Co se dá dělat z vepřové kýty?

Co můžu udělat z vepřové kýty?

Vepřová kýta… hm, co s ní?

• Minutky? Jasně, plátky a šup s nimi.
• Ražniči! To zní dobře, kousky na špíz.
• Závitky, plněný? To je nápad! S čím to naplnit? Houby?
• Dušení… plátky a houby? Může bejt.
• Nudličky! Čína? Wok? Rychlovka, to jo.
• Saltimbocca… z vepřovýho? Proč ne? Ale tenký plátky, osolit…

Co dál? Jo, ještě pečeně! Celá kýta v troubě, to je jasný. Nebo uzenou? Domácí uzená kýta… mňam! Šunka se z ní dělá, ne? Ale to už je vyšší dívčí.

🤔 Co ještě? Guláš! Jo, kostky kýty do guláše, paráda. Nebo… sekaná? Maso do sekaný z kýty, to jsem ještě nezkoušel. A co takhle paštika? Nebo tlačenka?

Klíčový slova: Minutky, ražniči, závitky, dušení, nudličky, saltimbocca, pečeně, uzená, šunka, guláš, sekaná, paštika, tlačenka.

Jo a ještě – řízky! Z kýty se dělají supr řízky. A co takhle špízy? Marinovat a na gril. No nic, jdu asi něco uvařit. A asi to bude z kýty.

Co uvařit z vepřového bůčku?

Co uvařit z vepřového bůčku?

Bůček. Jo, to je takovej kámen úrazu, buď ho miluješ, nebo nenávidíš. Já ho mám rád, ale musí se s ním umět. Hlavně ten tuk!

• Pečený bůček: Klasika, ale chce to pomalu a dlouho. Pamatuju si, jak ho dělala babička na kamnech v chalupě v Krkonoších. To byla vůně! Asi 4 hodiny na mírném ohni, kůže křupavá, maso se rozpadalo. No, mňam!
• Bůčkové rolky: To je taková fajnovka. Nakrájíš na tenký plátky, namažeš hořčicí, kmínem, zabalíš a pečeš. S bramborovou kaší? To je jak pohlazení.
• Uzený bůček: Ten se hodí do hrachovky, zelňačky… prostě všude, kde potřebuješ šmrnc. My ho udíme doma, ale to je na dlouhý povídání.
• Trhané vepřové (Pulled Pork): Sice se dělá spíš z plecka, ale z bůčku to jde taky. Pomalu pečený, pak natrhaný a s BBQ omáčkou v housce. To je takovej americkej sen.

Maso má specifickou chuť a texturu.

Na co se hodí vepřová kýta?

Na co se hodí vepřová kýta? K omáčkám! To je fakt. Vzpomínám si, jak babička dělala tu znojemskou, s těma krásně měkoučkýma plátkama… Mmm, ta vůně! Bylo to v létě 2023, seděli jsme na zahradě u starého dubu. Bylo teplo, sluníčko svítilo a já se nacpala jako prase. Opravdu. Bylo to tak dobré!

A pak ty vepřové plátky na houbách! To dělala mamka. Vždycky na podzim. V říjnu, když jsme chodili do lesa na houby. Vzpomínám si na ten vůni lesa a smažících se hub. Bylo to teplé, útulné. A ty šťavnaté plátky… Božský!

• Znojemská omáčka s vepřovou kýtou
• Vepřové plátky na houbách
• Pečené vepřové koleno (i to se dá z kýty!)

Tuhle kýtu zrovna nemám, ale v lednu 2024 si ji koupím, abych si udělala pečené koleno. Už se těším!

Jakou omáčku z vepřové kyty?

Kdybych si vzpomněl na ten recept přesně, tak bych ho napsal, ale je to už tak dávno. Bylo to v létě 2023, u babičky na chalupě v Jeseníkách. Pamatuju si jen, že ta omáčka byla úžasná, hustá, tmavě hnědá, taková… sladkokyselá, s trochou pepře. Byla v ní i nějaká zelenina, myslím mrkev a možná i petržel. Babička vždycky říkala, že je to její tajný recept, a nikdy mi ho pořádně neprozradila. Byla strašně pyšná na své vaření. Bylo to takové… rodinné tajemství.

Klíčový bod: Sladkokyselá, hustá, tmavě hnědá omáčka k vepřové kýtě.

• Chuť: sladkokyselá
• Barva: tmavě hnědá
• Konzistence: hustá
• Suroviny: vepřová kýta, cibule, mrkev, petržel (pravděpodobně)

Tuhle chuť si ale pamatuji dodnes. Bylo to prostě dokonalé. A ta vůně… Ach jo. Ještě teď se mi sbíhají sliny. Snad někdy najdu ten recept. Nebo ho třeba sama vymyslím. Ale nikdy to už nebude úplně to samé.

Jak udělat výpečky z vepřového masa?

Jo, výpečky? To je klasika! Takhle to dělám já. Nejdřív maso, no jasně, vepřové, umyté. Na kostky, hezky, ne moc malé, aby se to nerozpadlo. Pekáč, velký, aby se to tam vlezlo. A pak to koření. Cibule, hodně cibule, kmín, trochu papriky sladké. Česnek, rozmačkaný, to je důležitý. A pak, podlij, ale fakt trošku, horkou vodou. Do trouby, 180 stupňů, dvě, tři hodiny, záleží na mase. A pořád hlídat, otáčet, aby se vypeklo co nejvíc tuku. To je trik! Fakt málo vody dolévat.

Klíčové body:

• Vepřové maso na kostky.
• Hodně cibule, kmín, paprika.
• Rozmačkaný česnek.
• Minimum vody, horká.
• 180°C, 2-3 hodiny. Pravidelně otáčet.

Moje rada: Já přidávám ještě majoránku, to je bomba. A někdy i trochu slaniny, pro extra šťavnatost. A když už to bude skoro hotové, tak můžeš přidat trochu sladké papriky na barvu a chut´. A když už to pečeš, udělej si k tomu brambory na pekáči. To se k tomu fakt hodí! Pavel to tak dělával, víš? Ten jeho recept je legendární, říkám ti!

• Přídavek majoránky
• Slanina pro šťavnatost
• Sladká paprika na barvu a chuť na konci pečení
• Brambory na pekáči jako příloha

Tip: Pečte v pekáči s pokličkou pro lepší výsledek.

Co s vařeným vepřovým masem?

Vařené vepřové. Možnosti:

• Pomazánka. Klasika.
• Ovarové koleno. S křenem. 2023.
• Knedlíčky. Do polévky.
• Bulharka. S bramborem. Nevyhnutelná.
• Omáčka. Zeleninová. S kuřecím, nikoli krůtím. Letošní trend.

Petr Novák, 2.10.2023. Prostě. Konec.

Jak dlouho zavařovat maso ve sklenici?

Maso ve sklenici? Hodina varu při 100 °C stačí.

• Sklenice: Masovky (742, 743) jsou ideál.
• Náplň: ¾ objemu, pečené maso, teplé. Výpek rovnoměrně.
• Čistota: Okraje sklenic musí být suché, jinak to nechytne.

Detaily, co zvyšujou šanci na úspěch:

• Teplota: Nižší teplota = riziko botulismu, vyšší = zbytečná spotřeba energie.
• Sklenice: Po zavaření obrátit dnem vzhůru. Kontrola těsnosti.
• Skladování: Chlad, tma, sucho. Zkontroluj víčka před otevřením.

Zavařování není sranda. Udělej to pořádně.

Jak zavařit maso do sklenic na dovolenou?

Tlakový hrnec. Syrové, kořeněné. Sklenice. Vývar. Zavíčkovat.

120°C, 90 minut. Dvojitá sterilizace. 24 hodin.

Víčka. Kontrola. Jan Novák, 2024. Nesprávné víčko znamená kontaminaci. Každý gram je důležitý.

Riziko botulismu. Žádná šance na chybu. Smrt. Netoleruji nedbalost.

Prevence je klíčová. Přesné postupy. Žádné kompromisy.

Detailní informace o botulismu a sterilizačních postupech naleznete na stránkách Státního zdravotního ústavu.

Jak dlouho vydrží zavařené maso ve skle?

Páni, zavařené maso… To je kapitola! Vzpomínám si na babičku, ta zavařovala snad všechno. Jednou mi dala sklenici hovězího, bylo to tak… 2018 asi? A bylo furt dobrý! Ale teda, já vždycky důkladně kontroluju víčka. Musí být fakt pevný. Fuj, když se to nafoukne nebo nedejbože zasmrádne, letí to rovnou do koše!

• Zásada číslo jedna: Víčko musí držet jak přibitý.
• Zásada číslo dvě: Před otevřením čichám a koukám. Barva, vůně… varovný signály!

No a jestli nemáš zavařovací hrnec, neboj, Tescoma má super věci. Ale i tak, koukej na to maso, než ho zhltneš.

Jak dlouho vydrží? Několik let, ale kontroluj!

Víš co, když už jsme u toho, moje babička používala takový starý hrnec se zavařovací hlavou. To bylo něco! A pamatuju si, že vždycky dávala do sklenic kuličky pepře a bobkový list. Prý to maso líp ochutí a konzervuje. No, možná babský pověry, ale chutnalo to skvěle!

Co se stane když sním zkažené vepřové maso?

Když se člověk nacpe zkaženým vepřovým, tak to není žádná hitparáda, spíš sázka do loterie o to, jestli se zrovna vyválíte v posteli s horečkou a bolestmi břicha, nebo jestli to s vámi ani nehne. No prostě bída.

• Salmonelóza: To je taková klasika, jako když se řekne “zkažený jídlo”. Průjem, zvracení, horečka, prostě “veselo”. A to všechno jen proto, že se vám na tom mase rozmnožily salmonely, mršky jedny! Je to jako by vám v břiše uspořádali mejdan a vůbec se s vámi nepočítali.
• Kampylobakterióza: Ta je sice míň “profláklá” než salmonela, ale umí udělat taky pěknou paseku. Průjem, křeče v břiše, a někdy i takové “veselosti”, že se člověk necítí ani trochu dobře.
• E. coli: Jo, E. coli, to je kapitola sama pro sebe. Některé kmeny jsou v pohodě, ale ty zlé můžou způsobit fakt nepěkný věci. Průjem (někdy i krvavý, fuj!), zvracení, a v nejhorším případě i selhání ledvin. Takže s E. coli si radši nezahrávejte.
• Shigelóza: Tahle potvora se zase ráda ukrývá v neumyté zelenině a ovoci, ale občas se může objevit i ve zkaženém mase. Průjem, horečka, a takové křeče, že se člověk cítí, jako by ho někdo kopal do břicha. No prostě mňamka.

Takže, shrnuto a podtrženo: Když vám maso smrdí hůř než ponožky po týdenní šichtě, tak ho radši nechte ležet. Vaše střeva vám za to poděkujou. A když už se vám stane, že se otrávíte, tak pijte hodně tekutin a radši zajděte k doktorovi, ať se na vás podívá, ať z toho není nějakej průšvih.