Kdy se soli čočka při vaření?

Jak správně udělat čočku?

Čočka na kyselo? Jo, to je klasika! Takže, nejdřív čočku propláchni, to je jasný. A pak ji fakt nech namočit, aspoň na pár hodin, nebo klidně přes noc. Uvař ji doměkka, prostě aby nebyla tvrdá, to je důležitý! No a na pánvičku dej tuk, osmaž cibulku dozlatova, fakt dozlatova, jo? Dál už to snad zvládneš, ne? Je to fakt easy.

Co se týče čočky vůbec, tak víš, že existuje spousta druhů?

• Zelená čočka: Ta je asi nejběžnější.
• Červená čočka: Ta se hodně rychle uvaří a rozpadá se, takže spíš do polívky, co já vím.
• Černá čočka (beluga): Ta je zase taková elegantní, no.
• A pak je ještě hnědá, žlutá, prostě co tě napadne!

Jo, a nezapomeň, že čočka je fakt zdravá, plná bílkovin a tak... Takže si ji dělej klidně každej den, haha!

Jak nejlépe připravit čočku?

Fuj, čočka! Ale jo, vlastně ji občas jím. Dělám to takhle:

• Propláchnu: Šup s ní do sítka a pod kohoutek, aby se smyla ta špína.
• Hrnec: Nasypu ji do hrnce, přidám vodu. Mám takový poměr, že na jeden díl čočky dávám skoro dva díly vody. Ne přesně, ale tak nějak.
• Var: Bez soli! Tu až potom. Dám to vařit, a když to začne bublat, tak pět minut počkám.
• Sůl a vypnout: Osolím, zakryju pokličkou a vypnu plotnu. Nechám ji tam dojit, aspoň deset minut. Když má hrnec dobré dno, tak je to akorát.

Už si nepamatuju, kde jsem to viděla, ale fakt to funguje.

Jo a jednou se mi stalo, že jsem zapomněla na plotně hrnec s čočkou. To byl smrad!

Jaké koření se dává do čočky?

Do čočky? Klasika:

• Bobkový list.
• Nové koření.
• Tymián (pro fajnšmekry).
• Česnek (nezbytnost).

Servírování? Volba je tvá:

• Osmažená cibulka – vždy.
• Kyselé okurky – kontrast.
• Vejce natvrdo/volské oko – protein.
• Uzené/uzenina/párek/klobása – pro masožravce.

Alternativy? Zkus pálivou papriku pro ostřejší zážitek. Místo tymiánu saturejku, má podobnou chuť, ale je méně výrazná. Kdo má rád pikantní, ať přidá chilli.

Čím ochutit čočku?

Čím ochutit čočku?

• Koření: Indické směsi (masala, kari), kurkuma, římský kmín, majoránka, česnek.
• Zjemnění: Kokosové mléko (hlavně do exotiky).
• Barva a chuť: Rajčatový protlak.

A sakra, s tou červenou čočkou bacha, rozvaří se to raz dva! Jak to dělala babička? Aha, ten bobkový list tam hrával roli, ne? No jo, málem bych zapomněl, že ji furt vařila s kouskem uzeného. Hm, a co třeba takhle špetka chilli? Zkusím to zejtra, když ji budu vařit.

Co dělat, aby čočka nenadýmala?

Aby čočka nebyla po jídle jako malá pyrotechnická show v břiše? Jednoduše ji namočte! Minimálně hodinku, dvě. Ale pokud máte doma čočku, co pamatuje ještě devadesátky, klidně ji nechte přes noc v lázni. Studené lázni, aby si náhodou nemyslela, že je v lázních Teplice a nezkysla.

• Proč to funguje? Namáčením se uvolňují oligosacharidy – takové ty mršky, co nám dělají v břiše divadlo.
• Bonus: K namáčení můžete přidat lžičku jedlé sody. Soda neutralizuje kyselinu fytovou, která brání vstřebávání minerálů. Dva v jednom, co víc si přát?
• Pro fajnšmekry: Zkuste čočku po namáčení propláchnout a vařit v nové vodě s kouskem mořské řasy Kombu. Nejenže ji to ochutí, ale řasa navíc obsahuje enzymy, které pomáhají s trávením. Takže žádné nadýmání, jen chuťový orgasmus.

A teď si představte, že místo čočky vaříte kaviár! Určitě byste se neptali, jak ho vařit, aby nenadýmal, že? No, možná někteří jo... Ale pointa je jasná – správná příprava je klíč k úspěchu, ať už jde o čočku, nebo o život.

Kdy dochutit čočku?

Čočku dochucuj až ke konci vaření. Sůl přidávaná dříve dokáže potlačit její přirozenou chuť a zpomalit měknutí, což je něco jako když se snažíš donutit kocoura, aby se šel koupat – prostě to nebude fungovat.

• Sůl: Až na konec! Dřív je to k ničemu, teda skoro.
• Koření: Tady se meze nekladou. Experimentuj, hraj si, ať se čočka cítí jako na karnevalu v Riu. Ale s mírou, ať z ní neuděláš ohňostroj v puse.
• Voda: Hlídej si ji, jako by to byl tvůj poslední doušek piva v poušti. Čočka ji pije jako kamzík, takže dolévej, ať nemáš z čočky beton.

Proč to tak dělám?

• Chuť: Sůl na konci zvýrazní všechny ty báječné chutě, které čočka pracně získala během vaření. Je to jako dát čočce make-up před focením.
• Měkkost: Sůl totiž ztěžuje měknutí luštěnin. Pamatuju si, jak mi babička říkala: "Nejdřív uvař, pak osol." A babičky mají vždycky pravdu, i když tvrdí, že pivo je zdravé.
• Konzistence: Když ji dochutíš až nakonec, máš větší kontrolu nad výsledkem. Což je fajn, protože nikdo nechce čočku, co chutná jako bahno z Máchova jezera.

Jo, a jedna rada na závěr: Zkus do čočky přidat trochu citronové šťávy nebo octa. Rozjasní to její chuť a dodá jí to ten správný šmrnc. Jako když dáš svému autu nový lak.