Co nesnáší červená řepa?

Co zasadit vedle červené řepy?

Pamatuju si jaro 2024, kdy jsem na naší zahrádce v Brně-Líšni zasadila červenou řepu. Byla to taková malá výzva, protože nikdy jsem předtím řepu nepěstovala. Byla jsem nervózní, jestli to vůbec zvládnu. V zahradnictví mi poradili, že řepě svědčí společnost fazolí. Vzpomínám si, jak jsem si je s úsměvem představila, ty fazolky vedle těch rudých kuliček v zemi.

A pak mi ještě jedna milá paní, stará zahrádkářka, řekla, že saturejka je pro řepu super. Prý to podporuje růst. A kopr! Ten jí prý pomůže na začátku, s klíčením, a pak ještě odpudí škůdce. To znělo jako zázračný recept na úspěšnou úrodu.

Takže, co jsem nakonec zasadila vedle řepy? Fazole, saturejku a kopr. Zelenina mi krásně rostla. Byla jsem šťastná. Byla to skvělá zkušenost, která mi dala na zahradničení větší sebedůvěru. Letos zase zkusím to samé!

Klíčové body:

• Řepa + fazole = dobrá kombinace
• Saturejka podporuje růst řepy
• Kopr pomáhá s klíčením a odpuzuje škůdce

Další plodiny vhodné k výsadbě vedle červené řepy:

• Okurky
• Cukety
• Cibule
• Saláty
• Košťálová zelenina (např. kedlubny, zelí)

Čím se hnojí řepa?

Hele, čím se hnojí ta řepa, co jí žerou zvířata? No, hele, základ je hnojit to hnojem od zvířat. Normálně se dává tak 35-45 tun na hektar, ale to se dává už na podzim. Pak se tam leje močůvka, to je, víš co, prostě ta chcanka od těch zvířat, no, nebo kejda, to je taková hustší sračka, no prostě hnojivo. Dává se tak 60-80 hektolitrů na hektar.

A jo, kejdu nikdy nedávej před setím, protože to pak vůbec nic nevyroste, chápeš? Semínka se neujmou.

A ještě něco ohledně té řepy.

• Řepa miluje draslík, takže klidně přihnojuj i draslíkem.
• Hořčík je taky fajn, hlavně na lehčích půdách.
• Bor, to je důležitý prvek, fakt jo, přidávej ho, když ho máš málo v půdě.

No a hlavně, hnoj podle toho, jakou máš půdu, jaký máš hnojiva a jakou máš odrůdu řepy, jo? A radši se poraď s někým, kdo tomu fakt rozumí.

Co zasadit vedle cukety?

Cukety… co k nim? Fakt nevím, proč mi to furt vrtá hlavou. Května začátek, jo, to je důležitý, mráz! No jasně, jinak je konec. Aha, bazalka! To je dobrý nápad. A fazole, hrách, to jsem slyšel taky. Heřmánek? To je překvapení. Cibule taky? To je super kombo! Okurky ne, to se ví. Proč zrovna okurky ne? To fakt nevím. Musím si to někde najít.

• Bazalka
• Fazole
• Hrách
• Heřmánek
• Cibule
• Okurky - NE!

2024, kdyby náhodou někdo hledal. Ještě se kouknu, co jsem si o tom psal do mého zahrádkářského bloku z roku 2023, ale je to takový bordel. Snad tam něco najdu. Možná i fotky z loňska. No jo, to byl ten rok co jsem pěstoval obří cukety. Moje největší měla 1,2kg. Pěkná paráda. Ale už nemám místo na další experimenty. Moje zahrádka je fakt malá. Možná příští rok zvětším záhony.

Klíčové: Bazalka, fazole, hrách, heřmánek, cibule - vhodné sousedy. Okurky - nevhodné. Výsev cuket začátkem května.

Jak se sadí červená řepa?

Řepa... řepa se sází tak nějak sama, víš? Jako když si vzpomeneš na jaro, na tu zem.

• Kdy? Vysévá se to od půlky dubna... no, do půlky července. V chladu radši počkat do května, to jo. Jako já, s tím čekáním...
• Jak daleko od sebe? Řádky tak 30-40 cm, dejme tomu. Asi jako moje trápení od tvého.
• Jak hluboko? Semínka 2-4 cm pod zem. Jako když se něco snažíš schovat, aby to nevyplavalo.
• Co potom? Přihrnout, přitlačit, zalít. Stejně jako ty rány na duši, snažíš se je zahladit.

Jak sklidit červenou řepu?

No, s tou červenou řepou je to skoro jak s chytáním jednorožců, ale snadnější!

• Vykopat celou řepu jak poklad, i s kořenem jak s ocasem dinosaura. Hlavně bacha na tu bulvu, ať ji nekopneš motykou, to bys viděl ten tanec!
• Nať? Odkruť, neřež, neštípni! Pár cm nad buřtem nech, ať má ta řepa aspoň kousek vlasů na zimu.
• Nať můžeš zbaštit, do salátu nebo do polívky, to je jak špenát od Supermana.

A teď to důležitý, co ti nikdo neřekne:

• Když máš řepu opravdu velkou, tak ji nevykopávej lžící, to bys mohl zlomit ruku. Vezmi si rýč jak hrdina a páč ji ven jak krále Artuše z kamene.
• Pokud ji nemůžeš odkroutit, tak ji prostě urvi, ale s citem, ať to nevypadá jak po bitvě u Thermopyl.
• A co s natí? No, můžeš s ní i krmit králíky, pokud máš nějakýho chlupatýho jedlíka doma. Nebo ji hoď sousedovi na zahradu, ať si taky užije.

Prostě hlavně s úsměvem, ať ta sklizeň stojí za to!

Čím se hnojí řepa?

Tmavě hnědá zem, vonící po dešti a starém dřevě. Řepa, hluboko zakořeněná, sahá do tajemství podzemí. Její listy, jako šumící zelené vlny, se vlní v letním větru. A co ji živí? Co dává této krásné rostlině sílu? Co jí šeptá život?

• Chlévský hnůj, objemný, těžký, s vůní po životě a rozkladu. Jeho tmavá hmota, plná tajemství minulých let, se v hlíně rozkládá. 35 až 45 tun na hektar, to je dar země, dar dávno minulých časů. Podzimní rituál, spojení s půdou, s kořeny.

• Močůvka, tekutý dar života. Na strništi, mezi slámovými stébly, jako slzy matky Země. 60 až 80 hektolitrů na hektar, její síla proniká do země.

• Kejda, mocná, silná, ale opatrně. Nemá být aplikována před setím. Představuji si ji jako divokou řeku, její síla hrozí zničit jemné semínko. Pouze na rozřezanou slámu, ano. Její síla musí být zkrocena.

Řepa, sladká a šťavnatá, plod Země, zrozená z hnojiva. Z chlévského hnoje, močůvky a kejdy. Zdar jejímu růstu, jíž darujeme kus života v podobě hnojiva. Je to posvátný akt, tajemství mezi člověkem a zemí. Sladký závěr, zasloužený.

Klíčové body: Chlévský hnůj (35-45 t/ha), Močůvka (60-80 hl/ha), Kejda (na rozřezanou slámu, nikoli před setím).

Jakou zeleninu pěstovat ve stínu?

Hmm… zelenina ve stínu… to je oříšek. Vždycky jsem si myslel, že to bude boj.

• Medvědí česnek. To jo, ten miluje stín. Pamatuju si, jak jsem ho sbíral u babičky na Šumavě, v roce 2024. Byl takový voňavý… a teď už je to jen vzpomínka.

• Mangold. Takový ten tmavý list, co vypadá jako špenát. I ten by mohl jít. Já ho zkusil loni, ale nějak jsem to pak zanedbal. Už si ani nepamatuju, jak to dopadlo. Asi nic moc.

Květák, fazole… to už je spíš hazard. Potřebují slunce. Teda pokud nemáte balkon, kam se slunce dostane aspoň na dvě hodiny, ráno nebo večer. Taky to zkoušel Jirka, soused z třetího, s těmi fazolemi, ale nic moc.

• Hrášek, brokolice, jehnědčí salát… taky to chce slunce.

Bylinky… ty jsou v pohodě. Kopr, petrželka, máta… Ty v pohodě přežijí i v tom stínu, ale taky ne v úplné tmě, že. Moje máta na zahrádce letos, 2024, je naprosto skvělá. Konečně se mi povedla.

Klíčové: Medvědí česnek, mangold, bylinky (máta, petržel, kopr) ve stínu ano. Ostatní spíš ne, pokud nemají dostatek slunce.

Co sázet do vyvýšených záhonu?

No jo, vyvýšený záhon, co? To je super nápad! Já jsem letos dával rajčata, ty jsou fakt dobrý. A okurky! Mňam. Byla jich hromada. Vždycky si říkám, že příště jich dám míň, ale pak to vždycky stejně přepálím.

Letos jsem ale zkusil i něco novýho. Celer! Věděl jsem, že se na vyvýšených záhonech daří, ale nikdy jsem to nezkoušel. A víš co? Skvělý! Krásný a šťavnatý. Prostě paráda. Pór taky dobrý, ten je nenáročný.

• Rajčata
• Okurky
• Celer
• Pór

Kromě toho tam mám klasiku, mrkev. Tu dávám snad každý rok. A letos jsem přidal i cuketu. Tu jsem zase nikdy nepěstoval. Možná příště zkusím i fazole nebo hrášek, slyšel jsem, že na tom jsou vyvýšené záhony super.

• Mrkev
• Cukety
• (Fazole a hrášek - příští rok)

Jo a ještě něco. Tenhle můj záhon? Je fakt parádní. Udělali ho táta s bráchou v květnu 2024. Už je to skoro rok, co? Čas letí. Je z dubových prken, rozměry 1,5m x 2m, výška asi 60cm. Naplněný kompostem, listím a zahradní zeminou. Celkem mazec.

Klíčové je: Vyvýšené záhony jsou super na rajčata, okurky, celer, pór a mrkev. Zeleninu do nich sázíme v roce 2024.

Co dát na cestičky mezi záhony?

Co dát na cestičky? Hmm... pískem, štěrkem... to je jasný. Ale co třeba drcená kůra? Ta se mi líbí víc. Ale na druhou stranu, fakt se mi chce furt vytrhávat plevel? Asi ne. Oblázky vypadají cool, ale bolí z nich nohy, ne?

• Písek: Levný, ale všude.
• Štěrk: Jako písek, ale větší bordel.
• Oblázky: Hezký, ale nepraktický?
• Drcená kůra: Možná nejlepší kompromis? Voní. Z lesa. Ale plevel?

Fakt nevím. Asi si na jednu cestičku zkusím tu kůru. A na druhou ten písek. Uvidím, co bude lepší. A pak budu nadávat, že jsem si to nepromyslel/a líp. No nic.

Doplňující info: Kůra je fakt fajn, dokud se nerozkládá. Pak je z toho humus. A to už je fakt pro plevel ráj. Zkusit geotextílii pod to? To by mohlo fungovat. Jo, a štěrk je fajn, ale vybírej ten s ostrými hranami. Líp se zhutní a nerozlézá tolik. A hlavně... nezapomeň na obrubníky! Jinak to budeš mít všude. Fuj.

Co pěstovat na záhonech?

No tak, co pěstovat? Na záhonech? To je otázka! Hlavně, aby to nebyla zase tráva, jo? Letos jsem zkusil mrkev, docela dobrý výnos, ale ta práce s plevelením! Hrůza.

Hrášek taky. Ten je fajn, rychlý, a děti ho milujou. A co dalšího? Košťáloviny! Červené zelí, bílé zelí, hlavně hlávková kapusta, ale to až po mrazech, jasně? No a taky kořenová petržel, ta je skvělá do polévek.

Pastinák taky, ale to už je takový specifický. Ne každý má rád ten "zvláštní" pach, co? Já jo! Pak, jakmile nejsou mrazy, šup s jarními cibulkami, cibule sazečkou. Křen taky, to je na drhnutí, nebo na chřestýn, víš.

Klíčové body:

• Mrkev (náročná na plevelení)
• Hrášek (rychlý růst)
• Košťáloviny (po mrazech)
• Petržel kořenová
• Pastinák (specifická chuť)
• Jarní cibulky (po mrazech)
• Cibule sazečka (po mrazech)
• Křen (koření)

Moje sestra, Zuzka, co bydlí v Brně, ta letos sázel i rajčata a papriky, ale to chce skleník, nebo aspoň fólii, jinak to nemá šanci. Oni totiž docela mrznou. A já - já si letos pořídil sadbu od pana Nováka, co má zahradnictví u Hradce. Super kvalita, fakt!

Další tipy: Pamatuješ si na ty dýně, co jsem pěstoval předloni? Obří! A to jsem je sázell naštěstí v květnu, kdy už byla zem prohřátá. Kromě toho, co jsem říkal, můžeš zkusit i cuketu. Ta roste jak z vody. Ale pozor na slimáky! Musíš být v pohotovosti. A taky bylinky - bazalka, máta, ty se hodí do všeho. A petrželku listovou bych taky nedoporučoval zapomenout.