Jak skladovat obilí?

Jak správně skladovat obilí pro zachování kvality a prodloužení trvanlivosti?

Skladování obilí? No, to je taková alchymie trochu. Klíč je podle mně v chladu a suchu.

Já to vidím takhle: teplota kolem deseti stupňů a vlhkost pod patnáct procent. Což teda neni vždycky jednoduchý dodržet, že jo?

Tím se prý zpomalí dýchání zrn. Mám pocit, že někde jsem četla, že jinak se zrna začnou tak nějak “jíst sama”. Pamatuju, jak děda sušil kukuřici na půdě. Vonělo to pak krásně, i když teda zima tam byla pekelná.

Když jsem kupovala obilí pro slepice v Agrocentru 12. března, tak mi říkali, že to mají ve skladech s řízenou teplotou. Myslím, že to bylo za 6 Kč/kg, ale to už je nějakou dobu. Doufám, že si to pamatuju správně. No, asi si budu muset zase nakoupit.

Jak se skladuje obilí?

Skladování obilí: nízká teplota a suchý vzduch.

• Ideální teplota: okolo 10 °C.
• Vlhkost zrna pod 15 %.

Technika:

• Utlumení biologické aktivity zrn. Snížení spotřeby zásobních látek.
• Méně oxidu uhličitého, vody a tepla. Dýchání zrn se zpomalí.
• Dlouhodobá udržitelnost kvality.

Doplňující informace:

• Vysoušení zrna probíhá horkým vzduchem. Cílem je snížit aktivitu škůdců a plísní.
• Kontrola teploty a vlhkosti je klíčová.
• Skladovací prostory musí být čisté. Bez škůdců.
• Nevhodné skladování = znehodnocení úrody.

Proč se mlátí obilí?

Mlátí se, aby se z něj dostalo zrno. Prostě. Jako když z tebe mlátí rodiče rozum, když si děláš, co chceš. A co s tím mají Vánoce? No, dřív, než přišly kombajny a mlátičky, se mlátilo cepy. Představ si ten randál! V zimě, mezi Vánoci a Novým rokem, se to prý nedělalo. Asi proto, aby si lidi trochu odpočinuli od toho rachotu, a ne proto, že by se obilí urazilo.

• Zrno: To je to, co chceme z obilí. Na chleba, na pivo, na kaši. Na všechno. Bez zrna by byla bída. Jako když dojde kafe.
• Cep: Taková pravěká zbraň na obilí. Dřevěná tyč, s kterou se mlátilo tak dlouho, až z klasů vypadalo zrno. Záda bolela, ruce bolely, ale zrno bylo.
• Myši: Ty potvory malé! Vždycky hledaly něco k snědku. A nevymlácené obilí? Pro ně hostina! Divizna v rozích sýpky byla taková past. Nebo spíš pokus o past. Jestli to fungovalo, to už nikdo neví. Možná to byla jen pověra, jako že když rozbiješ zrcadlo, budeš mít sedm let smůly. Ale já si radši zrcadla nerozbíjím, pro jistotu.

Tedy, mlácení obilí – dřina, ale důležitá. A myši? Ty jsou všude. I dnes. Jen už nemáme sýpky, ale spíže. A místo divizny pastičky. Doba se mění, ale myši zůstávají.

#Obilí #Skladování #Zrní