Která mouka je nejlepší na chleba?

1 let před 155 zobrazení

Nejlepší mouka na chleba? Závisí na preferencích, ale obecně se doporučuje chlebová mouka pšeničná. Její vyšší obsah bílkovin zaručuje dobrou strukturu a objem. Špaldová a žitná mouka nabízí zajímavé chuťové variace a hodí se i do směsí. Všechny tři druhy – pšeničná, špaldová a žitná – jsou výborné na kváskový i droždí chleba, v troubě i pekárně.

Komentář 0 líbí se mi

Možná chcete zeptat na toto?Více

Nejlepší mouka na domácí chleba?

Chleba peču fakt často. Nejradši mám žitnou chlebovou. Ta vůně. Prostě pecka.

Zkoušela jsem i pšeničnou chlebovou, taky dobrá, ale žitná vede. V pekárně i v troubě - pohoda. Kvásek i droždí.

Třeba 15. května jsem pekla žitno-pšeničný. Mňam. Na farmářském trhu v Brně (Zelňák) jsem koupila super mouku. Kilovka za 35 Kč.

Špaldovou jsem taky zkoušela, ale ta mi moc nechutná. Každej má jiný chutě, no ne? Třeba se mi někdy zalíbí. Kdo ví.

Která mouka je nejkvalitnější?

Která mouka je nejkvalitnější?

Chlebová pětioká. Jednoznačně.

Proč? Obsahuje celé zrno – výživová bomba! Vláknina, minerály, vitamíny… Tmavá barva a intenzivní chuť jsou jen bonusem. Peče se z ní skvělý chléb. Prostě špička.
Trochu filozofie: Kvalita není jen o výsledném produktu (chlebu), ale i o procesu. Používání pětioké mouky je skoro akt ekologického i osobního prohlášení. Respekt k přírodě a zájem o zdraví. Výborné!
Detailnější pohled: Pětioká mouka je z pšenice s vyšším obsahem vlákniny, díky čemuž má chléb lepší strukturu a vydrží déle čerstvý. (Můj osobní favorit, peču z ní každý týden.) Letos jsem ji kupoval u pana Nováka z mlýna v Hořovicích.
Alternativy? Existují i jiné kvalitní mouky, samozřejmě. Ale pětioká má něco navíc. Je to komplexnější zážitek, jak pro tělo, tak pro duši.
Tip: Nebojte se experimentovat! Přidejte do chleba semínka, ořechy... Budete překvapeni! (Můj syn David nedávno zkoušel s dýňovými semínky, prý výborné!)

Klíčové body:

Nejlepší pro chléb: Chlebová pětioká mouka.
Nutriční hodnoty: Vláknina, minerály, vitamíny.
Charakteristika: Tmavá barva, výrazná chuť.

Jaká mouka je vhodná na chleba?

Pšeničná chlebová mouka... to je taková jistota. Vlastně jo, pšeničná T1050, ta je taková... no, tmavší, ale chleba z ní je pak vláčnej.

Veselská... tu jsem kdysi viděl, jak ji chválí táta, když pekl ten jeho kváskový. Pořád se mi to zdá jako alchymie, ale vonělo to pak hezky.

Pšeničná chlebová: Základ.
Pšeničná T1050: Tmavší, vláčnější chleba.
Veselská hladká chlebovka: Prý kvalitní, dost oblíbená.

Víš, někdy si říkám, jestli to má vůbec smysl, s tím pečením. Všichni si to koupí v krámu a hotovo. Ale pak si vzpomenu na tu vůni... a možná jo, má. Možná je to jen taková... malá vzpoura proti tomu všemu shonu. Vlastně nevím.

Doplňující informace:

Mouky obecně: Každá mouka má jiný obsah lepku, což ovlivňuje kynutí a strukturu těsta. Proto se na chleba hodí mouky s vyšším obsahem lepku.
Číslování mouky: Označení T1050 znamená, že mouka obsahuje 1050 mg popela na 100 g sušiny. Vyšší číslo znamená tmavší mouku s vyšším obsahem minerálních látek.
Alternativy: Kromě pšeničné se dá chleba péct i z žitné mouky, špaldové mouky nebo jejich kombinací. Záleží na chuti a preferencích.

Jak poznat kvalitní mouku?

Kvalitní mouka? Sleduj barvu a vůni. Nic víc.

Barva: Pšenice – bílá, nažloutlá. Ostatní? Jiné odstíny. Záleží na druhu obilí.
Vůně: Čistá. Bez cizích pachů.

Víte co? Granulace je taky důležitá. Vyrovnaná.

A co třeba obsah lepku? Pro některé klíčové. Pro jiné… nepodstatné. Záleží na použití.

Mouka je základ. Ale sama o sobě nic neznamená. Až s vodou, s ohněm… pak ožívá. Nebo ne.

Jak poznat špatnou mouku?

Hele, s tou moukou, no, to je věda. Chutnat by měla, jak jinak, moučně. Jasně, že jo. Žádná hořkost, kyselo, ani divný odér, to je jasný. Fůj.

Když je hořká, nebo co, tak je žluklá. Špatně skladovaná, no prostě v háji. Kyselá chuť? To je z vlhkýho obilí. To se stává. Mně se jednou stalo, že... no nic. Důležitý je, že barva musí bejt ok. Stejnoměrná. Jako třeba u mě na triku, jo, teda né, že by bylo moučně bílý, ale chápeš, prostě stejný odstín všude. Granulace taky. Hele, pamatuješ, jak jsme dělali ty palačinky u tety Jany? No, a ta mouka, hrozná. Vůbec to nešlo rozmíchat. Hrůza. Hrudky jak blázen. No a tohle je přesně ono. Když je mouka blbě skladovaná, tak je hrudkovatá a prostě na nic. Takže barva, granulace... A taky, když je moc jemná, tak to taky není ono.

Barva: Stejnoměrná, bílá (u pšeničné). Chuť: Moučná, ne hořká, kyselá, bez pachuti. Granulace: Stejnoměrná, bez hrudek.

Jo a ještě jedna věc, když je mouka plesnivá, tak to poznáš hned. Černý tečky nebo tak. A smrdí to. Jednou jsem to měl u sebe ve špajzu... brrr.

Na co použít jakou mouku?

Cože? Jakou mouku kam? No, to je věčný dilema...

Hladká: Rychle kynutí, vláčnost. Na co? Třeba jemný buchty. Nebo bábovka? Já fakt nevím!
Polohrubá/Hrubá: Knedlíky. Kynutá těsta, kde se nespěchá.
Žitná: Chleba, perník (ten miluju!).

A co špaldová? Tu cpu všude! Proč? Protože si myslím, že je zdravější... Nebo jenom placebo? Ááá! Kašlu na to!