Jak umírá alkoholik?
Je to hrozná smrt, pomalá a bolestivá. Představte si ten rozklad těla zevnitř – játra se drolí, žaludek krvácí, rakovina všude... Alkohol je zrádce, nenápadně ničí, dokud není pozdě. Nejedná se o hrdinskou smrt, ale o pomalou, zbytečnou agónii. Je to tragédie, která se dá předejít, a to je na tom to nejhorší.
Jak umírá alkoholik? Uf… to je těžký. Fakt těžký. Představ si to… jako by se ti tělo rozpadalo zevnitř. Pomalu. Bolestivě. Játra… slyšela jsem, že se prostě drolí. Jako sušenka. A žaludek… Bože, krvácení do žaludku… To si ani nechci představovat. Rakovina… všude. Jako by ten alkohol byl nějaký parazit, co ti sežere duši i tělo.
Pamatuju si na strejdu Pepu. Vždycky byl veselý, zpíval u kytary… Pak začal pít víc a víc. Nejdřív jen pivo po práci, pak i před prací. Nakonec pil pořád. Viděla jsem, jak se mění. Ztratil jiskru v očích. Začal hubnout, byl pořád unavený. A pak… pak přišla ta diagnóza. Cirhóza jater. Doktoři říkali, že má pár měsíců. Bylo to strašné. Sledování toho, jak se z veselého chlapa stává… vrak. Ten konec… radši ani nemluvit.
Alkohol je zrádce. To je fakt. Nenápadně si tě omotá kolem prstu. Myslíš si, že máš všechno pod kontrolou. Že jeden panák navíc nevadí. A najednou… bum! Je pozdě. Už jsi v tom až po uši. A on si s tebou hraje. Pomalu tě ničí. A ty se nemůžeš bránit. Co s tím jako máš dělat? Kam se máš obrátit?
Není to hrdinská smrt. Ani náhodou. Je to pomalá, zbytečná agónie. Tragédie. A to nejhorší na tom je… že se tomu dá předejít. Stačí sebrat odvahu a říct si dost. Nebo… nebo skončit jako strejda Pepa. A to nikomu nepřeju. Vážně ne.
#Játra#Smrt Alkoholik#Závislost