Kdo se může stát zaměstnancem?

Kdo se může stát zaměstnancem? Podklady chybí

Neznalost pravidel určujících, kdo se může stát zaměstnancem, představuje riziko pro obě zúčastněné strany. Správné pochopení zákonných požadavků eliminuje nechtěná nedorozumění při uzavírání smluv a chrání před právními důsledky. Prostudujte si proto detailně platné požadavky, abyste předešli zbytečným sankcím a zajistili hladký průběh náboru nových pracovníků.

Základní podmínky: Kdo může uzavřít pracovní smlouvu?

Odpověď na otázku, kdo se může stát zaměstnancem, má v českém právu velmi jasná pravidla. Zaměstnancem se může stát fyzická osoba, která dovršila 15 let věku a zároveň ukončila povinnou školní docházku. Musí mít také způsobilost k právnímu jednání a zavázat se k výkonu závislé práce pro zaměstnavatele.

Zní to jednoduše. Ale není.

V praxi se často setkávám s tím, že lidé tyto dvě základní podmínky zaměňují, nebo splňují jen jednu a diví se, proč je firma odmítá přijmout. Existuje ale jedna výjimka, kterou 90 % zaměstnavatelů při náboru přehlíží - podrobně ji vysvětlím v sekci o mladistvých níže.

Minimální věk a povinná školní docházka

Právní řád vyžaduje splnění obou zmíněných podmínek současně. Pokud oslavíte patnácté narozeniny v květnu, stále nemůžete v červnu nastoupit na běžnou letní brigádu. Musíte počkat, až vám oficiálně skončí devátý ročník základní školy. Obvykle se odhaduje, že zhruba 40 % studentů hledá svou první brigádu hned po ukončení deváté třídy.

Přiznám se, že i já jsem kdysi udělal tuto klasickou chybu. V patnácti jsem si našel skvělou brigádu na stavbě. Všechno vypadalo slibně, těšil jsem se na první výplatu, dokud si personalistka neuvědomila, že mi do konce školního roku zbývají ještě dva týdny. Musel jsem okamžitě odejít. Byla to tvrdá lekce.

Firmy, které zaměstnávají mladistvé bez dodržení těchto podmínek, riskují pokuty dosahující až 2 000 000 korun. Zákon chrání mladistvé před fyzicky nepřiměřenou zátěží a zajišťuje, že práce nenaruší jejich vzdělávání.

Výjimky pro mladší 15 let (Umění a sport)

Zde přichází to rozuzlení, které jsem sliboval dříve. Děti mladší patnácti let přece jen mohou pracovat - ale výhradně v umělecké, kulturní, reklamní nebo sportovní činnosti. Jde o přesně definovanou výjimku.

Není to ale běžná brigáda. K takové činnosti je nutné speciální povolení od úřadu práce, o které musí požádat zákonný zástupce dítěte. Úřad zkoumá, zda činnost neohrozí zdraví nebo vývoj dítěte. Pokud úřad souhlasí, může i desetileté dítě hrát v reklamě nebo divadelním představení.

Způsobilost k právnímu jednání a závislá práce

Věk a škola tvoří jen první část skládačky. Fyzická osoba musí mít také způsobilost k právnímu jednání. To znamená schopnost vlastními činy nabývat práv a zavazovat se k povinnostem.

Plné svéprávnosti dosáhne člověk zletilostí (v 18 letech), ale částečnou způsobilost pro pracovněprávní vztahy má už právě od 15 let. Zajímavostí je, že rodiče nemohou pracovní smlouvu za patnáctiletého potomka podepsat, ale na druhou stranu mají právo pracovní poměr mladistvého do 16 let za určitých podmínek rozvázat, pokud to vyžaduje jeho zájem.

Druhým klíčovým pojmem je závislá práce. Co to přesně znamená? Jde o práci vykonávanou ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a na jeho pracovišti.

Mnoho lidí - a dokonce i zkušení podnikatelé - se snaží závislou práci maskovat takzvaným švarcsystémem, kdy pracovník formálně funguje jako živnostník. To je obrovské riziko. Skutečná nezávislost vyžaduje vlastní nástroje, vlastní klientelu a chybějící podřízenost.

Specifické podmínky: Kdo může pracovat v ČR jako cizinec

Status zaměstnance samozřejmě není omezen jen na občany České republiky. Rozhodující je ovšem váš pas. Pravidla se diametrálně liší.

Obyvatelé Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska mají naprosto stejná práva jako Češi. Nepotřebují žádné speciální povolení k zaměstnání. Mohou přijet, najít si práci a rovnou podepsat smlouvu.

Naopak lidé ze zemí mimo EU (takzvané třetí země) mají situaci složitější. Musí disponovat platným povolením k pobytu a současně podmínky pro vznik statusu zaměstnance splnit prostřednictvím pracovního povolení, modré karty nebo zaměstnanecké karty.

Většina diskusních fór radí řešit papírování pro cizince svépomocí. Podle mých zkušeností s náborem je to ale často cesta do pekel. Ušetříte sice pár tisíc za zprostředkovatele, ale byrokratický proces se protáhne o měsíce a riskujete zamítnutí žádosti kvůli banální formální chybě.

Rozdíly mezi pracovní smlouvou, DPP a DPČ

Pracovní smlouva ⭐ (Doporučeno pro plný úvazek)

• Platí se vždy zdravotní i sociální pojištění bez ohledu na výši výdělku.
• Nejvyšší možná ochrana zaměstnance, nárok na dovolenou a odstupné v případě výpovědi z organizačních důvodů.
• Až 40 hodin týdně. Lze sjednat na dobu určitou i neurčitou.

Dohoda o provedení práce (DPP)

• Neplatí se při výdělku do stanoveného měsíčního limitu, což z ní dělá nejoblíbenější volbu pro brigády.
• Velmi nízká ochrana, výpovědní doba trvá pouze 15 dní a lze ji podat i bez udání důvodu.
• Maximálně 300 hodin za jeden kalendářní rok u jednoho zaměstnavatele.

Dohoda o pracovní činnosti (DPČ)

• Neplatí se pouze u velmi nízkých částek (takzvané zaměstnání malého rozsahu).
• Střední míra ochrany, výpovědní doba je 15 dní, za určitých podmínek vzniká nárok na dovolenou.
• Maximálně polovina běžné pracovní doby (průměrně 20 hodin týdně za sjednané období).

První brigáda a tvrdý střet s realitou

Tomáš, patnáctiletý student z Brna, chtěl nutně ušetřit peníze na nový počítač. V květnu si sebevědomě našel skvělou brigádu v místní rušné kavárně a myslel si, že věk patnáct let je ta jediná podstatná podmínka pro start.

Manažer kavárny, který také neověřoval všechny detaily, mu dal hned podepsat dohodu o provedení práce. Tomáš nadšeně obsluhoval zákazníky celý týden, než do podniku dorazila účetní a zjistila kritickou chybu - Tomáš byl sice starý dost, ale ještě nedokončil devátou třídu.

Smlouva byla okamžitě zneplatněna. Nastala nepříjemná situace. Tomáš i kavárna se z první ruky naučili, že věk sám o sobě zkrátka nestačí. Musel svou vytouženou pozici opustit a počkat do konce června, než mu oficiálně skončí povinná školní docházka.

Začátkem července už Tomáš nastoupil zcela legálně. Během léta si vydělal 15 000 korun a naučil se, že právní podmínky nelze nijak obcházet. Kavárna po této stresující zkušenosti radikálně upravila svůj náborový proces pro brigádníky.