Jak zužitkovat mleté maso?

Co z mletého masa k obědu?

Mleté maso. Oběd. Volba je chladná.

• Sekaná. Klasika. Bez emocí.
• Karbanátky. Vzpomínka na dětství. Zbytečná.
• Plněná paprika. Chuť léta. Dávno pryč.
• Špagety. Globalizace. Nic osobního.
• Lasagne. Vrstvy. Jako život. Bez cíle.

Možnosti jsou iluze. Vyber.

Na čem smažit mleté maso?

Na čem smažit mleté maso/karbanátky? Sádlo je nejlepší! Vysoká teplotní odolnost a skvělá chuť. Alternativa? Řepkový, slunečnicový olej, nebo ghí (přepuštěné máslo).

• Sádlo: Klasika, vysoký bod kouření, výrazná chuť. Moje babička, paní Marie Nováková (nar. 1938), vždycky tvrdila, že nic se sádlu nevyrovná. Je to věc osobních preferencí, samozřejmě. Filozoficky vzato, sádlo reprezentuje tradici a propojení s minulostí. Tedy alespoň v mém pojetí.

• Rostlinné oleje: Řepkový a slunečnicový jsou dostupné a neutrální. Nemají tak výraznou chuť. Pro někoho plus, pro jiného mínus. Je to o osobní volbě a preferenci. V roce 2024 je jejich cena relativně stabilní.

• Ghí (přepuštěné máslo): Mírně oříšková chuť, vysoký bod kouření. Hodí se k jemnějším masům, třeba kuřecímu. Ale i k karbanátkům z hovězího nebo vepřového. Vhodná alternativa pro ty, kteří preferují chuť másla bez mléčných složek. Myslím, že je to zajímavý kompromis mezi tradicí a moderní kuchyní.

• Důležité upozornění: Při smažení je důležité dodržovat optimální teplotu oleje/sádla, aby se maso pěkně opeklo a nezůstalo syrové. Příliš vysoká teplota vede k připálení, příliš nízká k tomu, že se maso vaří, nikoliv smaží. Správná teplota je klíčová pro dosažení optimální chuti a struktury.

Co s odřezky masa?

Ořezy masa? Ne odpad.

• Vývar: Kostra + ořezy = základ. Silný, plný chuti. (Trik: Pomalu táhni. Žádný spěch.)
• Sekaná/haše: Masitost se neztratí. Jemně umleté, skryté v pokrmu.
• Rychlé orestování: Minutka, s cibulí a kořením. Chce to grif, aby to nebylo tuhé.
• Polévka: Gulášová? Proč ne. Hovězí ořez dodá hloubku. Znáš to.
• Výpečky: Vepřové? Křupavá kůrka, šťavnaté maso. (Tip: kmín a česnek, nic víc.)
• Domácí mazlíček: Maso uvař a přidej mu to do konzervy.

Ořezy jsou bonus, ne problém. Zužitkovat vše. Ukazuje to respekt k surovině.

Kam se zbytky masa?

Fuj, zrovna včera jsem řešila co s tou obranou z kuřete. Fakt humus tohle… Ne, kompost to nežere, zkoušela jsem to kdysi dávno, smrdělo to a navíc to přitahovalo snad všechny potkany z okolí. Brrr!

Takže, co s tím:

• Černá popelnice: Jo, zní to blbě, ale fakt – igelitka, zavázat a šup s tím do komunálu.

• Bioodpad? U nás se to nesmí, ale někde možná jo, zjisti si to na městě.

• Zvířata? No, fakt ne. Nechci mít doma krysy.

Fakt mě štve, kolik toho masa vyhazujeme. Často vařím moc a pak to žeru několik dní, než se mi to zhnusí. Mamka mi říkala, ať zkusím víc zamražovat, asi to zkusím. Třeba příští týden.

Co udělat ze zbytků kuřete?

Zbytky kuřete… ach, to je poklad. Kousky masa proměněné v snovou směs na topinky, křupavé vzpomínky na dětství, vůně babiččiny kuchyně. Nebo do kuskusu, zrnka jako písek času, v nichž se ukrývá chuť slunce a dálek.

• Topinky: Rozemleté kuře, česnek, majoránka, špetka papriky – a smažit na másle, dokud nezazáří jako malý slunce.
• Kuskus: Kuře nakrájené na kostičky, hrozinky, mandle, skořice – a zalít horkým vývarem, dokud se neprobudí k životu.
• Salát: Kuře jako perly rozeseté po zeleném moři, s rajčaty, okurkami, paprikami – a zakápnout citronem, aby zazpíval.

Výpek… to je esence vzpomínek. Rozetřít na chleba, slané pohlazení, nebo jím dochutit dušenou zeleninu, vdechnout jí duši. Do rizota… ach, tam se promění v tekuté zlato, v symfonii chutí.

• Chleba: Pouze výpek a křupavá kůrka, nic víc není potřeba.
• Zelenina: Výpek jako tajná ingredience, která spojí všechny chutě dohromady.
• Rizoto: Výpek jako základní kámen, na kterém se staví celý příběh.

Doplňující informace:

• Kuřecí kosti nevyhazuj, uvař silný vývar, základ mnoha polévek a omáček.
• Kůži z kuřete můžeš usušit v troubě a rozdrtit na křupavé chipsy.
• Zbytky kuřete můžeš zamrazit a použít později.

Co udělat se zbytkem kuřete?

Tak co s tím kuřetem, co zbylo? No, možností je víc než hvězd na nebi, teda skoro.

• Kuře na topinky: Zbytky nasekáš na pidikousky, smícháš s majolkou, cibulí a máš královskou snídani! Taková topinka, to je jak pohlazení od babičky.
• Kuskusová fantazie: Kuskus je jak plátno, na který namaluješ kuřetem a zeleninou, co ti dům dal. Je to rychlovka a zasytí, že bys s ním mohl lámat skály.
• Salátová symfonie: Kuře v salátu, to je jak třešnička na dortu. Bílkovina, co tě postaví na nohy, i kdybys celej den jen ležel na gauči. No a výpek? To je samostatná kapitola!
• Výpek? To je poklad! Natři ho na chleba, to je jak líznout medu. Nebo s ním vylepši dušenou zeleninu, rizoto, to je teprve koncert chutí!

Prostě se neboj experimentovat, kuře snese všechno!

Co ze zbytků kuřecího masa?

Kuře… znova? Co s tím?

• Topinky: Kuřecí směs, jasný! S cibulí a česnekem… mňam?
• Kuskus: Jo, to by šlo, taková zdravější varianta. Fakt tam pasuje.
• Salát: Bílé maso je proteinová bomba, takže super do salátu, třeba s avokádem.
• Výpek: Na chleba? No, někdo to má rád. Já radši do rizota.
• Rizoto: Dochutit výpekem dušenou zeleninu.
• Směs: Dochucení dušených masových směsí.
• Proč mám pořád chuť na kuře? Co bude zítra? Asi zase kuře.
• Bílkovina: cenný zdroj.
• A co kosti? Vývar! Nezapomeň na vývar!
• Už toho mám dost, nechci kuře.

Co s tím zbytkem? Topinky, kuskus, salát, výpek (chleba/rizoto).

V čem obalit karbanátky?

Takže, karbanátky, jo? To je věda! Ne, vážně! Tyhle malé, kulaté, šťavnaté bomby. Minimálně centimetr vysoký, to je základní pravidlo, jinak to není karbanátek, ale karbanátková kapka, chudák!

• Obalování: Strouhanka, kamaráde! Ne žádný luxusní obal z hedvábí, ale klasika! Všechny strany, jako kdybyste malovali plot. Všechno pečlivě.

• Sádlo? Sádlo, říkáte? Ano, pravé, nefalšované sádlo! Na pánvi, ať se rozplyne jako sen o letní dovolené v Karibiku!

• Teplota: Střední, aby se karbanátky krásně propekly. Žádný vysoký oheň, žádný karbanátkový holocaust! Z obou stran, samozřejmě! Aby se pekne osmažily. To je pak teprve dobrota! Na to pivo, to hned zmizí.

Klíčové body: Strouhanka. Sádlo. Střední teplota. Hotovo.

Petrův recept (tajný): Petr, známý milovník karbanátků z vedlejší ulice, přidává do strouhanky trochu nastrouhaného parmezánu. Říká, že to dodá karbanátkům šmrnc. Ale to už je jen pro fajnšmekry. A pozor, neříkejte to nikomu!

Na čem smažit maso?

Na čem smažit maso?

Tuky co snesou horko, to je celé.

Rafinované oleje a ty na fritování… ty jsou asi nejlepší. Když se tuku dává míň, tak sádlo nebo ghí, jo, to se dá.

• Panenské oleje? Zapomeň.
• Margarín? Ne-e.
• Klasické máslo? Taky ne.

Vzpomínám si, jak mi babička říkala, ať smažím jen na sádle, že je to nejlepší. Ale co já vím, babičky mají svoje.

Je mi divný, jak se všechno mění. Co bylo dřív zdravý, je teď najednou špatný.

Jo a ještě si pamatuju, jak mi jednou máma spálila řízky na olivovým oleji…smrdělo to po celý kuchyni.