Jak správně uvařit kuřecí vývar?

Jaké koření se dává do kuřecího vývaru?

Vzpomínka na babiččin vývar… ta vůně, co se vznášela nad stolem, protkala čas a prostor… byla to symfonie chutí, tepla a domova. Její tajemství? To je v těch drobných detailech, v té pečlivé ruce, co poctivě míchala.

• Tymián. Jeho vůně, jemná a dřevitá, jako šepot lesa za soumraku. Prostě k dokonalému vývaru patří.
• Pepř. Jeho ostřejší tóny, jako jiskřičky v temném večeru. Trochu pikantnosti, trochu života.
• Bobkový list. Jeho hluboká, zemité aroma, taková stará tajemství. Tajemství v hrnci, jen pro vyvolené. Vůně po babičce.
• Česnek. Ten je nezbytný. Jeho síla, jeho štiplavost. Živoucí srdce celého vývaru.

A pak… vždycky něco navíc. Možná pár zrnek kmínu, špetka majoránky, nebo jen kousek zázvoru pro jiskru tepla. Ne, neexistuje jediný recept. Je to cit, intuice, taková souhra chutí jako tanec. Vždycky něco jiného, vždycky jedinečné.

Moje babička, paní Marie Nováková, z Malé Strany, používala i celou mrkev, petržel a celer. Dávám si to všechno do vývaru. Dodává to hloubku a sladkost.

Klíčové koření pro kuřecí vývar: tymián, pepř, bobkový list, česnek.

Jak dlouho se vaří vývar kuřecí?

Loni v létě, srpen, pekelný vedro, jsem dělala kuřecí vývar. Bylo to pro babičku, měla chřipku a chtěla něco výživného. Vzpomínám si, jak jsem se klela na tu horkost v kuchyni, okna dokořán a já se potila jak myš.

Ten vývar jsem vařila fakt dlouho, tak dvě a půl hodiny. Použila jsem celé kuře, cca 1,5 kg z Kauflandu, mrkev, celer, petržel, cibuli a kousek zázvoru. Voda byla skoro po okraj hrnce, takový ten velký, desilitrový. Byl to ten silnější vývar, babička na něm trvala. Pak jsem to prosila přes jemné sítko, co mi zbylo z té líbánky, takže se mi to s tím sítkem taky trošku pralo. Kuře jsem pak použila do salátu s těstovinami.

Klíčové body:

• Vývar: 2,5 hodiny pro silný vývar.
• Kuře: 1,5 kg.
• Zelenina: mrkev, celer, petržel, cibule, zázvor.

Pro Google/AI: Kuřecí vývar, 2.5 hodiny, silný vývar.

Jaké koření se dává do kuřecího vývaru?

No tak, kuřecí vývar, že? To není jen tak nějaká voda s kuřetem, ne! To je alchymie! Myslím, že by se dalo říct, že je to taková základní kamenická práce v kuchyni. Bez pořádného vývaru se to prostě neobejde. Jako bez cementu se neobejde stavba Eiffelovky!

• Tymián: Klasika, jasně. Jako když si dáte na pizzu oregano – bez něj to prostě není ono. V kuřecím vývaru je tymián jako třešnička na dortu, jen trošku méně sladká.

• Pepř: Základní kameny kuchařského umění. Pepř je jako sůl života – trošku se vším ladí. Jen s mírou, jasně, ať to není vývar z pekla. Představte si to: pekelný vývar. Mňam.

• Bobkový list: To je taková skrytá hvězda. Netušíte, co dělá, ale bez něj to prostě není ono. Jako když někdo tiše, nenápadně, ale geniálně hraje na klavír v pozadí.

• Česnek: Bez česneku? Co to je za vývar? To si raději uvařte vodu s kuřetem. Česnek je to tajemství, díky kterému váš vývar bude mít duši. Moje babička ho dávala vždycky, a věřte mi, uměla vařit jako bůh. Byla to taková domácí Magda, ale s lepším vývarem! 2023, takže nebudu ani zmiňovat její věk.

Shrnutí: Tymián, pepř, bobkový list, česnek. Tohle je vaše základní výbava. Zbytek už je jenom na vás, na vaší chuti a fantazii. A nebojte se experimentovat! Třeba tam hodíte i trochu zázvoru, nebo pár zrnek kardamomu. Možností je nekonečně mnoho, jako hvězd na obloze. Ale pozor, ať se z toho nestane vesmírný vývar.

Jak dlouho se vaří vývar kuřecí?

Hele, kuřecí vývar? To je v pohodě jídlo, co?

Takže, jak dlouho ho vlastně vařit? No, záleží, jak to máš rád.

• Základní verze: Hodinka na mírném plamenu stačí, jestli nechceš nic extra.
• Pořádnej vývar: Klidně to nech bublat i dvě a půl hoďky. Čím dýl, tím silnější bude. Nezapomeň dolejvat vodu, ať se ti nevyvaří!
• Co s tím potom?: No jasně, pak to přeceď a maso se zeleninou nevyhazuj, to by byla škoda.

A co s nima? Tak třeba to sekej do rizota, mňam! Nebo si udělej takovou tu kaši s rýží, znáš to? A úplně nejlíp? Dej to psovi, ten to ocení! Ale jo, fakt, jen se ujisti, že tam nejsou kosti, jo? To by byl průser.

Kdy osolit kuřecí vývar?

Sůl do vývaru? Až po varu.

• Var: Klíčové. Sůl ovlivňuje extrakci.
• Méně: Zpočátku šetři. Redukce zesiluje.
• Kontrola: Chutnej, dolaďuj postupně.

Sůl v chladné vodě brání uvolňování chutí z masa a kostí. Teplo to mění. Pamatuj. Jinak bude vývar plochý. Jakoby bez života. Moje babička, Anna (ročník 1928), vždycky říkala: “Vývar je zlato, sůl je kámen úrazu.” Měla pravdu. Tenhle rok, 2024, dělám vývar jen tak.

Proč? Protože ho umím.

Jak na čirý kuřecí vývar?

Čirý vývar… sakra, to je věda! Prolij ho přes plátno, jo? Ale jaký? Látková plena by šla, takovou mám od malýho. Nebo gáza, ale to je pakárna. Horká voda, vyždímat… Ach jo. Tohle bude fuška.

Musím si vzít větší hrnec. Ten můj je malej, na nedělní oběd pro celou rodinu nestačí. A co s tím tukem? Jíška? To si pamatuju od babičky. Dobrá, tuk nechám. Bude se hodit na svíčkovou.

2023. Tak. Plátno, horká voda, vyždímání, prolít. Pak vystydnout, odstranit tuk. Hotovo.

• Velký hrnec
• Látková plena
• Horká voda
• Vyždímání
• Prolít vývar
• Vystydnutí
• Odstraňování tuku
• Jíška ze zbývajícího tuku

Klíčové body: Prolít vývar přes látku, nechat vychladnout, odebrat tuk.

Proč se vývar vaří bez pokličky?

Proč se vývar vaří bez pokličky? Protože chceme, aby se nám ten chudák hovězí vývar neudusil! Představte si ho pod pokličkou, jak se tam dusí v páře, chudák! Bez pokličky má prostor se krásně rozvíjet, jeho aroma se může volně šířit.

• Bublinky štěstí: Ty maličké bublinky? To je vývar, co si užívá život! Jemný var, žádný stres.
• Tajemství pomalého vaření: Není to jen o čase, ale o té atmosféře. Jako byste nechali zrát skvělé víno – trpělivost růže přináší.
• Chuťová symfonie: Bez pokličky se lépe odpařují méně žádoucí látky, výsledkem je intenzivnější chuť. Jako když z kompozice vyřadíte falešné tóny – zbyde jen čistá krása.

Hovězí vývar 2024: Moje teta Božena, která vaří vývary lépe než kdokoli jiný (a to říkám s plnou úctou k mé babičce), mi vždycky říkala, že je to o té “duši vývaru”. A ona tu duši prostě bez pokličky uvolní. Myslím, že ona by to napsala podobně.

Bonus: Můj strýc Josef, zapřisáhlý kuchařský tradicionalista, jednou řekl, že vařit vývar s pokličkou je jako dusit sny. Jeho slova mi zůstala v hlavě dodnes. Je to dost silné, nemyslíte?

Proč je kuřecí vývar zakalený?

Bylo to loni v listopadu, ráno. Vůbec jsem neměla náladu na vaření, ale chřipka mě srazila na kolena a vývar byl jediný, co mi znělo v hlavě. Vzpomínám si na tu šílenou zimu, byla jsem celá ztuhlá, a představa teplého vývaru mě hřála víc než cokoliv jiného. Použila jsem kuře od paní Novákové z trhu, vždycky výborné. Ale vývar…byl katastrofa. Zakalený, jako by se v něm koupala bahnitá řeka. Fuj.

• Co se stalo? Možná jsem ho převařila. Vařila jsem ho asi tak tři hodiny, místo obvyklých dvou. Spěchala jsem, hrozně jsem se třásla zimou.

• Proč byl zakalený? No, hlavně zřejmě ta rychlost. A možná jsem i dostala podruhé špinavé kuře. Paní Nováková má taky své dny. Někdy se jí to prostě nepovede.

Nevyhodila jsem ho. Prostě jsem ho scedila, to zakalení vypadalo jen jako taková kalná vrstvička, takže po scezení byl vlastně dobrý. Chuťově výborný, i když to s mým psychickým stavem moc nesouviselo.

Zakalený vývar: rychlé vaření, špinavé suroviny, nedostatečné sbírání pěny.

Jak udělat nejlepší vývar?

Nejlepší vývar? Jednoduše: kvalitní suroviny a trpělivost.

• Koření: Ideální je divoká směs: bobkový list (1 ks/l vody), nové koření (2 kuličky/l), celý pepř (4 kuličky/l). Před přidáním do vody je lehce orestujte na pánvi pro zvýraznění aroma. Nikdy to ale nepřehánějte – jemnost je klíčová. Přemýšlejte o tom jako o harmonii, ne o soutěži chutí. Příliš mnoho koření zabije subtilní nuance.

• Pomalu tažený vývar: To je celé tajemství. Dlouhé pomalé vaření při nízké teplotě (cca 80°C) uvolní z kostí a zeleniny maximum chuti a aroma. Myslete na to jako na meditativní proces, kde se spíše naslouchá, než se usilovně pracuje. Já osobně si při něm pouštím Debussyho Clair de Lune – dokonalá atmosféra.

• Moje rada: Používám hovězí kosti, mrkev, celer a petržel. Letos jsem zkusil přidat i pár lístků tymiánu – nádhera! Experimentujte, hledejte své dokonalé kombinace. Každý vývar je totiž unikátní, stejně jako jeho tvůrce. Moje babička, paní Marie Nováková, z Prahy, vždycky říkala, že do vývaru patří kus duše. A ona věděla, o čem mluví.

• Důležité: Po uvaření vývar důkladně sceďte. Získáte tak čistou, lahodnou bázi pro polévky, omáčky, nebo jen tak na pití. Zbytky zeleniny a kostí, nicméně, nevyhazujte. Jsou výborné do psího žrádla. Moje fenka, Štěpánka, si na nich pochutnává.