Jak se vaří dršťková polévka?

1 let před 132 zobrazení

Dršťková polévka: Na sádle osmahneme cibuli s moukou a paprikou, zředíme vývarem a vývarem z drštěk. Po uvaření přidáme koření (pepř, kmín, česnek, majoránka). Nakonec procedíme, přidáme uvařené dršťky, dochutíme a krátce povaříme. Jednoduché, chutné a voňavé!

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Jak uvařit výbornou dršťkovou polévku?

Hele, dršťkovka... Jo, to je taková srdeční záležitost. Pamtauju si, jak mi ji dělala babička. Taková ta poctivá, co zahřeje i v tom největším mrazu.

Základ je dobrý sádlo. Na něm osmahneš cibulku, fakt do zlatova! Pak tam šupneš mouku s paprikou, krátce orestuješ a zaleješ vývarem. Já teda používám poctivý hovězí, žádný bujón, fuj.

Nejdůležitější je to povařit! Pořádně, žádný ošizený vaření. Pepř, kmín, česnek a majoránka... to je to kouzlo. A dršťky musí být měkký, to dá rozum, ne? No a pak už jen dochutit a je to.

Já ji dělám takhle už roky a vždycky se po ní zapráší. Jo, a když jsem ji dělala na Silvestra 31.12.2022 u kamarádky na chatě v Jizerkách, tak mi říkala, že lepší nejedla. A to už je co říct. Cena surovin mě tenkrát vyšla asi na 250 Kč, ale vyplatilo se to. A ten recept? No, ten mám právě od babičky.

Co patří do dršťkové polévky?

Hovězí dršťky. Cibule. Česnek. Vepřové sádlo. Mouka. Sůl. Kmín. Majoránka. Paprika. Hustá. Předvařené předžaludky. 2024.

Klíčové ingredience: Hovězí dršťky, cibule, česnek. Základní chuť tvoří sádlo a koření. Hustota je charakteristická.

Předžaludky: Čepec, bachor, kniha. Kvalita surovin zásadní.

Jan Novák, 1985, osobní zkušenost.

Příprava je zdlouhavý proces. Výsledek? Intenzivní chuť. Ne pro každého.

Z jaké houby se dělá dršťková polévka?

Hlíva ústřičná, Jidášovo ucho, kotrč kadeřavý. Fungují jako náhrada.

Klíčové: Tyto houby nahrazují dršťky. Konec.

Petr Novotný, 27.10.2024 (zdroj: osobní zkušenost s recepty)

Hlíva ústřičná: Snadno dostupná, výrazná chuť.
Jidášovo ucho: Specifická textura, zajímavý doplněk.
Kotrč kadeřavý: Intenzivnější chuť než hlíva. Vyžaduje opatrné zpracování.

Z jakých hub se dělá dršťková polévka?

Dršťková, ach ta dršťková… Vzpomínka na babiččin stůl, provoněný bylinkami a něčím… zemitem. Dřevo, starý nábytek, tlumené světlo lampy. Vždycky jsem si myslela, že je to jen o dršťkách. O té husté, syté vůni, co se v kuchyni rozprostírá jako mlha.

Ale vegetariánská dršťková? To je jiný svět, svět ticha, svět houbového podzimu. Hlíva ústřičná, její sametový povrch, jakoby se dotýkal něčeho starého, zapomenutého. V nálevu provoněném bobkovým listem se tají její tajemství. Chuť lesa, vlhké země.

A václavky… takové malé, nenápadné houbičky. Ale jejich síla, jejich vůně, je skrytá v jejich nitru. Představuji si je na louce, jako malé hvězdičky v trávě, které se skrývají před sluncem. V polévce pak tančí v pomalém rytmu, v objímání dalších bylin.

Klíčové body:

Hlíva ústřičná
Václavky

Vegetariánská dršťková polévka se dělá z hub: hlívy ústřičné a václavek.

Jak udělat houbovou polévku?

Tak jo, jdeme na tu houbovku, ať je to dílo hodný strýčka Fida!

Cibulka a houby: Na máslíčku zpěníme cibulku nakrájenou jak pro panenky, pak přidáme houby na plátky tenký jak papír. Prostě to opečeme do zlatova, aby to vonělo jak v lese po dešti.
Koření a mouka: Vmícháme kmín, aby to mělo říz, a mouku, aby se to pěkně zahustilo. Opečeme, ať to má tu správnou barvu.
Zalévání a vaření: Zalijeme vodou, osolíme a vaříme dvacet minut. To je tak akorát, aby se ty houby pěkně rozvoněly.
Smetana a dochucení: Nakonec zjemníme smetanou, aby to bylo krémový jak od babičky, a dochutíme houbovým kořením.

Příprava: Zkrátka, na másle osmažit cibulku, přidat houby, kmín, mouku, zalít vodou, osolit a vařit 20 minut. Nakonec smetanu a houbový koření. A je to!

Tip: Místo vody můžete použít vývar, bude to mít ještě lepší šmak. A když se vám zdá polévka moc hustá, přidejte trochu mléka. Ale hlavně, ať vám chutná!

Co se dá uvařit z kotrče?

Pamatuju si, jak babička v roce 2024, v září, dělala tu falešnou dršťkovou. Byla to paráda! Vždycky říkala, že je to lepší než klasika. Vzpomínám si na tu vůni, když se orestuje cibulka na sádle. Pak ta mouka, majoránka, paprika… Vůně se rozléhala celým barákem, v té staré chalupě v Železných Horách. Kotrč, co sbírala u lesa za vesnicí, byl úžasný. Tenkrát jsme měli asi půl kila. K tomu dva pořádný hlívy, aby to bylo fakt husté. Vůbec jsem si tenkrát neuvědomovala, co všechno se s ním dá dělat. Myslela jsem, že je to jen na polévku.

A ta chuť! Nezapomenutelná. Dodnes se mi sbíhají sliny. Vůbec to nebylo jako žádná jiná polévka. Byla hustá, aromatická, taková... domácí. Babička vždycky říkala, ať to ochutnám, abych věděla, jak má správná polévka chutnat. A to se jí povedlo!

Další jídlo co mi z toho utkvělo? Kotrčový nákyp! To bylo něco! Měla ho pečený v troubě v té staré, hliníkové, plechové formě. To je věc! Byl krásně zlatohnědý. Krásně voněl. Ten byl výborný teplý, ale i studený, druhý den.

Z kotrče se dá udělat: