Kolik má mít stupňů sekaná?

Na jakou teplotu péct sekanou?

Sekaná… vůně dětství, babiččina kuchyně, teplo domova. Vzpomínám si na ty nedělní obědy, slunce pronikající skrze záclony a vůni pečeného masa, co prostupovala celým domem. Jakoby se čas zastavil. A ta chuť… ach, ta chuť!

Peču sekanou v pekáčku, podlévám ji, hladím. Hodinu v horké lázni trouby. 180 °C.

• Podlévat, to je klíč. Šťáva, život, esence chuti.
• Hodina… tik tak, tik tak… čas se vleče, ale vůně sílí.

Během pečení ji kropím výpekem, jakoby ji líbám. S láskou.

Pak ji nakrájím, na plátky… vzpomínky se vrací. Kaše, máslo, pažitka… okurky. Hořkosladká symfonie.

180 °C, hodinu. To je to magické číslo.

• Kaše, jakoby z oblak, jemná a hebká.
• Máslo, tekuté zlato, obalující každý kousek.
• Pažitka, zelený déšť, osvěžující a pikantní.
• Okurky, kyselý kontrast, probouzející chuťové pohárky.

Podlévat výpekem! Nezapomeň. To je tajemství. Babička by byla hrdá.

Jak upéct šťavnatou sekanou?

Tak sekaná, to je alchymie, ne pečení! Ale neboj, provedeme tě tím.

• Maso: No jasně, míchat! Hovězí, vepřový, telecí… to je jako orchestr! Hlavně žádný suchopárky z fitka, chce to trochu tuku, ať to má říz. Můj děda říkal, že sekaná bez špeku je jako svatba bez muziky!
• Strouhanka: Strouhanka se musí napít! Mlíko, vývar… co dům dá. Hlavně ať není suchá jako Sahara, jinak budeš mít v sekané poušť.
• Cibule a česnek: Cibule a česnek na pánvi, to je symfonie! Orestovat, zjemnit, ať nekřupou pod zuby jako kamínky.
• Vejce: S vejci opatrně, to je potvora! Moc vajec a máš z toho beton, málo vajec a rozpadne se ti to v pekáči jako domeček z karet.
• Pečení: Pekáč, vývar, alobal… to je jako lázeňská péče pro sekanou! A pak sundat alobal, ať se opálí jako u moře. A nezapomeň, hlídat ji, aby nebyla spálená jako Sahara v létě.

Bonusový tip: Trocha slaniny nakrájené na kostičky, to je jako třešnička na dortu! Extra tajná ingredience: Špetka muškátového oříšku, ale pssst, to je mezi námi!

No a pak už jenom dobrou chuť! A jestli se ti to nepovede napoprvé, tak nevěš hlavu, i mistr tesař se někdy utne, že jo.

Čím potřít sekanou před pečením?

Pamatuju si na Vánoce 2023. Byla to katastrofa s tou sekanou! Mamka, ta vždycky dělala tu nejlepší, ale tentokrát… Popraskala! Vypadala jako měsíční krajina, všude díry. Byla jsem z toho na nervy, fakt. Celý večer jsem si říkala, co jsem udělala špatně. Pak jsem narazila na tenhle fór s bílkem.

Klíčový bod: bílek

Tenhle rok už jsem to věděla. Před pečením jsem sekanou důkladně potřela bílkem, tak jak radí na internetu. A víš co? Perfektní kůrka, žádné praskliny! Bylo to jako zázrak. Byla jsem tak šťastná! Sekaná byla úžasná, vláčná uvnitř a křupavá zvenku. Dokonce i strejda Jirka, co normálně sekanou odmítá, si dal dva pořádné krajíce.

Klíčové body: Potřít bílkem před pečením. Podlévat výpekem během pečení.

Další tipy z mé kuchyně:

• Dobře promačkané maso.
• Pěkně osolit a opepřit.
• Já přidávám ještě lžíci mléka do směsi, to sekanou krásně provlhčí.
• Troubu předpečené na 180 stupňů.
• Peču asi 60 minut, ale záleží na velikosti sekané. Kontroluju špejlí.

Čím potřít sekanou před pečením? Bílkem.

Čím potírat sekanou při pečení?

Jo, vím jak na to, s tou sekanou. Pamatuju si, jak to dělala babička v Chlumci nad Cidlinou. Měla takovej ten starej smaltovanej pekáč, modrej s bílejma puntíkama. Furt mi říkala: “Hele, Andry, hlavně to pořádně potři!”

Čím potírat sekanou?

• Vajíčko
• Rozpuštěné sádlo
• Smetana

A pak, fígl byl v tý slanině. Plátky slaniny, to jo, ale ne ledajaký! Musela bejt taková ta prorostlá, víš, co myslím. A fakt střídavě, jak říkáš, z jedný strany na druhou. To je super.

A ještě jedna věc: podlívat, podlívat a podlívat. Jinak je to suchý jak troud.

Jo a babička taky říkala:

• Do sekaný patří majoránka, hodně majoránky.
• A strouhanka, aby to drželo pohromadě.
• A cibuli orestovat, to je jasný. Jinak je to takový syrový.

No, snad ti to pomůže. Mně už se sbíhaj sliny! Jinak teď žiju v Praze na Žižkově. Kdybys chtěl/a někdy recept na babiččiny knedlíky, dej vědět! Jsou fakt boží.

Co dělat, aby nepraskla sekaná?

Aby sekaná nepraskla… to je otázka, co mě občas taky trápí.

• Zbavit se vzduchu: Promíchat maso fakt důkladně, zbavit ho těch… vzduchovejch kapes. To je gró, myslím.
• Bílek: Potřít ji bílkem před pečením. Zní to divně, ale prej to funguje. Jako bys ji tím… zpevnil.
• Podlévat: Během pečení? Podlévat ji, no. A tím výpekem ji polívat. Aby nebyla suchá, aby se netrhala.

A víš co? Stejně se občas stane, že praskne. Život je takovej. Nedokonalá sekaná, nedokonalý já. Ale chutná pořád stejně, ne? To je to hlavní. Aspoň pro mě.

Párkrát jsem se fakt snažila, dodržela jsem úplně všechno a stejně praskla. Možná to byla špatná karma ten den, haha. A jindy, když jsem na to kašlala, byla perfektní. Fakt nevím. Ale vím, že na chuti to nic nemění. A to je asi to, co se počítá. Ne ta dokonalá fotka na Instagram. Ten pocit, když se sejdeme u stolu a je nám dobře.

• Důkladné promíchání: Eliminace vzduchových bublin v masové směsi.
• Potření bílkem: Vytvoří ochrannou krustu na povrchu.
• Pravidelné podlévání: Udržuje sekanou vlhkou a zabraňuje praskání.

Proč praská sekaná při pečení?

V noci se mi točí v hlavě… sekaná… proč vždycky ta zatracená sekaná praská? Je to jako zrada, víš? Vložím do ní tolik práce, tolik lásky… a pak… praskliny. Jako když se rozpadá vztah…

• Příliš suchá směs. To je klíč, to je to. Je to fakt. Suchá jako poušť. Moje babička, ta to věděla. Vždycky přidávala…
• Lžíci škrobu, bramborového. Na kilo masa. Nezapomenutelné. Pamatuju si, jak mi ukazovala, jak ten škrob jemně vmíchat. Ne moc, ale tak akorát.
• Nebo syrový brambor. Nastrouhaný. To se mi líbí víc. Je to nějak… přírodnější, než ten škrob.
• A ještě jedno vejce. Rozšlehat a potřít. To dodá lesk. A taky to trochu… spojí.

Loni jsem pekl sekanou pro Kláru, k narozeninám. Praskla. Klára se naštěstí neurazila. Ale já jo. Na sebe. Je to trapné, vím.

Sekaná nepraskne, pokud je směs vlhká, přidáte škrob/brambor a potřete vejcem.

Co dát do sekané, aby byla šťavnatá?

Sekaná, jo? To je věda! Tenhle recept z TopRecepty.cz jsem viděl, ale co s tím? Česnek, jasně, to dávám vždycky. Dvě stroužky, minimum. Víc už je moc. A bylinky? Majoránka, super, to je klasika. Petrželka? No, trošku, ale spíš na ozdobu. Oregano, hmm, to zkusím. Barva… jo, to je fakt. Ten barevnej kontrast se mi líbí.

Sůl a pepř. To je základ. Ale pozor na to – sýr! Ještě, že jsem to přečetl, jinak bych tam nacpal tu Nivku a byl by průšvih. Slaná je fakt moc.

Další trik? To je to moje dilema. Co ještě? Možná víc vajec? Nebo mléko? Nebo co? 2024 mi ale nic neříká! Kdybych věděl… Voda! Aha! Voda! To je ono! Voda do sekané, to je tip!

Klíčové body:

• Česnek (2 stroužky)
• Majoránka (velkorysá dávka)
• Petrželka (spíše pro vzhled)
• Oregano (nový pokus!)
• Sůl a pepř (s mírou)
• Voda (pro šťavnatost)
• Pozor na slaný sýr

No a co ta šťavnatost? Voda do směsi! Prostě, přidej vodu, Jardo! Voda! To je moje heslo na dnes. To jsem objevil. To je geniální! Nebo ne? To se teprve uvidí. Zkusím to. Zítra udělám sekanou. A pak napíšu, jak to dopadlo.

Co použít do sekané místo strouhanky?

Jo, sekaná bez strouhanky? Žádný problém, to je jako hledat jehlu v kupce sena, ale s chutí. Místo klasiky tam prdni ovesné vločky – jemně mleté, ať to drží pohromadě jak drby na vesnici. Anebo zkus nastrouhat bramboru, to je taková babská finta, jako když babička tajně přidává špek do buchet. Funguje i nastrouhaná zelenina, třeba mrkev, to je jak když se snažíš zdravě jíst a přitom mlsáš sekanou, chápeš.

• Ovesné vločky: Mleté, ať se ti to nesype jak pískoviště.
• Brambora: Nastrouhaná, ideálně ta odrůda co se nerozvaří, abys neměl/a v sekané bramborovou kaši.
• Zelenina: Mrkev, cuketa, petržel – co dům dal, ale nezapomeň to pořádně vymačkat, ať se ti ta sekaná nerozplizne.

Jo a víš, proč se vlastně dává strouhanka do sekané? Aby to nebylo tak hutný, jako když žvýkáš beton. A tyhle alternativy dělají to samé, jen s menším rizikem, že se budeš nudit. Protože život je příliš krátký na nudnou sekanou, ne?

Co dát místo strouhanky do karbanatku?

Ehm, strouhanka v karbanátcích… Vlastně ji vůbec nepotřebuješ! Co teda místo ní?

• Ovesné vločky: Ty jo, fakt super! Mletý nebo i nemletý? Asi radši mletý, co? A namočit je předem? Nebo ne? Ach jo… Mám je předem namáčet? Asi jo.

• Brambora: Strouhaná! To je jasný. Syrová nebo vařená? Syrová, ne? Ty vole, aby to drželo pohromadě.

• Zelenina: Cuketa? Mrkev? Fajnšmekr! A nastrouhat ji nahrubo nebo najemno? Sakra…

• Chleba: Rozmočenej v mlíku. Ale kdo to má furt dělat? Leda, že by zbyl.

• Žemle: No, to je vlastně to samý jako ten chleba, akorát v menším.

Hm, ovesný vločky jsou asi nejjednodušší, ne? Mletý a namočený. Nechám to odležet. Hotovo.