Jakou mouku na pšeničný kvásek?

Z jaké mouky udělat kvásek?

Z jaké mouky na kvásek? Celozrnná! Čím více zrna, tím více živin pro tvůj kvásek. A čerstvě namletá? To je level up! S tou kvásek fermentuje jak o život.

• Proč celozrnná? Obsahuje otruby a klíček, kde je plno vitamínů, minerálů a enzymů. Tyhle věcičky kvásek miluje.
• Čerstvě namletá? To je jako s kávou. Čím dřív po namletí, tím víc aroma a chuti. U mouky je to podobné – enzymy jsou aktivnější, kvásek si pochutná.
• Filozofická vsuvka: Kvásek je taková malá civilizace. Potřebuje kvalitní suroviny, aby se mu dařilo. Je to jako s lidmi, že jo?

Víš, kdysi jsem zkoušel kvásek z bílé mouky. Fungoval, ale nebyl tak silný a živý jako ten z celozrnné. Je to fakt znát. Mimochodem, slyšel jsem, že někteří přidávají do kvásku i trošku medu nebo jablečné šťávy, aby ho nakopli. To jsem ale nezkoušel, takže to ber s rezervou.

A teď něco navíc, co s tím souvisí:

• Typy mouky: Pšeničná celozrnná, žitná celozrnná, špaldová celozrnná – všechny jsou fajn. Zkus, co ti nejvíc sedí. Já preferuju žitnou, má takovou tu správnou “kváskovou” vůni.
• Hydratace: Sleduj poměr mouky a vody. Mám vyzkoušené, že hydratace 1:1 je ideální.
• Teplota: Kvásek miluje teplo, ale ne přehnané. Ideální je pokojová teplota kolem 22-24 °C.
• Pozor na chlorovanou vodu: Chlor může zabít mikroorganismy v kvásku. Používám filtrovanou vodu nebo nechám vodu z kohoutku odstát.

Jak založit kvásek z pšeničné mouky?

Takže, kvásek z pšeničné mouky. Tohle jsem zkusila na jaře 2024, v dubnu, přesněji. Byla jsem zvědavá, jak to půjde. Vzala jsem si sklenici, tu co používám na okurky, víš, taková klasická litrová. Do ní jsem dala 100 gramů celozrnné mouky, pšeničné samozřejmě, a 100 ml vlažné vody z kohoutku. Nic extra, obyčejná voda. Zamíchala jsem to takovou plastovou lžící, co mi zbyla po tom, co se mi rozbila moje oblíbená dřevěná. Pak jsem to zakryla utěrkou, takovou starou bavlněnou, co už na nic jiného nebyla.

Prvních sedm dní to bylo fakt drama. Každý den ráno jsem se na to s napětím dívala. Nic moc se nedělo. Pak jsem si říkala: “to asi nevyjde”. Ale podle návodu jsem každý den přidávala 50 gramů mouky a 50 ml vody. Postupně to začalo být zajímavější, viděla jsem bublinky, ale takové spíš nepatrné. Byla jsem zklamaná.

Od osmého dne jsem to krmila už jenom každé dva dny. Bylo to už jednodušší, ale stále jsem čekala na zázrak. Asi tak čtrnáctý den jsem si říkala, že to asi nic nebude. Ale pak… kráááásný! Najednou to začalo bublat jako blázen! Po nakrmení se to zdvojnásobilo během čtyř hodin! Vonělo to kysele, ale tak příjemně. Konečně to fungovalo! Používám ho dodnes, na chleba, koláče, všelijaké dobroty.

Jak založit kvásek z pšeničné mouky:

• 1. den: 100g celozrnné pšeničné mouky + 100ml vlažné vody.
• 2.-7. den: Denně 50g mouky + 50ml vody.
• 8.-14. den: Každé 2-3 dny 50g mouky + 50ml vody.
• 15. den+: Zdvojnásobení objemu do 4-8 hodin po nakrmení. Bublinky, kyselá vůně. Hotovo!

Klíčové body: Trpělivost, pravidelné krmení, pozorování bublinek a vůně.

Jak převést žitný kvásek na pšeničný?

Převod žitného kvásku na pšeničný: Jednoduše řečeno, postupně nahraďte žitnou mouku pšeničnou.

• Postupný přechod: Odeberte lžíci žitného kvásku z lednice. Krmte ho postupně pšeničnou moukou alespoň ve dvou krocích, aby se kvásek adaptoval. To minimalizuje šok pro mikroorganismy. Myslete na to jako na jemnou evoluci mikrobiálního společenství.

• Rychlejší metoda: Pokud je váš žitný kvásek aktivní a zdravý, nebo máte již pšeničný kvásek, můžete přechod provést najednou. Výsledek však může být méně předvídatelný. Přímý transfer je v podstatě kulturní šok pro bakterie a kvasinky.

Kloubní bod: Důležité je postupný přechod z žitné na pšeničnou mouku. To minimalizuje riziko selhání.

Doplňující informace:

• Poměr: Ideální je poměr 1:1 kvásek : mouka : voda. Upravujte podle potřeby. Voda by měla být vlažná, cca 25°C.
• Čas: Po nakrmení nechte kvásek kynout při pokojové teplotě (cca 22-25°C). Doba kynutí závisí na aktivitě kvásku, obvykle 4-6 hodin. Sledování objemu je klíčové – kvásek by měl zdvojnásobit svůj objem.
• Kvalita mouky: Používejte kvalitní mouku. Ovlivňuje to aktivitu a chuť výsledného kvásku. V roce 2024 je na trhu mnoho variant.
• Pozorovaní: sledujte barvu a vůni kvásku. Příjemná ovocná vůně je znakem zdravého kvásku.
• Osobní zkušenost: Já osobně, Jan Novák (používám pseudonym z důvodu ochrany soukromí), jsem s touto metodou vždy dosáhl úspěchu. Experimentujte a najděte si vlastní optimální postup. Věda o kvásku je stále živá a probíhá v ní vývoj.
• Problémy: Pokud kvásek nekvasí, nebo má nepříjemný zápach, je pravděpodobně nemocný a je potřeba začít s novým kváskem.

Shrnutí: Postupný přechod, respektive postupná adaptace, je klíčová pro úspěšnou konverzi.

Na co použít chlebovou mouku?

Chlebová mouka. Žitná. Pečení chleba. Hustá struktura. Tmavá barva. Intenzivní vůně.

• Tradiční český chléb. Základ.
• Koláče. Palačinky. Sušenky. Možnosti.

Konkrétní využití? Pečení. Záleží na preferencích. 2024. Jan Novák, pekař z Brna, doporučuje pro tmavé chleby. Chuť a textura. Experimentujte. Výsledek. Zkušenost.

Klíčové: Hustota. Vůně. Barva. Všestrannost.

V roce 2024, pan Novák úspěšně použil mouku do lineckého pečiva. Nečekaný výsledek. Zlepšení struktury.

Co je pšeničná chlebová mouka?

Cože to je, pšeničná chlebová mouka? No to je taková věc, jako by to byla hladká mouka, ale vylepšená! Jako kdyby si hladká mouka dala pořádný švih do posilovny a stala se z ní svalovec. Tmavší je, jo, jako kdyby se slunila na Maledivách!

• Perfektní na chleba: Žitný, pšeničný, kváskový – prostě paráda!
• Dalaman a bagety: Taky si na tom skvěle pochutná!
• Tmavší než hladká mouka: To je jako rozdíl mezi blondýnou a brunetkou, jen trochu méně dramatický, chápete?

Klíčové je: Pšeničná chlebová mouka = silnější než hladká mouka, perfektní na chleba a další dobroty! V roce 2024 ji používá i moje teta Boženka, co peče ty legendární koláče s tvarohem.

Moje babička, ta ji používá na koláče. Recept mi ale bohužel neprozradila, tajný recept, no co se dá dělat. Však si ho najdeš na netu, stoprocentně.