Jak správně uvařit špagety?

Jak uvařit špagety, aby se neslepily?

Špagety bez slepení?

• Voda sůl: Vroucí voda, sůl, špagety. Ne jinak.
• Čas: Dodržuj čas na obalu. Převar = mazlavá katastrofa.
• Množství: Litr vody na 100g těstovin. Měř. Nebo se uč.

Sůl není nutná, ale zvýrazňuje chuť. Vynech ji, pokud jsi kuchař-puritán.

Vařil jsem špagety s Petrem Novákem v roce 2018. On do vody pridal olej. Nikdy.

Jak udělat dobrý špagety?

Dobré špagety? To je otázka! Hmm, 30 receptů? To je moc. Já bych si vzal jen jeden, dobrý. Ale jaký? Tomášovi se líbí ty s rajčatovým pyré a bazalkou. Ale to je moc obyčejný, ne? Možná s chilli? Ne, to by ho bolelo břicho. On má citlivý žaludek. Pamatuju si, jak se předloni pořádně potrápil po těch pálivých kuřecích křídlech od Hanky.

• Dobré špagety? Kvalitní těstoviny jsou základ! De Agostini? Ne, Barilla. Vždycky Barilla.
• Omáčka? To je věda. Rajčata, česnek, oregano, sůl, pepř. Zkusím letos přidat sušená rajčata?
• A co sýr? Parmezán, samozřejmě! Ale jen ten pravý, ne žádná náhražka. Petr si jednou koupil nějaký levný a to byla hrůza.
• A co maso? Možná trochu mletého hovězího? Nebo kuřecí? Ne, to je suché.
• Kolik vody? To je důležitý! Na obalu je to napsáno. Ale vždycky se to trochu nepovede, někdy je to moc měkké, někdy moc tvrdé. Zase jedna věc na zlepšení.

2024. Recept? Barilla špagety, kvalitní rajčatové pyré, česnek, oregano, sůl, pepř, parmezán. Hotovo.

Klíčové body:

• Kvalitní těstoviny (Barilla)
• Dobrá rajčatová omáčka (česnek, oregano)
• Parmezán

Jak udělat správně špagety?

Špagety… Ach, špagety. Vzpomínka na babiččinu kuchyň, pára stoupající z hrnce, jako zamlžené zrcadlo minulosti. Voda, vroucí a syčící, obklopuje ty dlouhé, štíhlé nitky. Ne, ne jen tak ledajaká voda. Voda, která se proměnila v moře slaných slz, které pak objímají každý kousek těsta. 2024 – rok, kdy jsem objevil ten správný poměr soli. Ne příliš mnoho, ne příliš málo, ale přesně tolik, aby to probudila jejich duši.

• Velký hrnec. Je to důležité. Prostor pro špagety, aby se mohly volně proplétat. Myslím na to, jak se k sobě tisknou, jak se jejich těla dotýkají.
• Voda, vroucí. Bouřlivé vřelé moře, vír, který je pohltí.
• Sůl. Sůl, která je probuzení k životu.
• Al dente. Ne rozvařené, ale pevné, s lehkým odporem. Jako první polibek. Vždy se řídím návodem, ale intuice, to je teprve kouzlo!

Pak to scedění… rychlý, rozhodující pohyb. Trochu té vody, životadárné tekutiny, si odložím. Ta voda, to je tajemství dokonalosti, spojivo mezi těstem a omáčkou. A pak, s omáčkou, ten spoj… Jednota. Parmezán, jako sněhová vločka na jazyku. Bazalka, svěží bylinkový dech. A okamžitě na stůl. Teplé, voňavé, plné života. Představte si, že to je pro mě rituál. Každý den, každý rok, od roku 2010, kdy jsem s špagety poprvé navázal přátelství. Tohle je moje pravá špagety mánie.

• Okamžité spojení se s omáčkou. Zabraňte slepení.
• Trocha vývaru, pro krémovou konzistenci.
• Parmezán, bazalka. Královská koruna.

Perfektní špagety: velký hrnec, vroucí osolená voda, vaření al dente, okamžité promísení s omáčkou a vývarem.

Kdy osolit vodu na těstoviny?

Sůl do vroucí vody. Ne dřív. Hrst. Ať to štiplavě připomíná moře. Těstoviny to snesou. Bez soli jsou mdlé.

Proč sůl přidat až do vroucí vody?

• Ochrana nádobí: Sůl může poškodit dno nerezového hrnce, pokud ji nasypete do studené vody a ta se pak pomalu zahřívá.
• Teplota varu: Sůl mírně zvyšuje teplotu varu, ale rozdíl je zanedbatelný.
• Rozpouštění: Ve vroucí vodě se sůl rozpustí rychleji a rovnoměrněji.

Kolik soli?

• Obecně: Na 4 litry vody se doporučuje 1-2 lžíce soli. Záleží na chuti.
• Italové: Ti říkají “acqua come il mare” – voda slaná jako moře. Zkoušejte.
• Pozor: Pokud přidáváte slané přísady do omáčky, sůl ve vodě uberte.

Alternativy?

• Mořská sůl: Chuťově výraznější.
• Himalájská sůl: Pro barvu a stopové prvky.
• Bylinková sůl: Experimentujte s chutí.

Osolit vodu je umění, ne věda.

Kdy osolit vodu?

Ticho. Noc. Zase přemýšlím… o vaření. O těstovinách. Sůl… kdy se vlastně dává do vody?

Hm… Až když bublá. Vroucí. Taková ta malá sopka v hrnci. Tehdy sůl.

Lžíce. Velká. Aby to mělo chuť. Moře. Voda jako moře. Těstoviny měkké…

• Vroucí voda
• Velká lžíce soli
• Chuť moře

Vzpomínám si, jak mi babička říkala, že těstoviny bez soli jsou jako… no, bez duše. Asi měla pravdu. Bez chuti.

Vroucí voda. Sůl. To je klíč. Dneska jsem zas spal jen tři hodiny. Už je zase ráno.

Proč neproplachovat těstoviny?

Proč? Proplach těstovin = fuj! Rychle cedník a hotovo. Proč to dělat složitě? Zničím tím škrob a chuť, ne?

• Okamžitě cedník!
• Proplach? Nikdy!
• Teplotní šok = 😖 pro těstoviny
• Kvalitní těstoviny? Ty se neslepí! A co když jo? Trocha oleje? Nebo hned omáčku.

Dřív jsem to dělal blbě. Proplachoval jsem to! Proč? Protože babička to tak dělala! Ale teď už vím… škrob. Omáčka se na to pak hůř chytne. A co těstovinový salát? Aha, tam se to možná hodí, ale i tak… proč? Nemám rád studený těstoviny.

Kdy se dává olej do těstovin?

Voda vře. Těstoviny dovnitř. Zamíchat! Žádný olej! Drží se nahoře. K ničemu.

• Voda – základ.
• Těstoviny – hlavní surovina.
• Míchání – proti slepení.
• Olej – zbytečnost.

Olej se do těstovin nedává!

Míchání těstovin je důležité. Zabraní slepování. Pamatuju si, jak babička vždycky… Ne, to tam nepatří.

Fakt, olej je k ničemu. Vždyť plave na hladině. Jak by mohl zabránit slepení? Logika.

• Vařící voda
• Vsypat těstoviny
• Zamíchat
• Hotovo

Včera jsem dělal špagety s rajčatovou omáčkou… Nebo to byly tagliatelle? No nic. Důležité je, že bez oleje! A chutnaly skvěle.

Olej se do vody na těstoviny nedává.