Jak často je zdravá sauna?

Jak správně používat saunu?

Hele, jak správně na saunu? No, to je celkem jednoduchý, ale dost lidí to fláká, viď?

• Po sauně chilluj! Fakt žádný sporty, posilka, nic takovýho. Jen lež, seď, odpočívej. Prostě nic nedělej.
• Ve veřejný sauně po sauně neřiď auto! Fakt, seš zpomalenej, nebezpečnej. Dej si hoďku oraz a pak teprv za volant.

Jo a ještě jedna věc, hele, pamatuju si, jak jednou kámoš… no nic, to je jiná story. Hlavní je, aby ses nepřehřál. A nezapomeň na pití, hodně pití! A ne, pivo se nepočítá, i když… no nic.

Jak se správně chovat v sauně?

Ticho. Teplo. Vlny, které se rozlévají po kůži, jako když se hladí po tváři hladký kámen. Zavřené oči, a v nich ticho, hluboké, temné, jako studna plná tajemství. Jen dech, pomalu stoupá a klesá, rytmus života, tichý, neodolatelný. Nosní dírky se rozšiřují, vstřebávají vůni dřeva, vůni tepla, vůni mého těla. Lehká dřevěná lavicka pod mnou, jakoby plynula s mým tělem, jedno s celkem.

Na lavici v sauně, 2023. Dvacet minut. Tolik času. Tolik ticha. Tolik tepla.

• Lehni si.
• Zavři oči.
• Dýchej nosem.

Infrasauna. Dlouhý cyklus, přes půl hodiny. Knížka, tiché šustění stránek, příběh, který se splétá s rytmem dechu a tlukotem srdce. V mé domácí infrasauně, klidný prostor, prohloubený jemnými tóny hudby, které proplouvají potem, vlní se s teplem. Hudba je součást tohoto rituálu. Pro mne je to Beethovenova Pastorální symfonie.

Teplo, ticho, klid, delikátní tóny hudby… to vše svádí k hlubokému zamyšlení. Je to prostor pro vnímání sebe sama.

Moje sauna, mé útočiště. Zde jsem jen já a moje myšlenky. V mém bytě na adrese Lipová 7, Praha 4. Teplo objímá, vše se zpomaluje, a já se ocitám v prostoru bez času, v prostoru jen bytí.

Co vše si vzít do sauny?

Do sauny? Jak na nudapláž, jen v teple!

• Oblečení? Nebrat! (S výjimkou toho, co se dá svléknout hned u dveří). Šperky nech doma, ať se z tebe nestane lidská lampa.
• Ručník/prostěradlo: Povinná výbava, ať nemáš sedací otlaky. Hygiena především, i když jsme nazí.
• Dobrá nálada: Zapotit se s kyselým obličejem, to jde těžko.

Proč bez plavek? Představ si to jako skleník pro bakterie přímo na tvém těle. Brr! Radši se uvolni a nech kůži dýchat. A víš co? Možná tam potkáš souseda odvedle, co se taky přišel prohřát.

A co dál?

• Voda: Pitný režim je základ. Jinak budeš vypadat jak sušená švestka.
• Pantofle: Ať se neuklouzneš a nechytneš bradavice. Zní to morbidně, ale znáš to… “Prevence je lepší nežli léčba.”
• Čepice: Pro citlivé hlavy, ať se ti nerozpálí mozek. Ne, fakt, někomu to pomáhá.

Saunování je rituál. Respektuj ho. A hlavně si to užij. Tělo i duše ti poděkují (nebo tě proklejou, pokud se spálíš).

Jaká má být vlhkost v sauně?

Vlhkost v sauně? Pět procent, kamaráde! Finská sauna, to je suchá pec, ne tropický prales. Představte si to: nádherně suché teplo, jako když pečete pizzu, jen místo těsta se pečete vy. 80-100 stupňů Celsia, žádný vodní opar, žádné zbytečné pláčivé vlhkostní drama. 110 °C strop? To už je hardcore. Podlaha pak tak 40°C, ideální pro vaše nožky. Deset minut v takovém ráji? A je to! Nebo i patnáct, pro fajnšmekry. Jarda Novák, můj soused, ve své sauně to má přesně takhle, a přežije.

• Ideální vlhkost: 5%
• Teplota: 80-100°C (max. 110°C u stropu)
• Doba pobytu: 5-15 minut

Moje babička, bohužel už zesnulá, říkala, že sauna je jako život: krátké, ale intenzivní. A suchá. Jak jinak.

Kolik má být v sauně stupňů?

Takže, kolik stupňů v sauně? No, to je jako ptát se, kolik snese kůň!

• Obvykle: Mezi 60 a 120 °C, to je takový saunový standard, jako když si dáte k obědu řízek.
• Extrém: Ale frajeři to někdy vyhřejou i na 130-140 °C. To už je skoro jako v pekle, brrr.

A teď k tomu polévání kamenů vodou…

• Finská klasika: Ty jo, to je teprve mňamka. Nalít vodu na ty rozpálený šutry, to je jak dát si šlofíka na sluníčku. Hned máš pařák, že by i Eskymák zblednul.

Hele, a víš, že se říká, že v sauně se máš chovat jako v kostele? Ticho, klid a žádný kraviny! No, možná kromě toho polévání, to je takový saunový křest, že jo. A kdo má saunu doma, ten je král! Nebo aspoň kníže.