Které rostliny pěstujeme pro kořen plod list?

Které rostliny pěstujeme pro kořen plod list: Využití částí

Zemědělci a zahrádkáři zjišťují, které rostliny pěstujeme pro kořen plod list, aby správně naplánovali sklizeň. Porozumění užitkovým částem flóry přináší pěstitelům maximální výnosy. Znalost specifických vlastností jednotlivých plodin pomáhá předcházet chybám při sklizni a zbytečným ztrátám hodnotné biomasy na polích.

Rozdělení užitkových rostlin podle pěstovaných částí

Pěstování rostlin pro konkrétní hospodářské části, jako jsou kořeny, plody nebo listy, tvoří základ zemědělství a zahradnictví. Výběr správné agrotechniky závisí na tom, kterou část chceme sklízet. Zajímavým příkladem je proskurník lékařský, u něhož postup pěstování zásadně určuje, zda získáme kvalitní listy, nebo mohutné kořeny.

Při zakládání porostu musíme mít od začátku jasno o cíli sklizně. Nemůžeme totiž očekávat maximální výnos podzemních orgánů, pokud rostlinu během léta vyčerpáme neustálým otrháváním zelené hmoty. Ale o tom si podrobněji povíme v sekci věnované přímo této léčivé trvalce.

Které rostliny pěstujeme pro kořen?

Kořenová zelenina a vybrané léčivé byliny se pěstují pro své podzemní zásobní orgány, které akumulují sacharidy, vitamíny a specifické účinné látky. Mezi typické zástupce řadíme mrkev obecnou, petržel zahradní, celer bulvový, pastinák setý nebo řepu červenou. Z bylin je to pak například zmiňovaný proskurník list a kořen.

Pěstování pro kořen vyžaduje hluboké, lehčí a dokonale zpracované hlinitopísčité půdy bez kamenů. V těžkých a kamenitých půdách se kořeny deformují, větví a ztrácejí tržní hodnotu. Odřezky a slupky při zpracování kořenové zeleniny mohou tvořit až 16% váhy, což představuje významný podíl, který lze dále využít například k sušení na domácí polévkové koření.

Které rostliny pěstujeme pro plod?

Plodová zelenina, ovocné stromy a keře jsou pěstovány pro své generativní orgány, které vznikají po úspěšném opylení květů. V zahradách jsou nejčastějšími zástupci rajčata, okurky, papriky, cukety, dýně a na ovocné zahradě jabloně, hrušně či jahodníky. Tyto plodiny potřebují pro zdárný vývoj dostatek slunce a intenzivní výživu.

Produkce plodů je energeticky nejnáročnější fází života rostliny. Rostliny pěstované pro plody mívají vysoké nároky na draslík a fosfor, které podporují kvetení a dozrávání. Například u rajčat spotřeba vody během tvorby plodů stoupá až na dvojnásobek oproti období počátečního růstu listů. Nedostatek vláhy v této fázi vede k opadávání květů nebo praskání plodů.

Které rostliny pěstujeme pro list?

Listová zelenina a aromatické bylinky jsou pěstovány výhradně pro svou nadzemní zelenou hmotu. Patří sem hlávkový salát, špenát setý, rukola, polníček, kapusta, ze subtropických plodin čajovník a z bylinek máta, bazalka nebo proskurník. U těchto druhů chceme oddálit kvetení, protože po vykvětu listy hořknou a tuhnou.

Pro listovou produkci je zásadní vysoký obsah dusíku v půdě a stabilní vlhkost, která zajišťuje křehkost listů. Listová zelenina tvoří podstatnou část zahradní produkce s velmi krátkou vegetační dobou. Sklizeň listů salátů či špenátu často probíhá již po 40-50 dnech od výsevu, což umožňuje vícenásobné pěstování během jedné sezóny.

Specifikum pěstování proskurníku lékařského na list a kořen

Pěstování proskurníku vyžaduje striktní rozhodnutí hned na začátku sezóny. Pokud pěstujeme proskurník pro kořen, nesklízíme z něj listy. Rostlina potřebuje veškerou energii z fotosyntézy k ukládání léčivých slizů do podzemního systému. Pokud bychom listy průběžně otrhávali, kořeny zůstanou slabé a s nízkým obsahem účinných látek.

Pěstování pro list vychází z přímého podzimního výsevu v září nebo včasného jarního výsevu. Osivo před výsevem na 2 dny namáčíme ve vodě, přičemž vodu 2-4x vyměníme. Tento proces naruší tvrdou ochranu semene a zajistí rovnoměrné vzcházení. Porost pěstovaný na list se neprotrhává, udržuje se hustý v řádcích 40-60 cm, přičemž hloubka setí je 1 cm. Pro produkci kořenů se naopak předpěstované sazenice vysazují do širšího sponu 30 x 60 cm a porost se nechává na stanovišti maximálně 3 roky.

Srovnání nároků podle pěstované části rostliny

Různé pěstované orgány vyžadují odlišné půdní podmínky a hnojení, aby rostlina investovala energii do požadované části.

Rostliny pro kořen

1. Draslík a fosfor pro rozvoj podzemního systému, minimum přímého organického hnojení
2. Hluboké, lehké hlinitopísčité půdy bez kamenů, které nekladou mechanický odpor
3. Pravidelná, hluboká, ale bez přemokření, které způsobuje hnilobu kořenů

Rostliny pro plod

1. Vyvážený poměr dusíku v plném růstu, později vysoký nárok na fosfor a draslík
2. Středně těžké, humózní půdy bohatě zásobené živinami a dobře vyhřáté
3. Intenzivní v období kvetení a nasazování plodů, ideálně ke kořenům, ne na list

Rostliny pro list

1. Dusík pro rychlý rozvoj zelené hmoty a listové růžice
2. Vlhčí, humózní půdy s rychlou dostupností živin v povrchové vrstvě
3. Častá a plytká závlaha pro udržení křehkosti a šťavnatosti listových čepelí

Zkušenost pěstitele Jana s proskurníkem na jižní Moravě

Jan, drobný pěstitel bylin z Břeclavska, chtěl sklízet z jednoho záhonu proskurníku listy na letní čaje i podzimní kořeny na sirup. První rok neustále otrhával listy z mladých rostlin, což vedlo k tomu, že rostliny oslabily a v suchém létě téměř uschly.

Při podzimním rytí zjistil, že kořeny byly tenké jako provázky a úplně chyběl typický sliz. Uvědomil si, že udělal zásadní chybu v kombinování obou sklizní z jedné rostliny.

Druhý rok rozdělil plochu na dvě části. Na list vyséval hustě do řádků na podzim, na kořen pak vysadil předpěstované sazenice do sponu 30 x 60 cm a nechal je růst bez otrhávání listů.

Výsledkem bylo, že z kořenového záhonu sklidil po dvou letech silné, masité kořeny o průměru přes 1 cm s vysokou léčivou hodnotou, čímž potvrdil nutnost odděleného pěstování.