Čím se zahušťuje buřtguláš?
Zahuštění buřtguláše:
- Moukou rozmíchanou ve vývaru/smetaně: Přidá se ke guláši a povaří.
- Zaprášením buřtů moukou před restováním: Následně se zalije vodou.
- Přirozeným zhoustnutím přes noc: Při ohřívání je nutné naředit vodou.
Takže, buřtguláš, co? A jak ho zhoustnout, aby to nebyla polívka, ale pořádná bašta? To je věc! Víte, já to dělám tak nějak intuitivně, podle oka, no, jak mě naučila babička.
Třeba mouka. Jasně, klasika. Rozmíchám jí v troše vývaru, nebo někdy i ve smetaně, když chci extra krémovou konzistenci. A pak to hezky pomalu do guláše. A míchám, míchám… aby se neudělaly hrudky! Kdo by chtěl v buřtguláši hrudky, že jo? A pak se to ještě chvilku povaří, aby se ta mouka provařila.
Nebo, co dělám někdy – a to je taky super tip, fakt – ještě než ty buřty hodím do hrnce, tak je lehce popráším moukou. Víte, tak jako obalím. A pak je opeču, krásně dohněda. A pak teprve zaleju vodou. Taky to krásně zhoustne.
A pak je tu ta magie přes noc! To je prostě zázrak. Necháte ten guláš v klidu, v chladu… a ráno? Wow! Hustý jak… no, nevím, jako co. Prostě hustý. Jen ho pak musíte trochu naředit vodou, protože přes noc se ta tekutina jakoby… vsákne? Nevím, jak to přesně popsat, ale pochopíte, ne? A pak ohřát a… mňam!
Vzpomínám si, jak jednou… no to byl trapas. Dělala jsem buřtguláš pro tchána. A dala jsem tam mouky asi dvakrát tolik. No co vám budu povídat, byla to spíš kaše než guláš! Tchán se sice tvářil, že mu chutná, ale… no, víte jak. Od tý doby už s tou moukou opatrně. A radši postupně. Člověk se holt učí na vlastních chybách, že?
#Chleba#Hustá Mouka#Jíška