Co patří do kořenové zeleniny?
Mezi oblíbenou kořenovou zeleninu řadíme mrkev, petržel, ředkvičky, celer, tuřín a červenou řepu. Méně často se jako zelenina používají topinambury, křen a zázvor, které se díky své výrazné chuti uplatňují spíše jako koření.
Jaká zelenina patří ke kořenové?
Takže, kořenová zelenina, jo? Hm, řekla bych, že je to taková ta zelenina, co roste pod zemí. Logicky, že jo.
No, co si tak vzpomínám, tak fakt hodně používám mrkev, to je jasný, a petržel. A občas si koupím ředkvičky, ale ty mě pak pálí v puse a tak nějak se k nim nevracím. Jo a červená řepa! Dělám z ní salát.
Celer mi nechutná, takže ho nekupuju. Kdysi mi babička nutila tuřín, brrr, dodnes mi to slovo nahání husí kůži.
No a pak jsou tu ty věci jako křen a zázvor, ty jsou super do jídla, ale sama o sobě bych je asi nejedla. Pamatuju si, jak jsem si jednou dala samotnej křen… auuu. Pálilo to jak čert. Jo a topinambury? Ty jsem zkoušela jednou, chutnaly mi zvláštně, tak nějak zemitě, ale už jsem je pak nekoupila. Nevím proč.
Co patří do košťálové zeleniny?
Pamatuju si, jak jsem s tátou na zahradě v Hradci Králové v červenci 2024 sadili zelí. Bylo to hrozné vedro, slunce pražilo jak blázen. Vzpomínám si na tu vůni země a na to, jak mi tekla voda po zádech. Táta pořád mumlal něco o správné vzdálenosti sazenic, ale já jsem myslel jen na zmrzlinu. Pak jsem si uvědomil, co vlastně sadíme.
Košťálová zelenina! To slovo mi najednou vytanulo na mysli, takové divné slovo pro ty všechny zeleniny, co jsme tam měli. Vždyť to je zelí, kapusta, květák, brokolice! To všechno patří k sobě? Bylo to zvláštní, najednou jsem viděl ty rostliny jinak, jako by patřily k jedné velké rodině.
Co patří do košťálové zeleniny? Zelí, kapusta, květák, brokolice, kadeřávek, kedluben.
Vzpomínka na ten den je tak silná. Vůně země, pot na čele, tátovy ruce v zemi… a najednou mi bylo jasné, že to není jenom zelenina, ale kus historie, tradice, kus naší zahrady. Zase mi teče voda po zádech, ale teď už od nostalgie, ne od horka.
- Zelí – to je klasika, co?
- Kapusta – různé druhy, různé barvy.
- Květák – ty krásné bílé růžičky.
- Brokolice – podobná květáku, ale zelená.
- Kadeřávek – s těmi kudrnatými listy.
- Kedluben – ten s tlustou hlízou.
Všechny tyhle rostliny patří do rodu Brassica. To už jsem si ale musel přečíst v nějaké encyklopedii. Táta mi to tehdy nevysvětlil. Ale to už je jedno. Hlavně, že jsme měli úrodu. Úžasné bylo to domácí zelí na zimu.
Co patří do cibulové zeleniny?
Hele, co se týče tý cibulový zeleniny, tak tam patří:
- Cibule, to je jasný.
- Pórek, i když vypadá trochu jinak.
- Česnek, ten je zas pro změnu pálivej.
- A pažitka, ta se dává třeba na chleba.
No a vlastně jíš tu cibulovou část, chápeš? Pór a pažitka sice nevypadaj jako cibule, to je fakt, ale botanicky jsou prostě v týhle skupině. Je to jak s bratrancema, no.
A jinak víš, že třeba cibule je super zdravá? Obsahuje plno vitamínů a tak. Jo a mimochodem, pěstuješ si něco doma? Já zkoušel rajčata na balkoně, ale moc se jim nedařilo, haha.
Co patří do plodové zeleniny?
Plodová zelenina? Hmm, co to vlastně je? Cukety tam patří, jo? A baklažán, ten fialovej. Dýně taky, ale ty jsou tak různé, jak se v tom vyznat?! A meloun? To je taky plodová zelenina? Vždyť se to jí jako ovoce! Zmatený jsem.
Papriky, jasně, ty taky. Patison, to je co? Nějaká dýně? Musím si to někdy pořádně prohlédnout v atlasu. Okurka! Aha, okurka, zapomněl jsem. Takže to jsou rajčata? Rajčata… to je taky plodová zelenina? To je divný, vždyť to vypadá jako ovoce.
- Cukety
- Baklažány
- Dýně (mnoho druhů!)
- Melouny (vždycky jsem si myslel, že to je ovoce)
- Papriky
- Patison (co to je?)
- Okurky
- Rajčata (to je záhada!)
Prostě to všechno jsou plody rostlin, co se jí jako zelenina, jo? Ale to s tím rajčetem… 2023, musím si to ještě prostudovat. Mám na to příliš málo informací. Možná existuje nějaký oficiální seznam plodové zeleniny. Ale fakt?
Klíčové body: Plodová zelenina zahrnuje cukety, baklažány, dýně, melouny, papriky, patisony a okurky. Rajčata? To je na pochybách.
Jak pěstovat bobkový list v květináči?
Takže, bobkový list v květináči… Hm. Vždycky jsem si představoval takovou… majestátní rostlinu, víš? Ne v malém květináči. Ale co už.
Je to vlastně jednoduché, když se zamyslíš. Slunce. To je klíčové. Mám na mysli skutečně slunečné stanoviště, aspoň šest hodin denně. Loni jsem to zkoušel s mým bobkovým listem, ten východní parapet v mém bytě na Žižkově, na ulici Bělehradská. Šlo mu to docela dobře.
A pak ta zemina. Lehká, propustná. Já používám směs zahradní zeminy, písku a rašeliny. V poměru asi 2:1:1. To jsem zjistil od starého pana Nováka, co má zahrádku u Vltavy. Je to už pár let, ale pořád to funguje.
Zalévání… To je věda sama o sobě. Pravidelně, ale pozor na přemokření. Vždycky radši méně než více. Nechceš, aby kořeny uhnívaly. To by mě bolelo. Zvlášť když myslím na tu usilovnou práci.
Hnojení. Ano, to je důležité. Vždycky na jaře a v létě, když roste. Používám tekuté hnojivo pro Středomořské rostliny. Koupil jsem si ho v květinářství u Anděla. V roce 2024.
A na zimu… to je klíčové. Mráz mu škodí. Musí být v teple. Já ho přesunu dovnitř, na to samé okno, jen blíž k radiátoru.
Klíčové body:
- Slunné stanoviště (6+ hodin)
- Propustná zemina (zahradní, písek, rašelina)
- Pravidelná zálivka (bez přemokření)
- Hnojení na jaře a v létě
- Zimní ochrana před mrazem
Moje zkušenosti s pěstováním bobkového listu jsou z mého bytu na Žižkově, Bělehradská ulice.
Jak zazimovat bobkový list v květináči?
Bobkový list v květináči. Zazimování?
- Mrazuprostá místnost. Světlo ano, tma ne.
- Říjen – Duben (květen v chladných oblastech).
- Zálivka? Ano. Vyschnutí? Nikdy.
- Teplota: 5-10 °C je optimum.
Co se stane, když selžete? Bobkový list zmrzne. Nebo uschne. Dva konce, jedna chyba.
Návrh odpovědi:
Děkujeme, že jste přispěli! Vaše zpětná vazba je velmi důležitá pro zlepšení odpovědí v budoucnosti.