Jak vylepšit boloňskou omáčku?

Jak opravit spálenou omáčku?

Spálená omáčka? No jo, stává se i těm nejlepším kuchařům. Je to jako když si spálíš jazyk na horké kávě – bolest, ale i poučení.

• Smetanová tragédie? Nezoufejte! Trochu hladké mouky rozmíchané ve studeném mléce (nebo smetaně, pro větší luxus) je váš záchranný kruh. Vmíchejte to do té “ohnivé” smetany, pomalu zahřívejte a neustále, ale opravdu neustále, míchejte. Myslete na to jako na záchrannou misi – každá lžička je krok k vítězství!

• Citronová kúra: Potom přidejte plátky citronu (já osobně dávám jeden, ale to záleží na velikosti katastrofy). Krátký var a pak pro jistotu sceďte. Věřte mi, ten citron dodá spálené omáčce nový život, jako by se z popela zrodila Fénix.

• Pro další inspiraci: (ano, vím, že jste chtěli řešení, ale co kdyby se to opakovalo? ) Pokud je problém v přílišném zahoustnutí, zkuste přidat trochu vývaru nebo vody. A příště? Méně plamenů, více pozornosti!

Klíčové body: Mouka, mléko/smetana, citron, cedník. To je vaše zbraň proti spálené omáčce.

Petr, váš soused z 3.patra, který už jednou smetanovou omáčku “oživil” v roce 2024 (přesně 17. května).

Proč se dává do boloňské omáčky mléko?

Mléko do boloňské? To je fakt divný. Proč? Asi aby to nebylo kyselý, ne? Ale to víno tam taky dávají, co? Červený i bílý… Fuj, červený v boloňské? To by mi fakt nechutnalo. Já dávám jen rajčata, maso, cibuli, koření. A smetanu! To je fakt lepší než mléko. Krémová chuť, jo… Ale mléko? To mi přijde divný. Možná, že to dělá někdo, kdo nemá smetanu? Nebo co?

• Mléko – změkčuje chuť, neutralizuje kyselost
• Bílé víno – rozpouští kyselinu
• Červené víno – v boloňské, blázen!
• Smetana – moje volba, nejlepší!

Klíčové body: Mléko snižuje kyselost, dodává krémovost. Alternativa: smetana.

Moje babička, Božena (narozená 1932), nikdy žádný mléko do boloňské nedávala. Jen rajčata z vlastní zahrady, maso od řezníka pana Nováka na rohu a koření z Tesca. Vždycky říkala, že mléko do omáček nepatří. Ale co já vím.

Moje teta, Jana (rok narození 1960), zase dává do boloňské mléko, ale jen trošičku. Říká, že to dělají její italští kamarádi. A přísahá, že to chutná lépe.

Asi to zkusím. Ale jen s trochou mléka. A budu sledovat, jestli to bude kyselé nebo ne. A s bílým vínem.

Jaké koření do boloňské omáčky?

Hmm… boloňská… to je taková… nostalgie. Vzpomínám si, jak babička dělávala tu svoji. Vždycky to vonělo… úplně jinak.

Česnek, jasně. Hodně česneku. To je základ. Pak sůl… ale pozor, sůl se musí dávkovat opatrně. Vždycky jsem si říkal, že babiččina tajná zbraň je v tom, jak sůl používá. Do 14%… to je fakt hodně.

Oregano, samozřejmě. To patří k boloňské jako… no jako… nevím, jako knedlík k vepřovému. Rozmarýn… mně to připadá… trochu moc… silné. Ale babička ho dávala. Bazalka, tymián, majoránka… to všechno je takový… ten správný základ. Vůně… úplně se mi teď zastesklo.

Bílý pepř… jemně. A citronová kůra… ach jo, to je geniální! Dodá to takovou svěžest… trochu… nečekanou.

Stopy celeru, hořčice, sezamu… to se stává. Nic hrozného.

Klíčové koření boloňské: česnek, oregano, bazalka, tymián, majoránka, bílý pepř, citronová kůra. Sůl s mírou.

Babička… už není. Její boloňská… to byla jiná liga. Taková… teplá vzpomínka. Těžko se to nahradí.

Co udělat se zbylým knedlíkem?

Co s tím knedlíkem, co zbyl? No, neházej ho slepicím, fujtajxl! Tady máš pár nápadů, jak z něj udělat kulinářský zázrak, hodný michelinské hvězdy (nebo aspoň lajku na Instagramu):

• Knedlíkový “bramborák” po česku: Nakrájej knedlík na kostičky, vraz tam vejce, sýr (eidam, gouda, co dům dal, hlavně ať se táhne jak žvýkačka), kostičky anglické slaniny (nebo špeku, když jsi odvážný gurmán), a šup s tím do trouby. Občas tam přihodím i mražený hrášek nebo kukuřici, ať to má barvu, né? No jo, zapečený knedlík, to je tutovka!
• Knedlíkové topinky: Plátky knedlíku obal ve vajíčku (jako řízek, ale s knedlíkem, chápeš), osmaž na másle, a máš luxusní topinku. Můžeš k tomu dát salát, nebo to plácni hořčicí a posyp cibulí, jako správný Čech!
• Knedlíkové škvarky: Zní to divně, ale funguje to! Knedlík na kostičky a opeč na sádle do křupava. No, jasně, zdravé to není, ale co už…
• Knedlíková pizza: Místo těsta na pizzu použij plátky knedlíku. Fantazii se meze nekladou, ať se pizza prohne pod tím sýrem a salámem!

A teď něco navíc, co se ti bude hodit:

• Knedlíkový guláš: Nakrájej knedlík na kostičky a přidej ho do guláše místo brambor. Bude to hustší a ještě víc “české”.
• Knedlíková nádivka: Knedlík nastrouhej a přidej ho do nádivky do kuřete nebo krůty. Dodá jí to vláčnost a šmrnc.
• Knedlíková pomazánka: Rozmixuj knedlík s tvarohem, cibulí a kořením. Namaž na chleba a máš svačinu jako od babičky.

Pamatuj: Hlavně se toho knedlíku zbav chytře a s úsměvem. A jestli máš nějaký super tajný recept, tak se s ním klidně pochlub!

Proč se říká čevabčiči?

Čevabčiči? Jo, to slovo mě vždycky bavilo. Pamatuju, jak jsem poprvé slyšela babičku v kuchyni, když říkala: “Dneska budou čevapčiči!”. Bylo to někdy kolem roku 2005, v naší staré kuchyni v Brně. Vonělo to česnekem a paprikou.

• Původ: Turkické oblasti, jasná věc. Z kebabu se vyvinulo.
• Cesta: Balkán! Tam se to dostalo a zdomácnělo.
• Tvar: Šišky. Malé, šťavnaté šišky, ne žádné pláty nebo kuličky. To je prostě čevabčiči, jak ho znám.

A proč se to tak jmenuje? No, protože z kebabu vzniklo čevap a čevap je základ. A pak je to zdrobnělina – čevapčiči. Prostě malé čevapy. Geniální, ne?

Jak udělat směs na špagety?

Jak udělat směs na špagety… Na trošce oleje zpěním cibulku, pak salám, česnek, papriku a rajčata. Jo a trochu vody podlít, dusit, osolit, špetku grilovacího koření a pepře… Nakonec kečup, tak deci. A strouhaný sýr navrch.

Je to fakt rychlý, než se uvaří špagety, hotovo.

• Salám… vždycky používám Poličan. Nevím proč, prostě mi chutná.
• Grilovací koření dávám od Kotányi, ale to je asi jedno.
• Dřív jsem tam dávala i feferonku, ale teď už ne, děti to nejí.

Někdy místo kečupu přidám protlak, je to takový… intenzivnější. A jo, jednou jsem zkusila i olivy, ale to se neosvědčilo.