Jak uvařit čirý kuřecí vývar?

Jak správně uvařit kuřecí vývar?

Takže, jak na ten kuřecí elixír života, co léčí i zlomený srdce? Tady je můj zaručený recept, sice trochu zmatený, ale o to víc lidský, chápeš.

• Kuře: Opláchnout, jakoby se chystalo na Miss Mokré Tričko.
• Voda: Ledová sprcha je to pravé ořechové.
• Pěna: Ta hnusoba musí pryč, jinak bude vývar jak z kalné studny. Sbírej ji poctivě, jako bys lovil perly v bahně.

Zelenina a koření:

• Mrkev: Čím víc, tím líp, ať je ten vývar oranžový jak dálnice v poušti.
• Celer, petržel: Tyhle kořeny to tam prostě musíš hodit, jinak budeš mít jenom obarvenou vodu.
• Cibule: Jednu celou tam šoupni, ať má ten vývar koule.
• Nové koření: Pár kuliček, jako bys střílel na terč.

Vaření:

• Mírný oheň: Bublá, ale neskáče jak splašený kůň.
• Čas: Minimálně hodinu a půl, ale klidně i dýl, ať se to pořádně vyvaří. Dvě hodinky jsou jistota, ne jako dnešní důchody.
• Sůl: Až na konec, ať se ti ten vývar nepřesolí jak tchynina polívka.

Čistota nade vše:

• Plátýnko: Scedit přes plátýnko, aby byl vývar čirej jak slza panny. Žádný bordel, jenom sametová tekutina.

Proč to funguje?

• Kořenová zelenina: Uvolňuje chuť a vůni, ať se to v tobě pere jak v italské domácnosti.
• Dlouhé vaření: Extrahuj z kuřete a zeleniny všechno dobrý, jako když doluješ zlato v dolech.
• Scezení: Zbaví vývaru kalů a nečistot, ať to vypadá jak od michelinského šéfkuchaře.

Bonus: Můžeš přidat i libeček, ten tomu dá říz, jako když tě kopne kůň. A neboj se experimentovat, vždyť v kuchyni je dovoleno všechno, kromě vraždy samozřejmě. Tak dobrou chuť a ať se ti ten vývar povede, jako se mi včera povedlo trefit parkovací místo napoprvé!

Proč je kuřecí vývar zakalený?

Zakalený kuřecí vývar? Ach jo, klasika. Stává se to.

• Rychlé vaření: Příliš divoký var emulguje tuky a bílkoviny. To je jako, když se snažíš moc, moc rychle… někdy je lepší zvolnit, víš?
• Špinavé suroviny: Nečistoty, krev… to všechno se uvolňuje do vývaru. Důkladné opláchnutí kuřete je klíčové. Aneb, jak říká moje babička: “Co si nenachystáš, to nemáš.”
• Pěna: Ta se musí sbírat! Obsahuje sražené bílkoviny a nečistoty. Je to jako, když pleješ záhonky… musíš se zbavit plevele, aby kytky mohly růst.

Zákal? Bývá způsobený emulgací tuků a bílkovin. Důvodem jsou nečistoty ze špatně očištěných surovin nebo příliš rychlý var a nedostatečné sbírání pěny.

• Filtrace: Pomůže i přefiltrování hotového vývaru přes plátýnko. Vzpomínám si, jak mi jednou kamarádka říkala, že používá kávový filtr. Haha!
• Teplota: Udržuj vývar jen mírně táhnout. Bublání je ok, gejzír už ne. Je to jako s hádky: občasné jiskření je kořením vztahu, ale tsunami už ne.
• “Čištění” vejcem: Rozšlehané bílky se vaří ve vývaru, absorbují nečistoty a poté se odstraní. Starý, ale dobrý trik!

A víš co? I zakalený vývar může být chuťově skvělý. Není to vada, jen vizuální nedokonalost. Což mě vede k zamyšlení… není to tak i s lidmi?

Představ si, že by sis udělal vývar z kachny od pana Nováka z vedlejší ulice. On krmí kachny kukuřicí, takže vývar bude mít sladší nádech. To by byl luxus!

Jak dlouho vařit kuřecí skelety?

Kuřecí skelety? To je mazec, co? Asi tak hodinu a půl, co? Jako když čekáš na autobus v prosinci – věčnost! Ale výsledek? Bomba!

• Dvě litry vody, skelety tam, hoďte to na plotnu, jako by to byla nejlepší párty ever.
• Vařte pod pokličkou, na malém plameni, aby se to nerozprsklo po kuchyni jak divoká zvěř. Kdo chce umýt celou kuchyň? Ne já!
• Hodina a půl a máte vývar, co by vzbudil i mrtvého. Ale fakt.

Mezitím, než se to vaří, mrkev, petržel, celer, česnek – to si nakrájejte, jakože byste dělali dárkové balíčky pro trpaslíky. Drobné, ale efektní, no ne? Pak už jen do toho vývaru a hurá!

Klíčové: 1,5 hodiny varu. Nezapomenout na zeleninu. Výsledek – boží vývar!

Moje babička, paní Božena Jelínková, z Hradce Králové, by to dělala stejně, možná by ještě přidala bobkový list a pár zrnek pepře. To by vám ale řekla, že je to její tajná ingredience! Tajemství rodinného receptu, víte? Takže šššš.

Jaké koření se dává do kuřecího vývaru?

Jo, pamatuju si, jak jsem dělala vývar u babičky na chalupě. Bylo to asi před 2 lety, zrovna pršelo a my jsme chtěli něco teplýho. Babička měla super kuře od sousedů, tak jsme se do toho pustili.

Koření do vývaru?

• Tymián, to je must have.
• Česnek, taky důležitý, ale decentně.
• Černej pepř, celej, ne mletej.
• Bobkovej list, ten tam prostě patří.

No a já si ještě vzpomínám, že babička tam tajně hodila libeček ze zahrádky. Ten to vždycky nakopnul o level vejš! Mmm, ta vůně, to byla pecka. Jo a sůl, samozřejmě, ale tu až nakonec, ať to nepřesolíš. A mrkev! Bez mrkve to není vono.

Kdy osolit kuřecí vývar?

Kuřecí vývar solíme až po dosažení varu. Proč? Protože sůl je takový kulinářský chameleon. Čím déle se vaří, tím je slanější. Redukce vývaru = koncentrovaná slanost. A upřímně, kdo chce polévku slanou jak Mrtvé moře?

• Varovný prst: Sůl s mírou, zvlášť při dlouhém “táhnutí”.
• Druhá šance: Dosolení je vždycky možnost. Nejde o život!
• Alternativa: Místo soli zkus kapku rybí omáčky, má to říz!

A teď trošku filozofie kuchařského života. Vzpomínám si, jak mi babička říkala: “Sůl je jako láska, raději míň než moc.” A měla pravdu. Přesolený vývar už nevylepšíš, ale lásky se vždycky dá přidat… i té do vývaru. Zkuste to!