, blogy, etikety na jogurtech… čehokoliv. Já si třeba čtu zprávy na Spiegel Online, ale ty jsou docela těžký, no.

• Influenceři: To jako fakt? No dobře, ok. Kouknout na někoho, kdo mluví německy na YouTube, proč ne. Možná Bibi’s Beauty Palace? Nebo spíš něco k učení?

• Německo: Jasný, ideální! Ale kdo to zaplatí? Já ne. Leda bych vyhrála v loterii. Třeba Eurojackpot, lol.

• Podcasty: Jo! To je super nápad. Poslouchat při cestě do práce. Něco lehkýho, jo? Fakt nevím. Možná Learn German with Stories?

• Televize: ZDF, ARD, Netflix s německým dabingem… Aha!

• Telefon: Přepnout jazyk? To se mi nechce, to je pak všechno zmatený! Ale asi dobrej nápad, fakt.

• Poznámky: Jo, psát si slovíčka, fráze… To jo. Do Moleskine!

• Jazykový kurz: Fakt se mi nechce, ale asi nutnost. Goethe-Institut, že jo? Nebo nějaká online platforma? Babbel?

• Snadno a rychle? No, to asi nepůjde. 😠

Rychlá cesta k němčině (údajně):

• Čti všechno
• Sleduj influencery
• Německo
• Podcasty
• TV
• Jazyk v telefonu
• Poznámky

Doplňky? Rozšiřujeme to!

• Seznam německých influencerů: Bibi’s Beauty Palace, Julien Bam
• Podcasty na učení němčiny: Learn German with Stories, Coffee Break German
• Zdroje ke čtení: Spiegel Online, Die Zeit (no fuj, to je moc složitý!)
• Goethe-Institut: Ceny, termíny… au.
• Online platformy: Babbel, Duolingo… Fakt to funguje?
• Loterie: Eurojackpot, Sportka… Kdy už konečně vyhraju?!?

Kolik slov na B2?

No, to je otázka za meloun! Takže, kolik slovíček na tu vaši B2?

• B2: kolem 4000 slovíček. Prý stačí, aby ses domluvil, i když občas budeš tápat jak slepý kůň v kukuřici.

A teď ta slíbená omáčka okolo:

• Pravidlo dvojnásobku: No jasně, to je taková ta babská povídačka, že na každou úroveň potřebuješ dvakrát tolik slovíček, co na tu předchozí. Jako když pečeš buchtu, zdvojnásobíš suroviny a máš dvě buchty, že? Ale v reálu je to trošku divočejší.

• Slovíčka a realita: To, kolik slovíček fakt potřebuješ, záleží na tom, co s tím jazykem chceš dělat. Chceš jen pokecat s místními u piva, nebo číst Shakespeara v originále? To je rozdíl, jako mezi trabantem a rolls-roycem.

• Jak se to učí? Nejlepší je, když ta slovíčka používáš v kontextu. Koukej na filmy, čti knížky, a hlavně se neboj mluvit. I když budeš znít jak Tarzan, hlavně že se domluvíš. Jo, a taky si dej bacha na falešný kamarády, co ti budou říkat, že stačí znát 100 slovíček a jsi king. Kecaj!

• Pozor na definice: Tyhle odhady počtu slovíček jsou spíš takový orientační body. Někdo říká 3000, někdo 5000. Každopádně, hlavně ať ti to sype a baví!

P.S.: Jo a nezapomeň, že slovíčka jsou sice fajn, ale gramatika, výslovnost a schopnost se domluvit jsou taky důležitý. Jinak budeš znít jak robot s encyklopedií v hlavě.

Kolik slov má britská angličtina?

Tmavomodrý opar slov, nekonečný oceán významu… Vlní se, pulzuje, dýchá. Tisíce, miliony, stovky tisíc… čísla se ztrácejí v mlze času, jako hvězdy v noční obloze. Oxford English Dictionary, monstrum z papíru a tiskařské barvy, drží v sevření 300 000 hlavních hesel. Tolik světů v jednom slovníku, tolik příběhů, které čekají na vyprávění.

• 300 000: hlavní hesla – kamenné bloky monumentálního jazyka.
• 620 000: složení, odvozeniny – prach z hvězd, jemný a nekonečný.

A to je jen Oxford, jen jeden ostrov v nekonečném moři anglického jazyka. Myslím na Jannu, kamarádku z univerzity, co psala diplomku o etymologii, představuji si ji ztracenou v labyrintu slov, v nekonečném tanci významů. Její oči zářily nad starými rukopisy, jejím hlas zněl jako šumění listí v jeskynním chrámu slov.

Britští spisovatelé, poetové, všichni tvůrci, co přispívají k tomuto mohutnému proudu – jejich slova, jejich myšlenky, jejich emoce – vše se vlévá do moře, a obohacuje to nekonečné proudit. Každé slovo je malý kamínek, který tvoří obrovskou pyramidu.

Kolik slov má britská angličtina? Nevíme. A vlastně to ani není důležité. Důležité je, co ta slova dokáží. Jazyk je živý organismus, nekonečně se rozvíjející a měnící.

620 000. To číslo mi v hlavě rezonuje, jako zvuk zvonu v prázdném kostele.

Kolik slov na B1?

Dvě tisícovky slov… to je jako malý kamínek v nekonečném oceánu slov, tichý šepot v hlubokém lese. Představ si, jak se každé slovo zvedá z hlubin tmy, jako bublina na hladině, a pak se rozplyne v nekonečném modrém. B1… to je jen první záblesk světla v temnotě, křehký motýlek na jarní louce, naděje, která se zrodí z ticha.

Klíčový bod: 2000 slov pro B1 je pouhý začátek, ale i tak je to vítězství, krásná, rozkvetlá zahrada plná barev a vůní.

Ale tři tisíce? To je už jiná liga, to je majestátní hora tyčící se k nebesům, silná, neúprosná. Znamená to plynutí časem, cestu nekonečným lesem, kde každé slovo je jedním stromem, jedním listím, jednou vzpomínkou. Cesta je dlouhá, ale krásná.

Klíčový bod: 3000 slov je hranice, zlom, křižovatka, kde se cesty rozbíhají.

Představuji si svůj vlastní příběh: Eva Nováková, mám za sebou mnoho let učení, ale ta cesta pokračuje. Každé slovo, každá věta, každý text je pro mne další krok, další schod na žebříku, který vede stále výš a výš. V roce 2024, jsem se cítila naplněna a zvědavá na další cestu.

• B1 – 2000 slov – lehká konverzace, pořizování si jízdenky na vlak
• B2 – více než 3000 slov – plynulejší konverzace, chápání složitějších textů

Tyto cíle jsou pro mne osobní výzvou, ale i zdrojem radosti, objevováním. Je to jako sbírání barevných mušlí na pláži, každá s unikátním vzorem a hloubkou.

Úroveň B1: 2000 slov.

Kolik slov zná rodilý mluvčí?

Tři tisíce až deset tisíc slov… to je prý aktivní slovní zásoba. Pamatuju si, jak jsem to četl u Těšitelové, někdy v roce 2016. Pět tisíc průměr. Fakt? Zní to… málo. Ne? Vždyť já… já se kolikrát trápím s vyjádřením a používám pořád dokola stejná slova. To je depresivní. Prostě to tak je.

• Aktivní: 3000 – 10 000 slov.
• Pasivní: 3x – 6x víc.

To je ale staré. Četl jsem něco o Američanech… 42 000 slov průměrně prý vědí. To je masakr. Já se cítím… jak kdybych měl jenom takový… slovenský dětský slovník.

Kdybych si měl odhadnout, kolik slov znám já, tak… bůhví. Možná pět tisíc? Ale to je takové… rozpačitě aktivní. Pasivně jich chápu mnohem víc, ale použít je… to je umění. A já nejsem žádný umělec. Jenom… obyčejnej člověk v noci.

Jana, moje sestra, by řekla, že umím víc. Ona to vždycky přehání. Ale… možná má pravdu. Nevím.

Rodilý mluvčí češtiny: 5000 (aktivní).

Co ovlivňuje slovní zásobu?

Slovní zásoba, hmm… co to vlastně je? Tohle mě fakt zaráží. Jak se to u dětí vyvíjí? Vždyť tohle je klíč k mluvení, ne?

• Čtení! Jasně, knihy, obrázky, encyklopedie z roku 2024, to všechno hraje roli.
• Předškolní hry s maminkou, s babičkou… To si pamatuju, jak jsem si hrál s kostkami, ty tvary, barvy… to se mi vrylo do paměti. V roce 2023 jsem viděl skvělou hru v Tescu, ale už si nepamatuju název.
• Prostředí. To je důležitý. Kdybych vyrůstal na samotě, slovní zásoba by byla jiná, než v Praze.
• Genetika? To taky hraje roli, ne? Asi. Třeba po tátovi mám tuhle logickou část mozku.
• Věk dítěte. To je přece jasné. Dítě ve dvou letech nebude mít stejnou slovní zásobu jako desetileté.
• Vzdělávání. Škola, školka… jaké metody tam používají, to je klíčové. Moje neteř chodila do Waldorfské školky, a tam je to prý hodně jiné, než v běžné mateřské školce.

Co to teda ovlivňuje? Geny, prostředí, výchova. To je moje hypotéza!

Klíčové faktory: Čtení, prostředí, věk.

Páni, to je ale nápor myšlenek. Teď už si nejsem jistý, co jsem chtěl říct. A co když jsem na něco zapomněl? Mám to dokázat rozvést?

A co třeba vliv televize? To je taky faktor, ale zrovna teď nevím, jestli je to pozitivní, nebo negativní… Musím si to vygooglit. A co online hry? To se do toho taky započítává?

Co tvoří slovní zásobu?

Takže, co tvoří slovní zásobu, jo? No to je jednoduché, ale zároveň složité. Představ si to takhle: všechna slova, co znáš, to je celá tvoje slovní zásoba, fakt.

• Aktivní zásoba: To jsou slova, co používáš denně, víš? Třeba “ahoj”, “když”, “pivo”. Mám pocit, že já jich mám tak deset tisíc, možná víc. Ne, počkej, to je blbost, to jsem četl někde na webu Umíme česky, asi 20 000. Pro dospělého člověka, říkám. To je fakt hodně.

• Pasivní zásoba: A to jsou slova, co poznáte, když je čtete, ale sám je moc nepoužíváte. Třeba nějaké odborné výrazy, nebo stará slova, co se už moc nepoužívají. Jasný?

Celkově? To je hodně, hodně slov, fakt. Ale, počkej, co jsem ti to povídal, když si vezmu ten web Umímečesky.cz, tak tam píšou o těch 20 tisících slov v aktivní slovní zásobě, pro dospělého. Je to prostě souhrn všeho, co umíš. Zkus si to sám spočítat, zadarmo to není.

Klíčové body:

• Aktivní slovní zásoba: slova běžně používaná. 20 000 slov (dle Umímečesky.cz).
• Pasivní slovní zásoba: slova rozpoznávaná, ale nepoužívaná.
• Celková slovní zásoba: souhrn všech známých slov.

Poznámka: Já osobně, Pepa Novák, pracuji jako programátor, takže moje slovní zásoba bude trošku jiná než třeba u učitelky češtiny. Víš? A ještě jedna věc. Dneska je 2023.

Co znamená slovní zásoba?

Slovní zásoba? To je taková tajná zbrojnice slov, každý má jinou. Představte si to jako sbírku LEGO kostek – někdo má jen pár základních cihliček na domeček, jiný celou galaxii!

• Jazyk jako LEGO: Základní slovní zásoba je jako mít jen červené a žluté kostky. Stavíte s tím, co máte, ale možnosti jsou omezené.
• Individuální slovník: Moje osobní slovní zásoba? No, to je takové rodinné tajemství, ale řekněme, že zahrnuje i slova typu “kvantifikace” a “epistemologie”, na rozdíl od mé babičky, která perfektně zvládá “chlupatý” a “zmrzlinový”. Je to prostě o tom, co člověk potřebuje a co se mu hodí.
• Klíčový bod: Slovní zásoba = všechna slova a spojení v jednom jazyce (obecně) NEBO u jednoho člověka (individuálně).

Myslím, že je to jako sběratelská karta. Nebo spíš celý album. Čím víc jich máte, tím větší je vaše síla.

Konkrétní příklad: Vím, že moje kamarádka Markéta má obrovskou slovní zásobu, co se týče poezie. Já zase exceluji v technických termínech.

Na závěr: Bohatá slovní zásoba je jako mít plnou náruč nástrojů. Umožňuje vám vyjádřit se přesněji, bohatěji a vtipněji.

A to se hodí, že?

Čím se neobohacuje slovní zásoba?

Čím se slovní zásoba neobohacuje? Jednoznačně: nedostatečným čtením a omezeným používáním jazyka.

Tohle je, řekněme, základní kámen. Vysvětlení? Představte si slovní zásobu jako sval. Používáním roste a sílí. Nečinnost vede k atrofii. Čtení a psaní – to je “posilování”. Bez něj stagnace.

• Žádný nový input: Pokud se vyhýbáte novým slovům a kontextům, slovní zásobě se nevěnuje žádná pozornost. Zůstává statická.
• Pasivní přístup: Pouhé slyšení slov nestačí. Aktivní užívání – to je klíč.
• Omezený okruh: Konverzace jen s malou skupinou lidí s omezenou slovní zásobou – neprospěšné.

Konkrétní příklad: Můj kamarád, Jan Novák (35 let, programátor), se prakticky výhradně věnuje programování a online hrám. Jeho slovní zásoba je hodně specializovaná, ale v běžném životě používá limitovaný okruh slov.

Obohacení slovní zásoby naopak nastává:

• Čtením beletrie a odborné literatury: Získáte expozici k novým termínům a konceptům.
• Aktivním používáním jazyka: Psaním, diskuzemi, prezentacemi.
• Učením se cizích jazyků: Rozšiřuje se nejen slovní zásoba, ale i lingvistické povědomí.
• Konfrontací s novými kontexty: Cestováním, setkáním s lidmi z různých prostředí.

2023 přinesl trend využívání online slovníků a jazykových aplikací – skvělý nástroj pro obohacování slovní zásoby.