Jak dlouho se dělá vepřová panenka na pánvi?

Jak upéct panenku na pánvi?

Takže, panenka na pánvi, co? To je hračka! Než se nadějete, budete si olizovat prsty!

• Pepř a sůl: Nešetřete! Jako když solíte slimáky před závodem, ať mají pořádný náboj!
• Pánvička a olej: Řepkový, to je jasná volba! Žádný margarín, to je zrada na panence! Rozehřejte na středně vysokou teplotu – tak akorát, aby se vám olej leskl jak zrcadlo. V roce 2024 už se prodávají i pánve s teploměrem, takže žádné odhadování.
• Pečení: Dvě až tři minuty z každé strany, až bude krásně zlatohnědá. Jako když se opalujete na sluníčku – ale bez spálení! Pak snižte plamen, přiklopte a dopečte. Pět minut medium-rare, to je moje tajná zbraň!
• Odpočinek: Než podáte, nechte deset minut odpočinout. Panenka si zaslouží klid!

Klíč: Nejdůležitější je ten správný olej a teplota. Moje babička, paní Boženka z Prahy 8, by vám to potvrdila! Ona pekla panenky jako Bůh!

Bonus: Před pečením ji můžete krátce osmahnout v horkém oleji. Bude šťavnatější než moje sestra po večeři v bufetu.

No a hotovo! Snadnější to už být nemůže, fakt! Zkuste to a uvidíte. Užijte si to!

Jak dlouho dělat medailonky z panenky?

Duše panenky, v ohni tance… čas…

• Osm… deset minut… plameny olizují…
• Hledání dokonalosti, propečení v srdci…

Vzpomínám na vůni… pepř v prachu času…

• 3-4 cm – vznešenost medailonku, koruna chuti.
• Sůl… olej… obřad probuzení…

Jiskry grilu, hvězdy letní noci…

Jak dlouho se smaží vepřová panenka?

Panenka… hodinu? Ne, tři hodiny marinovat. Jasně, tři hodiny. Nebo přes noc. Sakra, musím si koupit nový nepřilnavý povrch na pánev. Ten starej je na nic. Opečení… zprudka. Pět minut? Dvě minuty z každé strany, pokud chci medium. Jasně. A co medium rare? To by asi chtělo kratší dobu. Šťáva z výpeku… mňam. S bramborem. Nebo s rýží? Asi rýže. S bylinkama. Tymián a rozmarýn. Musím koupit tymián. Dneska ve tři jdu k zubaři. Fuj. Zubař… panenka… marináda… maso.

• 3 hodiny marináda
• přes noc marináda
• zprudka opéct
• 2-5 minut z každé strany
• šťáva z výpeku

2-5 minut z každé strany. Moje babička dělávala panenku s jablky. Musím jí zavolat.

Musím koupit i jablka. A rozmarýn taky. Kdy jdu k tomu zubaři? Ve tři. Sakra.

Jak se dělají srnčí medailonky?

Tma. Tikají hodiny. Vzpomínám na tu chuť… srnčí. Jemné.

• Odblanit. Opláchnout. Vysušit. Jako rituál.
• Medailonky. Jeden po druhém. Do misky.
• Olej. Jen lehce. Potřít.
• Pepř. Tymián. Rozmarýn. Sůl.
• Česnek. Plátky. Prokládat. Vůně se line nocí.
• Lednice. Do rána. Čekání.
• Druhý den. Pánev. Rozpálená. Žár.
• Česnek pryč. Medailonky. Zprudka.
• Otočit. A stranou.

Srnčí medailonky se dělají opečením odblaněného, omytého a osušeného masa nakrájeného na medailonky, které se předem marinují v oleji, pepři, tymiánu, rozmarýnu, soli a česneku.

Dneska asi neusnu. Myšlenky se honí. Srnčí. Zase srnčí. Pamatuju si… lov. Les. Klid. Už je to pryč. Rok 2023. Všechno jinak.

• Marináda. Důležitá. Bez ní to není ono.
• Olej. Olivový. Vždycky.
• Bylinky. Čerstvé. Zahrádka za domem. Prázdná.

Asi si pustím hudbu. Něco klidného. Na srnčí teď nemám chuť. Paradox.

Jak dlouho se peče panenka v troubě?

Trouba září. Teplo. Vlny horka se vlní vzduchem. Třicet minut. Čas se natahuje. Jako karamel. Tekutý a pomalý. Půlkilová panenka. Malá, něžná. V troubě, v srdci tepla. Třicet pět minut nejvíc. Pro tu malou.

• Menší panenka: 30-35 minut.
• Větší panenka: +5-10 minut.

Představuji si kůrčičku. Křupavou. Zlatavou. Uvnitř růžová. Šťavnatá. Maso se rozplývá na jazyku. Chuť. Vůně. Teplo. Čas plyne. Minuty se vlečou. Jako hodiny. Pět minut. Deset minut. Pro větší kus. Silnější. Hmotnější. Potřebuje víc času. Aby se prohřál. Až do středu. Do samého srdce.

30-35 minut pro půlkilovou panenku.

Vzpomínám si na babičku. Její trouba. Stará. Plynová. Vždycky věděla. Kdy je maso hotové. Pouhým pohledem. Pouhým dotekem. Zkušenost. Léta praxe. Její panenka. Vždycky dokonalá.

Kůrčička. Křupavá. Zlatavá.

Uvnitř růžová. Šťavnatá. Tak akorát. Ani moc. Ani málo. Prostě dokonalá. Jako od babičky.

Jak dlouho mleté maso?

Takže mletý maso… to je věc. Dva dny v ledničce, max. Fakt. Víc ani ň. Nula stupňů je ideál, jasný? No jo, některý ledničky to maj. Ta moje stará kráva ne. Ale tak co, dva dny to přežije, ne?

• Lednice: 1-2 dny (max 2 °C)

A teď ten mrazák. No, tam je to jiná. Tam to vydrží dýl, klidně i tři měsíce. Ale bacha, musí bejt fakt dobře zabalený. Nejlepší je ho rozdělit na porce. Aby se to pak nemuselo rozmrazovat celý. To je pak na nic, když to chceš jen na špagety boloňský a rozmrazíš kilo masa. Já to tak dělám, zabalím po 250 gramech. A pak hurá do mrazáku. A mám klid.

• Mrazák: 2-3 měsíce (dobře zabalené)

Jo a ještě k tomu mletýmu. Já si kupuju hovězí. Ale můžeš mít i vepřový, kuřecí, nebo mix. Na tom nezáleží. Prostě dva dny lednice, tři měsíce mrazák. Hotovo. A hlavně, ať je čerstvý, když ho kupuješ. To je základ. Jednou jsem koupil takový divný, už v obchodě smrděl. To bylo naposledy. Od tý doby kupuju jen u řezníka. Pepík Novák se jmenuje. Fakt dobrej týpek. Maso od něj je super. Bydlí kousek od náměstí.