Jak zahustit buřtguláš bez mouky?

Čím zahustit buřtguláš?

Jak zahustit buřtguláš? No, hele, dělám to takhle:

• Mouka: Klasika, prostě trošku jí rozmícháš ve vodě nebo ve smetaně (jo, smetana je fajn vychytávka!). Pak to vliješ do toho guláše a necháš to provařit. Prostě to zahustí omáčku, no.
• Zaprášení moukou: To je spíš takovej fígl, když ty buřty restuješ. Než tam naleješ tu vodu, tak je prostě trochu pomoučníš.

A hele, hlavně přes noc v lednici on ten guláš zhoustne sám. Pak ho akorát když ho budeš ohřívat, tak ho trošku nařeď vodou, jo? Jinak bude moc huste, to je jasny.

Co se dává do buřtguláše?

Buřtguláš? Paprika a kmín. To je základ.

• Paprika: Sladká je povinnost. Uzená? Zvaž to. Zvedne to level.
• Kmín: Bez něj to není ono. Tečka.

Ještě něco? Mrkni sem:

• Suroviny: Buřty (špekáčky), cibule, brambory, rajský protlak, hovězí vývar.
• Koření: Kromě papriky a kmínu majoránka, česnek, sůl, pepř, chilli (volitelné).
• Extra: Trocha piva neuškodí. Ani feferonka. Záleží na tobě.

Co se dává do leča?

Lečo? No, co do něj vlastně patří… hm. Takže:

• Rajčata (určitě!)
• Paprika – hlavně červená, ale prej jakákoliv jde, lol
• Vejce (jasně!)
• Cibule – tu tam dávám VŽDY
• • Doplňky (podle chuti): bobkový list, protlak, další zelenina

A hele, vzpomněl jsem si na babiččin recept! Ona tam dávala ještě…

• Klobásu (to byla mňamka!)
• Špek – no, takovej ten uzenější

A co k tomu? No, tak chleba, že jo? Ale taky třeba:

• Brambory – vařený, s máslem
• Rýže – obyč bílá, ničím ji nevylepšuju
• Těstoviny – jen tak s olejem.

Jo a kamarád Pepa, ten do leča dává feferonku, prý je to pak pecka! Musím to zkusit. A co ještě? Aha, někdy tam šoupnu i trochu cukru, když jsou rajčata moc kyselý. A sůl, pepř – to je snad jasný, ne?

Co všechno se dává do bramboračky?

Bramboračka? Jo táák…

• Brambory – jasný.
• Mrkev, celer, petržel – Kořenovka je must have, že jo?
• Česnek a majoránka – to je ten pravej feel, voní to pak tak… no, bramboračkově!
• Houby? Můžou bejt, ale nemusej. Hmmm…

Fakt se tam dávaj houby? Někdy jo, někdy ne. A co ještě? Jo a babička tam dává ještě libeček! To je bomba. Ale to je asi tajnej recept, co? A co takovej bobkovej list? Nebo nove koření? Kurňa, teď jsem z toho úplně zmatenej. A dává se tam jíška? No to je snad jasný, ne? Nebo ne? Panebože.

Čím dochutit bramboračku?

Čím dochutit bramboračku? No jasně, to je otázka! Jako kdybych se ptal, čím dochutit život.

Klíčové ingredience pro dokonalou bramboračku:

• Sůl: Základ všeho, bez soli je to jen taková… bramborová kaše v polévce. Nepodceňujte ji!
• Kmín: Klasika, která dodá hloubku. Představte si to jako tichý vtip v dobrém vtipu.
• Majoránka: Trocha bylinky, aby se to nezamotalo jen do bramborové uniformity. Je to jako malý hudební nástroj v symfonii.
• Česnek: Pozor, s česnekem opatrně! Trocha stačí, ať se z bramboračky nestane česnekáček. Je to jako s pálivou paprikou – trochu pikantnosti okoření, moc ale zabije.

A teď můj tajný tip: Kapka olivového oleje na závěr. Ne, fakt. Dodá to takový nečekaný šmrnc, takovou lehkost. Je to jako dát šmouhu černé na bílý plátno.

Dodatečné info: Loni jsem experimentoval i s tymiánem, ale letos mi to tak nějak nesedlo. Byl jsem na dovolené u moře, v Chorvatsku, a tam jsem jedl bramboračku s trochou sušených rajčat. Hmm, možná příští rok. Moje babička z Prahy 5, narozená 1938, vždycky přidávala i kousek másla.

Stručně: Sůl, kmín, majoránka, česnek (opatrně!), kapka olivového oleje.

Co se dává do jitrnic?

Jitrnice… jo, jitrnice.

Víš, já si pamatuju, jak je dělávala babička. Vždycky to byl takovej rituál. Celá rodina se sešla, smích, vůně… a pak ta chuť. Už to nikdy nebylo jako od ní.

Co se do nich dává?

• Moravská: vařená hlava, vařené kůže, syrová játra, vývar a koření.

• Česká: lalok (podbradek), bůček, játra, vnitřnosti (plíce, slezina), bílé pečivo, vývar, koření.

Maso z hlavy, brrr. Ale co já vím. Babí to uměla, fakt jo.

Jo a taky se prej dělají podle různých regionů. Něco se přidá, něco se ubere. Každej má ten svůj recept, no.

Hele, když už jsme u těch jitrnic, tak víš co je ještě dobrý? Tlačenka. To je taky taková… taková vzpomínka.

Co se dává do špízu?

Špízy: Co a jak?

Klíčové ingredience: Cibule, paprika (červená, žlutá, zelená), cherry rajčata, cuketa, okurka, pórek. Dobře se hodí i mrkev, petržel a ředkvičky. Barvy jsou klíčové – střídejte!

Tip: Střídání barev a tvarů (kolečka, plátky) zajistí nejen estetický zážitek, ale i příjemnější kulinářskou symfonii chutí a textur. Myslete na proporce – žádná zelenina by neměla špíz dominovat. To je filozofie, o které se mi podařilo zjistit, když jsem analyzoval receptář mé babičky, paní Marie Novákové (1928-2018).

Zpracování: Zeleninu nakrájejte na vhodné kousky – ideálně takové, aby se dobře držely na špejli a pohodlně jedly. Představte si to jako miniaturní pikantní mozaiku!

Doplňující detaily:

• Maso a mořské plody: Špízy zdaleka nemusí být jen vegetariánské. Kuřecí, vepřové, hovězí, krevety, losos – vše je na stole. Jen pamatujte na marinádu! Moje osobní oblíbená? Medovo-sójová s chilli.
• Ovoce: Ananas, jablka, jahody, hroznové víno – ovoce dodá špízům sladkou jiskru a osvěžující kontrast.
• Koření: Experimentujte! Sušené bylinky, mletá paprika, kari, čili – to vše může posunout chuť špízů na novou úroveň. Zkuste třeba mediteránní směs bylinek (rozmarýn, oregano, tymián) pro středomořskou náladu.

Důležitá poznámka: Špejle před použitím namočte do vody, aby se při pečení nepříjemně nespálily. 20 minut stačí. To jsem si ověřil v roce 2023, při grilování na zahradě u mého strýce, pana Petra Doležala.