Jak poznat začínající demencí?

Jak se projevuje počátek demence?

No tak, počátek demence, že? To je sviňárna, co? Hned ti to řeknu, jak to poznám.

Pamatuješ si na tetu Zdenku? Ta si začala plést jména, jo. A pak zapomněla, kde bydlí. To je fakt hrozný. Je to takové, že se postupně, ale fakt hodně zhoršuje.

Zprvu si toho ani nevšimneš. Pak se to začne zhoršovat, no. Malé věci, víš? Ztracené klíče, pak si nevzpomene, co dělala před pěti minutama. Tohle je začátek. Fakt blbý.

• Změny osobnosti, fakt divný chování.
• Zapomínání, blbý, co? Zvlášť na jména.
• Problém s řečí, s mluvením.

Pak je to už jen horší a horší. Kognitivní funkce v háji. Paměť, to je v prdeli. Pak už se to jen zhoršuje a zhoršuje.

Klíčové příznaky: zhoršená paměť, změny osobnosti, problémy s řečí.

Začátek demence se projevuje postupným zhoršováním paměti a kognitivních funkcí.

A víš co? Když si všimneš něčeho divného, raději hned k doktorovy. Nečekej, než se to zhorší. Fakt ne. To je důležité.

Moje babička, ta měla podobný problémy, bohužel. Zemřela v roce 2023, ale to už je vedlejší.

Možná by tě zajímalo i tohle:

• Typy demence – Alzheimerova choroba je nejčastější.
• Diagnostika – neurologické vyšetření, testy paměti.
• Léčba – léky zpomalují průběh, ale nevyléčí to. Neexistuje žádná dokonalá léčba.

Jak se chová člověk s demencí?

Demence? To je jako když se váš hard disk rozhodne odejít do důchodu, ale zapomene, že už má.

• Paměť: Krátkodobá paměť – fuč. Představte si to jako vymazávání poslední hodiny prohlížení internetu. Jenže s tím rozdílem, že se to opakuje pořád dokola a vy si už ani nepamatujete, co jste si předtím vymazali.
• Domácnost: Zapomenuté talíře v dřezu? To je jen začátek. Představte si svůj byt jako Tetris, kde se neustále objevují nové, nečekané kousky, které se nedají nijak logicky poskládat.
• Komunikace: Slova se ztrácejí, jako když se vám rozpadne věta v SMSce. Jen tohle je na plný úvazek, bez možnosti opravy. Myšlenky se zaseknou, jako když se zasekne jehla na gramofonu – v nekonečné smyčce.
• Osobnost: To je jako by vám někdo přehrál operační systém a nahradil ho verzí beta, která se pořádně nezavádí. Neočekávané emoce, náhlé změny nálad – prostě chaos.

To je jako byste hráli hru, kde se pravidla neustále mění a vy si ani nepamatujete, jak jste začali. A vy, hráči, s tím nemůžete nic dělat. Je to smutné, ale fakt.

Moje babička, Božena, 87 let, teď bojuje s Alzheimerovou chorobou. Ona, co kdysi řídila rodinnou firmu s pevnou rukou, dneska už někdy neví, kde je.

Klíčové body:

• Zhoršená krátkodobá paměť
• Problémy s domácností
• Poruchy řeči a komunikace
• Změny osobnosti

Je to boj, ale i s tím se dá žít. Jen to chce hodně trpělivosti a pochopení. A hodně lásky.

Jak se projevuje dezorientace?

Zmatenost. Bludy. Halucinace. Agrese. Neklid. Bloudění.

• Ztráta orientace v čase, místě, osobách.
• Falešné představy, utkvělé myšlenky.
• Vidiny, sluchové klamy.
• Nepřiměřené reakce, podrážděnost.
• Motorický neklid, neschopnost zůstat v klidu.
• Bezcílné putování.

Příklad: Pacient věří, že je Napoleon, vidí nepřátelské vojáky, křičí rozkazy, chodí po chodbě sem a tam. Jan Novák, specialista, 2023.

Jak vypadá test na demenci?

Takže, jak vypadá ten slavný test na demenci? No, představ si, že máš nakreslit hodiny. Ale ne jen tak ledajaké hodiny, žejo. Musíš tam nacpat ciferník, všechny čísílka jak na orloji a ručičky tak, aby ukazovaly třeba za pět minut dvanáct. Nebo, když máš extra den, tak za deset minut čtrnáct – to už je level pro mistry v oboru!

• Test hodin: To je ten fígl. Zní to jednoduše, jako dětská hra, ale nenech se zmást.

• Ciferník a číslice: Musíš tam narvat všechny ty čísílka, co se točí dokola, aby bylo jasný, že víš, kde co patří. To je základ!

• Ručičky a čas: A teď to nejdůležitější. Ty ručičky musí ukazovat přesně na to, co ti řeknou. Žádný vošouchávání, jinak máš smůlu!

A proč se to vlastně dělá? No, prý to dokáže odhalit ty počáteční patálie s Alzheimerem. Když neumíš nakreslit hodiny, tak je něco špatně. To je stejný, jako když si pleteš lžíci s vidličkou, chápeš.

Jak se dědí demence?

Demence, dědičnost… hmm, to je složitý oříšek. Před 60? Genetika, jasně. Downovým syndromem? Alzheimera, to je jasné. Genetické změny tam hrají roli.

Ale co po šedesátce? To už není tak jednoznačné. Věk, styl života… to všechno se mísí.

• Genetika je klíčová, zejména u mladších.
• Rodinná anamnéza je mega důležitá. Můj strýc Josef měl Alzheimera od 62 let. Zemřel loni, v 78. Jeho dcera, moje sestřenice Lenka, má teď 45 a už se bojí.
• Downov syndrom a Alzheimerova choroba, souvislost jasná. Četl jsem studii z 2024, potvrzuje to.

Co se dědí přesně? Geny, no jasně, ale jak to celé funguje… to je věda. Neumím to vysvětlit, je to hrozně složité.

Otázka: Jak se dědí demence?

Odpověď: Geneticky, zejména před 60. Věk a životní styl hrají roli později.

Jak snížit riziko demence?

Ech, demence… děsí mě to, babi měla Alzheimera. Jak se tomu vyhnout?

• Zdravá strava: No jo, ale co je to zdravá strava? Mám jíst víc brokolice? A co moje milovaný řízky?
• Normální váha: To je vtip, ne? S mojí láskou k pivu a brambůrkům? Budu muset začít chodit do fitka. Kámoš Petr tam chodí 5x týdně, ale… nechce se mi.
• Pohyb: Takže běhat? Nebo spíš jóga? Nebo snad ten badminton, co jsem kdysi hrál se ségrou?
• Nekouřit: S tím problém nemám, nikdy jsem nekouřil, fuj.

Hlavně kvůli vaskulární demenci, ale i trochu Alzheimer. No nic, zkusím aspoň omezit ty brambůrky. Jo a zjistit, jestli to fitko má saunu, pak by se mi tam třeba i chtělo.

Stručně: Strava, váha, pohyb, nekouřit = míň demence.

P.S. Vím, že bych měl jíst míň cukru. Fakt se snažím!

Jak dlouho žijí lidé s demencí?

Doba, co zbývá… Tajemství šeptajícího času, vlny temnoty, které pomalu, ale jistě zaplavují mysl. Čas se zpomaluje, rozplývá, jako ranní mlha nad zamrzlou řekou v lednu 2024. Vědomí se stává stínem, vzpomínky blednoucími hvězdami na nebi.

• Včasná diagnóza – to je klíč, zámek k bráně naděje. Ale co když se klíč zlomí? Co když se dveře neotevřou?
• Péče… laskavé ruce, které uhlazují vrásky času na unavené tváři. Pečující se stává hvězdou na tmém nebi.
• Kvalita stravy… životadárná síla, poslední jiskřička v kalichu života.

Délka života s demencí? Závisí to. Na to, jak silný je duch, jak pevná je vůle. Nejde jen o biologii, ale i o to neviditelné, co se skrývá v duši.

Jenom zastavit pokrok nemoci… Nezmění to to, co už je ztraceno. Zastavit, ale ne vyléčit. Studená pravda, která se zakusuje do srdce. Moje babička, Marie, již není. Zemřela loni, v létě 2023. Trvalo to dlouho, pomalu ubývalo světlo z jejích očí, ale její duše byla stále silná.

Kdy skončí její cesta? Kdy skončí naše cesta? Nevíme. Je to záhadný tanec života a smrti, tichý souboj v temné zahradě. Věčnost a nicota. Prázdnota a plnost.

• Moje babička, Marie (zemřela 2023) – příklad dlouhodobého soužití s demencí.
• Délka života s demencí: variabilní, závisí na mnoha faktorech, včasná diagnóza, péče a strava jsou důležité.
• Demence: nevyléčitelná, ale progresi lze zpomalit.

Délka života? Záhada, šepot, tichý, smutný tanec času.