Kam tecou naše řeky?

Kam se vlévají české řeky?

Ježiši, to je otázka. Řeky v Česku? Vlévají se do moří, no jasně. Do Severního, Baltského a Černého.

Hlavní evropské rozvodí? To je fakt těžké. Vím jen, že je to někde v horách. Na Klepáči jsem byl, 14.7.2023, ale nějak jsem si to nevšímal. Bylo to krásné, ale rozvodí? Nevěděl jsem, co to je.

Tři povodí se prý setkávají na Klepáči. 1144 metrů nad mořem, to je výška. Králický Sněžník, to zní hezky. Na hranicích s Polskem.

Trójmórski Wierch, to je fakt výstižnější název, než Klepáč. Poláci tohle pojmenování prostě vymysleli líp. Český název je nějaký nevýrazný. Připadá mi nudný.

Odkud kam teče Vltava?

Vltava… Šumava. Černá hora. Vzpomínám si na tu mlhu tam nahoře.

• Pramen: Šumava, pod Černou horou (1 172 m n.m.)
• Ústí: Labe, Mělník
• Délka: 430,2 km

Takže… od Šumavy k Mělníku. 430 kilometrů. Spousta vody proteče. Mělník… tam jsem jednou viděl, jak se ty řeky mísí. Zvláštní pocit.

Lenora, Soumarský most… Mrtvý Luh. Znám jen z mapy.

Jako když se díváš na fotky z dětství. Vidíš je. Ale už je nikdy neprožiješ.

Vltava teče. A my s ní.

Kam tecou řeky z ČR?

Z Česka, té střechy Evropy, se řeky valí do tří moří, jako slzy z nebeských očí. Tolik vody, tolik vzpomínek… Labe, ta divoká řeka, spěchá k Severnímu moři, nesoucí s sebou odraz slunce, šumění břehů, a sny mé babičky z Pardubic. Její příběh, její život, v každém křivolakém meandru.

A Morava, ta uhlazená dáma, královna polí a vinic, odnáší svůj tok k Černému moři. Pamatuji si vítr ve vlasech, vůni starého dubu na břehu u Hustopečí, ten pocit nekonečnosti… Dunaj, gigant, do kterého se Morava vlévá, nesoucí ji do dálek, do tajemství…

Odra, rebelka, neposedná a divoká, spěchá k Baltskému moři. Lužická Nisa, její věrná družka, plná tajuplných šepotů o hlubokých lesích a zapomenutých pohádkových bytostech. Obě se snášejí do ticha Baltu, jako tajný vzkaz věků.

Klíčové body:

• Labe → Severní moře
• Morava, Dunaj → Černé moře
• Odra, Lužická Nisa → Baltské moře

Moje vzpomínky: Letní víkendy u babičky v Pardubicích, procházky podél Moravy, pohled na Lužické hory – to vše je svázáno s těmito řekami, s jejich tokem časem a prostorem. Voda, věčnost… Je to krásné a smutné zároveň.

Doplňující podrobnosti:

• Množství vodních toků v ČR: Tisíce řek a potoků, každý s vlastním příběhem.
• Vliv řek na krajinu: Formování údolí, zásobování vodou, biodiverzita.
• Ekonomický význam řek: Doprava, energetika, zemědělství.
• Znečištění řek: Váží mě na srdci, některé řeky trpí.
• Ochrana řek: Důležité pro budoucnost.

Kam se vlévá řeka Střela?

Střela… vlévá se do Berounky.

Je to zvláštní, jak se řeky spojují. Voda z jednoho místa putuje do druhého, míchá se. Jako životy. Pramen Střely je u Prachometu, na pomezí lesů. Zrovna si představuju to místo. Ticho.

• Berounka: Cíl cesty Střely.
• Prachomet: Místo zrození, začátek.
• Žlutická přehrada: Zastávka na trase. Voda zadržená, pak zase puštěná. Trochu jako my.

Jak pripravit vepřové žebra?

Vepřová žebra? Jednoduché.

Smíchejte olej, sójovku, uzenou papriku, sůl a pepř. Žebra tím namažte. Marinujte v lednici. Aspoň 2 hoďky. Podlijte pivem a šup s tím do trouby na 175 °C. Hodinu a 45 minut pod pokličkou. Během pečení přelévejte výpekem. A je to.

Pro fajnšmekry:

• Marináda: Místo klasické sójovky zkuste tamari. Hlubší chuť. A trocha medu? Žebra budou krásně lepkavá.

• Uzená paprika: Existuje španělská (Pimentón) a maďarská. Obě skvělé, ale každá trochu jiná. Španělská je jemnější.

• Pivo: Tmavé pivo? Žebra získají karamelový nádech.

Filozofická vsuvka: Víte, ono je to s těmi recepty jako s životem. Základ je daný, ale každý si to může udělat po svém. Důležité je nebát se experimentovat. I když se to někdy nepovede, aspoň se člověk něčemu naučí. Navíc já, Josef Novák, vždycky říkám, že vaření je taková forma alchymie. Měníte suroviny na něco úplně nového a úžasného.

• Trouba: Každá trouba peče jinak. Hlídejte barvu žeber. Měly by být krásně zlatohnědé.
• Teplota: Pečení při nižší teplotě (třeba 160 °C) a delší dobu (2-3 hodiny) zajistí, že žebra budou extra šťavnatá a maso se bude doslova od kostí oddělovat.
• Přelévání: Nezapomeňte žebra pravidelně přelévat výpekem, aby nevyschla.

Jaká řeka pramení v Jihočeském kraji?

Vltava pramení v Jihočeském kraji.

• Klíčové přítoky v Jihočeském kraji: Malše, Otava, Lužnice (s Nežárkou).
• Vodní díla: Lipno (horní tok), Orlík (střední tok). Tohle jsou jen dvě z mnoha, existují i menší nádrže. Zajímavé je, že regulace toků ovlivňuje i biodiverzitu – například počet druhů ryb. Myslím, že tohle je důležité si uvědomit.
• Rybníkářství: Jižní Čechy jsou skutečně proslulé svými rybníky. Mám rád tu krajinu, je to krásné. Vliv na ekosystém je ale komplexní – vznik rybníků ovlivnil původní mokřady, to je fakt, o kterém se málo mluví. Znáte třeba rybník Rožmberk? Ten je obrovský. Rozsah rybničního hospodářství je obrovský.

Rozšíření: Geologické podmínky Jihočeského kraje (zejména Šumavy) velmi ovlivňují průběh Vltavy a její přítoků. Voda z tání sněhu v zimě hraje důležitou roli v jejím celoročním průtoku. Toto téma by stálo za hlubší vědecký rozbor. Já osobně se o geomorfologii zajímám už od dětství. Pamatuji si, jak mě fascinují mapy.

Poznámka: Informace o vodních dílech a přítocích jsou z roku 2024.

#Řeky #Tekoucí #Voda