Co se děje při hladovění?

3 zobrazení

Hladovění vyvolává v těle kaskádu změn. Klesá hladina hormonů, například štítné žlázy, a urychluje se úbytek svalové hmoty. To snižuje bazální energetický výdej (BMR), tedy množství kalorií, které tělo spálí v klidu, čímž se zpomaluje metabolismus a hubnutí.

Návrh 0 líbí se

Tajemství hladovění: Co se děje uvnitř vašeho těla?

Hladovění, ať už záměrné, či vynucené, spouští v lidském organismu komplexní řadu procesů, které se snaží adaptovat na nedostatek energie. Zatímco krátkodobý půst může mít v některých případech pozitivní dopady, dlouhodobé hladovění s sebou nese řadu rizik a negativních důsledků. Pojďme se podívat na fascinující, leč zrádnou cestu, kterou tělo podniká, když je zbaveno potravy.

Zmiňovaný pokles hormonů, jako jsou hormony štítné žlázy, je jen špičkou ledovce. Snížená produkce těchto hormonů vede ke zpomalení metabolismu, jak bylo naznačeno. Tělo se snaží šetřit energii, což se projevuje nejen snížením bazálního energetického výdeje (BMR), ale i celkovou letargií a únavou. Dochází k poklesu tělesné teploty a srdeční frekvence.

Avšak důsledky hladovění sahají mnohem dál než jen ke zpomalení metabolismu. Tělo, zbavené externího zdroje energie, se začne obracet na své vnitřní zásoby. Nejprve spotřebovává glykogen uložený v játrech a svalech. Když tyto zásoby dojdou, začne rozkládat tukovou tkáň, což je primární zdroj energie během delšího hladovění. Tento proces, nazývaný lipóza, uvolňuje mastné kyseliny, které tělo využívá jako palivo.

Problém nastává, když ani tukové zásoby nestačí. Tělo se pak v zoufalé snaze o přežití začne obracet na vlastní svalovou hmotu, procesem zvaným glukoneogeneze. Svaly jsou rozkládány na aminokyseliny, které se následně přeměňují na glukózu, primární zdroj energie pro mozek a nervovou soustavu. Ztráta svalové hmoty má negativní dopad nejen na fyzickou sílu a výkonnost, ale i na celkové zdraví a metabolismus, jelikož svalová tkáň je metabolicky aktivnější než tuková.

Hladovění ovlivňuje i imunitní systém. Dlouhodobý nedostatek živin oslabuje obranyschopnost organismu a zvyšuje náchylnost k infekcím. Dále může docházet k poruchám elektrolytové rovnováhy, dehydrataci a poškození orgánů, zejména jater a ledvin.

Hladovění tedy není jen o ztrátě hmotnosti. Je to komplexní proces s dalekosáhlými důsledky pro celé tělo. Je důležité si uvědomit, že zdravé hubnutí spočívá v vyvážené stravě a dostatečném pohybu, nikoli v drastickém omezování příjmu potravy. Hladovění, ač může krátkodobě vést k úbytku na váze, s sebou nese značná rizika a dlouhodobě může zdraví spíše uškodit než prospět.