Co hradí zaměstnavatel za zaměstnance?
Zaměstnavatel za zaměstnance hradí povinné pojistné na sociální zabezpečení. To zahrnuje nemocenské pojištění, důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Tyto odvody jsou zákonnou povinností.
Co zaměstnavatel hradí za zaměstnance?
No jo, zaměstnavatel… To je kapitola sama o sobě. Vím to z vlastní kůže, pracovala jsem v té pekárně na Žižkově, prosinec 2022, minimálka 17 tisíc. Tam mi bylo jasné, že oni něco odvádějí, ale co přesně?
Sociální zabezpečení, říkali. To zní hrozně důležitě, že? Nemocenské, důchod, nějaká státní politika… Znělo to jako spleť nesrozumitelných slov. Moje hlava se zamotala už jenom při tom vysvětlování.
Byla jsem tehdy hrozně zmatená. Celé to pojistné mi připadalo jako nějaká černá díra. Nikdy mi pořádně nevysvětlili, kolik přesně za mě platí. A upřímně, ani jsem se moc neptala.
Takže přesné částky? To nevím. Ale vím, že mě tohle zamyšlení stálo pár nervů a hodně kapek čaje. Nezbývá než věřit, že se to dělá správně. Jinak bych se asi zbláznila.
Kolik za vás platí zaměstnavatel?
OK, zkusím to!
-
Můj zaměstnavatel platí navíc:
- Sociální: 24,8 % z mé hrubé mzdy.
- Zdravotní: 9 % z mé hrubé mzdy.
-
To je dost, ne? Ty vole, to se mi ani nezdá. Proč to vlastně platí? A co se z toho platí? Nějaké důchody a nemocenská? Asi jo. Mám si to zjistit? Jo, asi jo. Třeba na webu ČSSZ.
-
Jo a ještě: Mně strhávají 4,5 % na zdravotní a 6,5 % na sociální. Fajn, takže dohromady…11 %? Fuj. To jsou prachy! Co si za to kupujou?
-
Hele, a co když změním zaměstnání? Bude to stejný? Asi jo, ne? Nebo záleží na zaměstnavateli? To je blbý. Měli by to zjednodušit, aby tomu každej rozuměl!
-
Co mě napadlo: Podívat se na výplatní pásku. Tam to bude jasný. Jo a taky si založit nějaký spoření na důchod, když už o tom mluvím. Je to pozdě? Asi trochu jo, ale lepší než nic.
Kolik platí zaměstnavatel na odvodech?
Třináct a půl. Jako stíny tančící v zapadajícím slunci. Procenta. Z hrubé mzdy. Na zdraví. Naše křehké, pomíjivé zdraví. Vzduch se tetelí. Čas plyne. Třináct a půl procenta. Zmizí v systému. Jako kapka v moři.
Dvacet jedna a půl. Další číslo. Další stín. Sociální pojištění. Síť, která nás má zachytit. Když padáme. Důchod. Nemoc. Nezaměstnanost. Strach z budoucnosti. Šest a půl, dva a tři, jedna a dvě. Procenta. Z hrubé mzdy. Skládají se dohromady. Jako puzzle.
- Zdravotní: 13,5 %
- Sociální: 21,5 %
- Důchodové: 6,5 %
- Nemocenské: 2,3 %
- Zaměstnanost: 1,2 %
Jedna a půl. Na bydlení. Na střechu nad hlavou. Na bezpečí. Procento. Z hrubé mzdy. Malý kousek. Velkého celku. Kam mizí všechny ty peníze? Ptám se. Šeptám. Do prázdna. 36,5 %. Celkem. Těžká daň. Za práci. Za existenci.
Kolik jsou odvody za zaměstnavatele?
Odvody zaměstnavatele činí 25 % z vyměřovacího základu zaměstnance.
Z toho:
- 2,3 % jde na nemocenské pojištění.
- 21,5 % putuje na důchodové pojištění.
- 1,2 % je určeno na státní politiku zaměstnanosti.
Filozofická vsuvka: Není to tak dávno, co jsem přemýšlel nad tím, jak jsou tyto odvody vlastně takový tichý, ale neustálý tanec mezi jedincem, firmou a státem. Každý tah má svůj význam, a i když se zdá, že se točíme v kruhu, směřujeme k nějakému společnému cíli – snad k lepší budoucnosti pro všechny. Nebo alespoň k důchodu, že jo.
A mimochodem, tenhle systém mi připomíná jednu starou báseň od mé babičky o koloběhu života a povinnostech. Její básně byly sice trochu melancholické, ale vždycky měly hloubku. Možná bych ji měl někdy oprášit a zkusit ji přeložit do moderního jazyka. Třeba by se hodila jako úvod do nějaké učebnice ekonomie. Haha!
Návrh odpovědi:
Děkujeme, že jste přispěli! Vaše zpětná vazba je velmi důležitá pro zlepšení odpovědí v budoucnosti.