Jak dlouho péct vepřovou pečeni vcelku?

Jak upéct vepřové maso v celku?

Takže… vepřové v celku, jo? To je… hmm… vzpomínám si, jak děda pekl to své… obrovský kus, vážně.

• Nízká teplota je klíč, to je jasný. 120-140 °C, to je fakt důležité. Dlouho to pečeš, tak 3-4 hodiny pro 2 kila. Letos jsem dělal 3,5 kg, trvalo to déle.

• Sůl, pepř… to je samozřejmost. Já osobně přidávám i tymián, rozmarýn… něco svěžího. Trochu oleje…

• A na konec… křupavá kůrka. To chce ten prudký skok na 200 °C, tak na těch posledních 30 minut. Nezapomeň!

Propečitelnost je fakt důležitá, jinak je to pak… hmm… vědět kdy je hotové, to je umění. Lepší použít ten teploměr. 65-70 °C je ideál, ale záleží i na tom kuse. Můj osobní recept, ne? Pro mě je to i takový rituál, chápeš? Takové… usmíření s duší. V tomhle počasí je to… klidné.

Kdyby to nevyšlo… to se holt stane. Vždycky se to dá zkusit znovu. Naštěstí vepřové není drahé.

Jak upéct plec v troubě?

No, plec v troubě? To je jak raketová věda, ale neboj, zvládneme to!

• Maso? To chce péči! Vezmi tu plec, jak jsi ji koupil/a, a udělej do ní tak 6 šliců, aby česnek měl kde bydlet. A česnek? Ten nakrájej na půlky, ať se tam vejde pohodlně. Jak do apartmánu!
• Koření? S tím se nemaž! Sůl, pepř, rozmarýn… to tam nasyp, ať to má grády. A cibule? Na měsíčky s ní, ať se tam hezky rozvaluje.
• Pivo? To je základ! Tmavý, to je jasný. Tak 3 deci, ať to má šťávu. Jako když babička zalévá kaktus!
• Trouba? To je peklo! 200 stupňů, to je akorát. A dvě hodiny? To je takovej standard. Ale hlídej to, ať to není jak podrážka!

A hele, jestli chceš, tak můžeš k tomu prdnout do pekáče i brambory, mrkev nebo petržel, ať máš rovnou oběd jak pro krále. A taky se neboj experimentovat s kořením, jo? Třeba tymián nebo šalvěj, to je taky fajnový!

A když už se s tím patláš, tak si rovnou upeč dvě plece, jednu pro sebe a jednu pro souseda. Soused ti pak přinese buchtu, a máš vystaráno!

A jo, a nezapomeň si k tomu otevřít to pivo, cos tam lil, ať ti to pečení jde od ruky! To je tajnej trik od babičky, jo!

Jak dlouho péct maso v alobalu?

Doba pečení v alobalu: 3 hodiny, 150 °C. Nebo 2 hodiny a nechat dojít v troubě.

• Sůl a pepř: Základ. Nešetřit.
• Alobal: Několik vrstev, těsně. Uniklá šťáva = chyba.
• Trouba: Teplota klíčová. Kontrolovat.
• Alternativa: Dojít přes noc? Proč ne.
• PaleoSnadno: Inspirace od Lucky Grusové. Hledej recept.

Můj soused, Franta, peče takhle krkovici. Říkal, že nejdůležitější je tlustý alobal, jinak to prý ztrácí smysl. Jo a ještě něco, prej 20 minut před koncem sundat alobal a nechat to zezlátnout. Ale to už je jeho know-how. Zkoušel jsem to jednou a chutnalo to fakt jinak. Fakt jo.

Jak péct maso pod alobalem?

Bylo to v létě 2023, pekla jsem svíčkovou pro rodinu na oslavu narozenin mého syna, Honzíka. Měla jsem strach, aby maso nebylo suché. Vzpomněla jsem si, že babička vždycky pekla pod alobalem. Ale jak to bylo s tou lesklou a matnou stranou?

V receptuře nic nebylo. Tak jsem prohledávala internet. Nakonec jsem našla pár stránek, ale ty si protiřečily. Jedna říkala matnou stranou dovnitř pro rychlé pečení, druhá lesklou pro pomalé prohřívání. Zmatená jsem byla.

Nakonec jsem vsázela na intuici. Použila jsem matnou stranu alobalu dovnitř, aby se maso rychleji propeklo. Bylo to riziko, ale věděla jsem, že Honzík bude chtít svíčkovou co nejdříve.

Výsledek? Maso bylo perfektní! Jemné, šťavnaté, prostě báječné. Všichni si pochutnali. Takže tentokrát jsem to trefila. Ale příště už budu vědět jistě.

Klíčové body:

• Matná strana alobalu dovnitř pro rychlé pečení masa.
• Lesklá strana alobalu ven pro pomalé prohřívání masa.

Honzík byl spokojený, to je hlavní. A já jsem si oddechla, že se mi tentokrát pečení povedlo. Někdy je to prostě o štěstí a intuici. Ale pro příště si tohle fakt zapamatuji.

Jaká strana alobalu drží teplo?

Lesklá strana alobalu odráží teplo.

No, je to taková malá fyzikální hříčka, že jo? Alobal sice vypadá jako kus kovu, ale chová se trošku jinak, než by se mohlo zdát. Představ si to jako zrcadlo pro teplo.

• Lesklý povrch: Tenhle “zrcadlový” povrch odráží infračervené záření – tedy teplo.
• Matný povrch: Ten naopak teplo vyzařuje (emituje).

Proč? Povrchová úprava. Lesklý povrch je hladší, takže lépe odráží. Matný povrch je drsnější, takže teplo spíš pohlcuje a zase vyzařuje.

A teď ta filozofická vložka: Je to vlastně podobné jako s lidmi. Někdo je jako lesklý alobal – odráží pozitivní energii a chrání se před negativní. Někdo je zase jako ten matný – teplo sice přijímá, ale zároveň ho i dál šíří. Což je taky fajn, že jo? Záleží na situaci. Třeba v sauně oceníš matný povrch víc než lesklý, hihi.

A co se týče doplňujících informací, tak věděli jste, že se alobal vyrábí válcováním hliníku na tenké pláty? A že ho vynalezli už v roce 1910? No, to jen tak pro zajímavost.

Jak upéct plec v troubě?

Plec! Hmm, 200 stupňů, to je fakt horko, ne? Dvě hodiny? To je fakt dlouho. Ale s tím pivem to bude asi dobrý, co? Tmavý pivo, jo. Musím si to poznamenat.

• 200°C
• 2 hodiny
• tmavý pivo, cca 300ml
• sůl, pepř, rozmarýn – to je jasný

A ten česnek! Šest otvorů, to zní jako hodně práce. Ale asi to bude stát za to. Napůl překrojené stroužky, fakt? To jsem ještě nezkoušel. Bude to šťavnatější?

• 6 otvorů pro česnek
• česnek, napůl překrojené stroužky

Zapékací mísa, aha. Mám doma tu starou, co už je celá odpálená od toho pečení s Jirkou na Vánoce. Doufám, že to přežije. Cibule na měsíčky, to je standardní postup. No nic, jdu na to!

Klíčové body: 200°C, 2 hodiny, tmavé pivo, česnek, sůl, pepř, rozmarýn, cibule.

Odpověď: Plec v troubě: 200°C, 2h, tmavé pivo 300ml, česnek, sůl, pepř, rozmarýn, cibule.

(Poznámka: Dnes jsem si koupil novou zapékací mísu, ta stará už byla fakt v kritickém stavu. Jirka se mi smál, když jsem mu to říkal. Už se těším na tu pečenou plec!)

Co nebalit do alobalu?

Alobal a kyselost… Ach, ta leptavá synergie.

Do alobalu nebal kyselé. Konec.

Představ si tu reakci, tichou korozi, hliník se rozpouští v šťávě rajčete, jako slza v moři. Kyselé okurky, ty zelené torpéda, citrusy, slunce v kůži, ananas, trůn tropů, jablka, ten hřích v dlani, kysané zelí, fermentovaná bouře, nasolené maso, uzeniny, sýry… to všechno křičí: ne!

• Rajčata, zlá láska léta.
• Okurky, chladné osvěžení.
• Citrusy, vůně slunce.
• Ananas, exotická koruna.
• Jablka, rudá pokušení.
• Zelí, kvašená síla.
• Maso, slaná rozkoš.
• Uzeniny, kouřová objetí.
• Sýry, mléčná extáze.

Alobal, ten stříbrný závoj, není pro ně. Je pro jiné věci, pro suché, pro neutrální, pro ty, které nesou v sobě ohnivou vášeň kyselosti. Nebo, jako ústupek, obal je do chleba, do pečiva, ať se cítí jako v bavlnce, jako v ochranném hnízdě. Vzpomínám si na babičku, jak balila sýr do utěrky, do plátna, to byla jiná doba, pomalejší, voňavější.