Kdo hradí daň z nabytí nemovitosti?

Kdo hradí daň z nabytí nemovitosti: Kupující vs prodávající

Při koupi domu nebo bytu vyvstává zásadní otázka, kdo hradí daň z nabytí nemovitosti v rámci převodu vlastnických práv. Správné pochopení legislativy přináší kupujícím i prodávajícím obrovskou finanční úlevu a chrání je před zbytečnými výdaji. Seznamte se s aktuálními pravidly realitního trhu, abyste předešli právním omylům.

Definitivní konec jedné daňové povinnosti

Otázka, kdo hradí daň z nabytí nemovitosti, může mít pro někoho překvapivou, ale velmi úlevnou odpověď. V současné době tuto daň neplatí vůbec nikdo - kupující ani prodávající. Tato daňová povinnost, která dříve dosahovala výše 4 % z ceny nemovitosti, byla totiž kompletně zrušena se zpětnou platností ^[1].

Před zrušením docházelo v legislativě k častým změnám, které vyvolávaly zmatek v tom, zda má finanční úřad kontaktovat kupující strana, nebo strana prodávající. Vůbec poslední platná verze určovala jako plátce kupujícího, ale to je již minulostí. Pokud kupujete dům, byt nebo pozemek nyní, tato platí se daň z nabytí nemovitosti se vás vůbec netýká a nemusíte kvůli ní podávat žádné speciální daňové přiznání.

Jak fungovalo zrušení daně z nabytí nemovitých věcí zpětně

Celý proces zrušení byl schválen zákonem číslo 386/2020 Sb. a přinesl mimořádné uvolnění pro realitní trh. Klíčové bylo, že zákonodárci schválili toto zrušení se zpětným účinkem pro všechny nemovitosti, u kterých byl vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí proveden v prosinci 2019 nebo později. ^[2] Lidé, kteří tehdy nemovitost kupovali, tak získali obrovskou finanční úlevu v podobě daň z nabytí nemovitých věcí zrušení.

Pamatuji si na chaos, který tehdy vládnul mezi mými známými, kteří zrovna v té době podepisovali kupní smlouvy. Nikdo nevěděl, co má dělat, podání přiznání se kvůli pandemii neustále odkládalo a napětí rostlo. Když pak zákon definitivně prošel, finanční správa musera vracet obrovské sumy peněz těm, kteří již stihli daň zaplatit. Pokud byl vklad na katastr schválen například v listopadu 2019, čtyřprocentní sazba ještě platila, ale od prosince 2019 byla povinnost smazána.

Záměna pojmů: Pozor na každoroční daň z nemovitých věcí

Mezi lidmi často dochází k nebezpečné záměně dvou zcela odlišných daňových povinností, což potvrzují i dotazy na finančních úřadech. Zatímco jednorázová čtyřprocentní daň z nabytí byla zrušena, každoroční daň z nemovitých věcí stále platí a v posledních letech naopak výrazně roste. Nový majitel má povinnost podat přiznání k této každoroční dani do 31. ledna následujícího roku po koupi. Zjistěte si včas, kdo podává přiznání k dani z nabytí nemovitosti v rámci jiných povinností.

Následné placení této každoroční daně pak probíhá standardně do konce května, respektive do začátku června, pokud konec května připadá na víkend. V rámci vládních úsporných balíčků se navíc tato daň plošně zvýšila v průměru na 1,8 násobek předchozích sazeb a jednotlivé obce mohou částku dále navyšovat pomocí místních koeficientů. ^[3] Kupující tak sice ušetří statisíce korun při samotném nákupu, ale musí se připravit na pravidelné roční výdaje za vlastnictví. Už není podstatné, jak se dělila daň z převodu nemovitosti kupující nebo prodávající v minulých letech.

Srovnání zrušené daně z nabytí a platné daně z nemovitých věcí

Abychom předešli drahým chybám a sankcím, podívejme se na přehledné srovnání vlastností obou daňových pojmů.

Daň z nabytí nemovitých věcí

- Činila 4 % z celkové nabývací hodnoty majetku

- Byla pouze jednorázová při převodu nebo koupi majetku

- V poslední platné verzi nesl odpovědnost výhradně kupující

- Kompletně zrušena bez náhrady zákonem číslo 386/2020 Sb.

Daň z nemovitých věcí (Platná)

- Počítá se podle metrů čtverečních, typu nemovitosti a koeficientu obce

- Pravidelná každoroční povinnost po celou dobu vlastnictví

- Poplatníkem je aktuální vlastník zapsaný v katastru k 1. lednu daného roku

- Stále platná, v průměru plošně zvýšená na 1,8 násobek dřívějších hodnot

Jakubův příběh: Boj s termíny a nečekaná úleva

Jakub, třicetiletý softwarový inženýr z Prahy, kupoval v lednu 2020 svůj první byt a byl paralyzován strachem z vedlejších výdajů. Podle tehdejších kalkulaček měl státu poslat nemalých 4 % z ceny bytu, což by vyčerpalo jeho veškeré zbývající úspory na rekonstrukci.

Jeho první pokus o vyřešení situace provázela obrovská frustrace - kvůli začínající pandemii byly úřady zavřené, informace na internetu se měnily každý týden a Jakub neustále odkládal podání papírového přiznání v naději, že se situace vyjasní.

Průlom nastal na podzim, kdy byl definitivně schválen zákon o zrušení daně se zpětnou platností od prosince 2019. Jakub si uvědomil, že jelikož jeho vklad do katastru proběhl až v lednu 2020, spadá do ochranného pásma a nemusí platit vůbec nic.

Díky zpětnému zrušení ušetřil přesně 180.000 Kč, které okamžitě investoval do nové kuchyně, a naučil se, že u daňových zákonů se vyplatí sledovat přesné datum vkladu vlastnických práv.