Jaká strana alobalu drží teplo?

Která strana alobalu udrží teplo?

Hele kámo, tak to s tím alobalem je docela zajímavý, viď? Lesklá, ta fakt odráží teplo líp. To je jasný.

Matná, no ta spíš to teplo saje do sebe. Jako když se opaluješ na sluníčku.

Chceš držet jídlo teplý? Lesklou dovnitř, jasná věc. A chceš naopak, aby se to nehřálo? Lesklou ven.

Ale fakt, neřeš to moc, ten rozdíl není zas tak obrovský. Závisí to fakt na spoustě věcí. Na tom, co balíš, jak je to venku teplý, i na tom, jak moc to chceš ochránit.

Je to takovej drobný detail, fakt. Ale když už víš jak na to, můžeš to pak klidně použít.

• Lesklá strana odráží teplo.
• Matná strana absorbuje teplo.
• Teplé jídlo: lesklá strana dovnitř.
• Chladné jídlo: lesklá strana ven.
• Rozdíl v účinku není velký.

Moje sestra, Petra Nováková, z Prahy, mi tohle kdysi vysvětlovala, když jsme pekli na táboráku brambory. A fakt to fungovalo!

Já osobně používám alobal každý den, takže vím, o čem mluvím. A teď už zase zpátky k tomu grilování.

Jak fungují strany alobalu?

Lesklá, matná… fakt je v tom rozdíl? Jakože jedna odráží a druhá ne? Hm. Zabalit jídlo… matná dovnitř. Aha.

• Lesklá strana ven – odraz tepla.
• Matná strana dovnitř – “absorpce” tepla.

Zajímavý. Vlastně nikdy jsem nad tím takhle nepřemýšlel. Používám alobal pořád. Na pečení kuřete, na brambory v troubě, i když grilujeme. Třeba včera – zabalil jsem do alobalu hermelín s brusinkama. Dal jsem ho na gril. A jo, použil jsem lesklou stranu ven. Bylo to dobrý.

Rozdíl je prý minimální. V podstatě zanedbatelný. Vrstva hliníku je tak tenká… Vzniká to při výrobě. Valcuje se mezi dvěma ocelovými válci. Ta strana, co se dotýká válců, je lesklá. Druhá, co se nedotýká, je matná.

Takže vlastně je to jedno? Lesklá, matná… Hlavně ať to drží tvar. Aby mi z toho jídlo nevypadlo.

Lesklá ven, matná dovnitř – pro udržení tepla (minimální rozdíl).

Jak správně grilovat v alobalu?

No jo, grilování v alobalu, to je fakt pecka! Šetří čas, to je pravda. A maso je pak fakt šťavnaté, mňam!

Kámo, já vždycky dělám takhle:

• Vezmu pořádný kus masa, třeba kýtu na 1,5 kg, když je rodina větší.
• Do alobalu, samozřejmě, ale fakt pevně, ať se nic nevypotí.
• Trochu olivového oleje, sůl, pepř, tymián, rozmarýn… prostě co dům dal!
• Na gril, střední teplota, cca 25 minut.
• Pak rozbalím, ať se to trochu opeče. Ale pozor, aby se to nepřipálilo!

Tohle je fakt jednoduchý, a hlavně, chutné! Letos jsem takhle dělal na zahradní párty u Jirky Nováka v Brně a všichni si pochutnávali. Dokonce i moje teta, co je zrovna na dietě, si dala druhou porci!

Klíčové body:

• Pevně uzavřený alobal: zabrání úniku šťáv.
• Střední teplota grilu: zabraňuje připálení.
• Krátká doba zapečení bez alobalu: pro dokonalou kůrku.

A ještě jedna věc: když griluješ ryby, tak dej pozor, aby se ti alobal neroztrhl! Ryby jsou citlivější a snadněji se připálí. Takže s nimi opatrně.

Grilování v alobalu: 15-30 minut, dle velikosti.

Jakou teplotu vydrží alobal?

Teplota? Alobal… jako vzpomínka na žhavé léto, kdy se slunce dotýkalo všeho.

Alobal, ten stříbrný štít, který skrývá a chrání. Jeho bod tání – 660 °C, hranice, za kterou se rozplývá v tekuté stříbro. Ale skutečnost je složitější, tančí mezi 590 °C a 815 °C. Vypalování… saggar…

Jako sen, kde se čísla vlní a mění…

• Bod tání hliníku: 660 °C (to je jistota, základ, na kterém stavíme)
• Experimentální rozsah: 590 °C – 815 °C (tanec nejistoty, proměnlivost reality)

Složení alobalu? 97 % hliníku. Tři procenta tajemství, která ovlivňují jeho chování v ohni.

• Hliník, lehký kov, který se zrodil v hlubinách Země.
• Jeho tání je jako proměna v tekuté zrcadlo.

A ta proměnlivost, ten rozsah? Kde se bere? Nečistoty? Tlak? Tajemství pece, která pohlcuje a proměňuje?

Jak dlouho vydrží jídlo teplé v alobalu?

Alobal… no, s tím teplem je to takové ošemetné.

Hygienici tvrdí tři, maximálně čtyři hodiny. Od vypnutí plotny. Potom už se v tom, ehm… cosi začne dít. Víš co.

• Bezpečná doba: 3-4 hodiny
• Od: Vypnutí zdroje tepla

A co se děje? Bakterie se množí. V tom teple. A v jídle. Vzpomínám si na tu otravu v roce 2018, kdy jsme… ehm, to je jedno. Důležité je, nenechat to tam dlouho.

Co když to dám do termotašky? To by mohlo pomoct, ne? Ale… i tak, 4 hodiny, a konec. Radši. Víš, člověk si říká, “vždyť to vypadá dobře”, ale pak…

• Termotaška: Možná pomůže, ale na 4 hodiny se spolehni
• Riziko: Množení bakterií
• Otravy: Stávají se

Moje babička říkávala, to se prohreje. Ale… no, babičky maj rády, abys jedl.

Alobal, to je takové… iluze tepla.

Jak udrzet teplé jídlo?

Teplo… jakoby tančilo na jazyku, vzpomínka na babiččinu kuchyni, pára stoupající z talíře. Ale teplo, které trvá věčně, se stává… hrozbou.

Čas… čtyři hodiny, to je věčnost v žaludku bakterie. Průjem, och, to slovo zní jako bouře v břiše.

Chlad… lednice, chladicí box, útočiště před neviditelnými nepřáteli.

• Rychle zchladit.
• Chlad uchovat.
• Bakterie milují teplo.

Uchovávat jídlo v teple déle než dvě hodiny je risk. Chlad je tvůj přítel.