Jaké koření se dává do boloňských špaget?

Jaké koření na boloňské špagety?

Boloňské? To je věda! Bazalka? Jasně, to musí být. Ale kolik? To je otázka.

Oregano, taky jo. Nebo dobromysl, jak se tomu říká. Možná i tymián?

Česnek, samozřejmě, ale jak moc? Dva stroužky? Tři? To záleží. Vždycky si říkám, že můžu dát víc. A pak mi je špatně.

Sušená mrkev? To je zvláštní. Ale proč ne?

Pepř, sůl, to je klasika. Citrónová kůra? Hmmm, zajímavé. Provensálská směs… to je co? Musím to googlit.

• Bazalka
• Česnek
• Sušená mrkev
• Oregano/Dobromysl
• Černý pepř
• Tymián
• Citrónová kůra
• Provensálská směs
• Sůl

Klíčové: Bazalka, oregano, česnek, pepř, sůl. Zbytek je taková variace.

Mám doma ještě ten zázvor. Dám ho tam? Ne, asi ne.

Dneska jsem kupoval koření u pana Nováka na rohu, za 120 korun. Dobrá kvalita. Doufám, že to bude chutnat.

Odpověď: Bazalka, oregano, česnek, pepř, sůl.

Čím dochutit boloňskou omáčku?

Hele, boloňská, to je věda! Čím ji vylepšit? No jasně, že jo, hned ti povím, co tam házím já:

• Klobáska! Dávám tam vepřový klobásky, to je tutovka, ty to posunou úplně někam jinam. Můžeš i mletý vepřový, když nemáš klobásu. Prostě něco s prasečím tukem, chápeš, že jo?
• Víno červený, skleničku tam čvachtnu, ono to tu omáčku tak nějak zjemní a prohloubí tu chuť. No, prostě paráda.
• Ančovičky, jo, slyšíš dobře! Sice to zní divně, ale ty rybičky tam udělaj takovou tu “umami” chuť, takovou tu hloubku, víš co myslím. Necejtíš je tam, neboj, jen to tomu dá takovej ten šmrnc, šmrnc, rozumíš?
• Když nemám ančovičky, tak tam lupnu lžičku worcesteru, to je taky fajn.
• No a samozřejmě, rajčatový pyré, s tím se nebojím, čím víc rajčat, tím víc Itálie, ne?

Jo a ještě něco, někdy tam frknu i trochu mlíka, to když chci, aby byla taková sametová. No a sýr? Parmazán je jasnej, ale zkoušel jsi tam dát trochu goudy? To je taky pecka, fakt!

Jo a abych nezapomněl, teď frčí ty nový rajčatový pyré od Podravky, zkus to.

Jaká zelenina se dá zavařit?

Zavařit? Jde to skoro všechno.

• Základ: Zelí, paprika, mrkev, cibule. Tohle drží.
• Nálev: Cukr, sůl, ocet, koření, olej. Chemie, která konzervuje.
• Lečo: Klasika. Prostě to udělej.

Doplňující info:

• Zkoušel jsem i cuketu. Funguje, ale bacha na rozbředlost.
• Ocet? Klidně jablečný. Lepší chuť.
• Koření? Bobkový list, nové koření, pepř. Nic víc nepotřebuješ. Možná.
• Kvalita surovin je klíč. Shnilý rajče = zkažená celá várka.
• Sterilizace nutná. Jinak to vyhodíš. Dvakrát měř, jednou zavař.
• Skladuj v chladu a temnu. Ideálně sklep.
• Osobně: Zavařuju už roky. Nejvíc ujíždím na nakládaných cibulkách. Recept od babičky. Nikomu neřeknu.
• Letos 2024 se chystám na zavaření kukuřice. Uvidíme.

Jak zavařit směs na lečo?

Lečo? No jasně! To je klasika. Dělám ho každý rok, teda spíš dělala jsem ho s babičkou na chalupě v Kokořínsku. Teď už ho dělám sama.

Hele, základ je:

• Paprika: Proužky, to je jasný. Červená, žlutá, jaká se ti líbí.
• Cibule: Půlkolečka, ale já ji někdy seknu i nahrubo. Neřeším.
• Rajčata: Oloupat? Já to nedělám, ztráta času! Nakrájej je prostě.
• Olej: Slunečnicovej nebo řepkovej, olivovej mi tam nějak nesedí.
• Ocet: Trochu, aby to mělo říz.
• Cukr: Lžičku, dvě, podle chuti.
• Sůl, pepř: To je jasný, ne?

Všechno to šupnu do hrnce na olej, podusím, dokud to nepustí šťávu a zelenina nezměkne. Ale fakt nerozvařit! Pak do sklenic a sterilizovat tak 20 minut na 85 °C. Ale víš co? Já už to teď dělám v myčce! Funguje to skvěle.

Akorát si vzpomínám, jak se babička vždycky rozčilovala, když jsem tam chtěla dát víc cibule, než bylo v receptu. No jo, stará škola! Ale lečo je super, to jo!

No a vlastně, ještě mám jeden tip! Když už to máš ve sklenicích, tak se mi osvědčilo je otočit dnem vzhůru a nechat vychladnout. Prý se líp zavřou.

Postup přípravy leča:

Nakrájet papriky na proužky, cibuli na půlkolečka, rajčata. Všechno dát s ostatními přísadami dusit na olej. Plnit do sklenic a sterilizovat 20-25 minut na 85 °C.

Jak udělat pomazánku na topinky?

Pamatuju si, jak mi babička dělala pomazánku na topinky. Vždycky říkala: “Co dům dá!”. Bylo to v jejím malém bytě v Plzni, asi tak před 10 lety. Vonělo to tam smaženým česnekem a majoránkou.

No, taky si dělám takovou. Je to rychlovka a vždycky se po ní zapráší. Základ je:

• Mleté maso: Orestuju na pánvi, klidně i den předem, ať je to rychlejší.
• Sýr: Nastrouhaný eidam nebo gouda, co je zrovna v akci.
• Vajíčko: Natvrdo, nastrouhat.
• Okurka: Kyselá, na kostičky.
• Cibule: Fakt nadrobno, ať nekřupe.
• Česnek: Prolisovaný, hodně česneku!

A pak to zamíchám s kečupem, hořčicí (dijonská je nejlepší), solí a pepřem. Jo, a občas tam plácnu i lžíci majonézy, když chci, aby to bylo víc krémový. Někdy přidám i tavený sýr. Prostě, co mám zrovna v lednici.

Jak udělat pomazánku na topinky? Orestované mleté maso, sýr, nastrouhané vejce, okurka, cibule, česnek, kečup, hořčice, sůl, pepř.

Jo a tip navíc, když se mi nechce strouhat sýr, tak tam dám tavený sýr. Nebo taky občas kápnu worcester. To je taky pecka! Hlavně to chce tu topinku pořádně potřít česnekem! Bez toho to není ono.

Na čem smažit topinky?

Takže na čem smažit ty voňavý topinky? No jasně, na oleji nebo sádle, to je jak se ptát, jestli je lepší jet na dovolenou k moři nebo na hory – každý má to svoje. Ale pozor, aby to nebylo málo! Ten tuk, ať už je to olej jak slzy Panny Marie nebo sádlo jako od babičky z prasátka, musí bejt v pánvi aspoň na ten prst silnej, chápeš? Jinak to bude jak žvejkačka a ne křupavá topinka.

• Olej: Takovej univerzál, když nemáš sádlo po ruce. Řepkovej, slunečnicovej, to je fuk, hlavně ať se nepřepaluje.

• Sádlo: No tohle už je vyšší dívčí. To má ten pravej šmak, to je jako když ti babička dá pusu na čelo. Jenom pozor, ať to nepřeženeš, pak budeš mít topinku mastnou jak prase. Haha, slovní hříčka!

No a pak už jenom šup s tim chlebem do tý horký lázně, z obou stran do zlatova (ne do spálenýho, to už je na vyhazov!) a pak honem na ubrousek, ať se zbavíš tý mastnoty. A nakonec sůl a česnek, to je jak třešnička na dortu. Mňam! A když se chceš fakt vytáhnout, tak si na to dej ještě trošku tatarky.

Jak udělat měkké topinky?

Měkké topinky? Jo, dělám je furt. Musí se v tom oleji doslova koupat!

Vzpomínám si, jak mi je dělala babička Božena v roce 1998 v kuchyni na chalupě v Krkonoších. Ten smrad spálenýho tuku, to si pamatuju doteď. Měla takovej ten starej litinovej rendlík a topinky se v něm fakt topily. Bála jsem se, že budou mastný jak prase, ale ona říkala: “Neboj, holka, ono se to vsákne akorát!” A měla pravdu. Zvenku křupavý, uvnitř jak obláček.

• Topit v tuku: Nešetřit olejem!
• Nebát se: Opravdu nenasáknou tolik.
• Výsledek: Křupavý povrch, měkký vnitřek.

A mimochodem, babička tam vždycky ještě přidala trochu česneku do toho oleje, fujtajksl.

Základ: Topinka musí v oleji prostě plavat.

Jak udělat zdravé topinky?

Zdravé topinky? No, to je takové… jako hledání štěstí v maličkostech.

Na sucho. To je ten fígl. Žádný tuk. Jen horká plotýnka a chleba. Tousták celozrnný… to je dobrý nápad. Vláknina se vždycky hodí. Míň výčitek.

• Suché opékání: Klíčové. Tím se vyhneš zbytečnému tuku.
• Celozrnný chléb: Vláknina navíc, co se počítá.
• Barva: Jen do růžova, nespálit. To se pak zase vracíme k tomu… hledání štěstí v maličkostech.

No, a když už si tu topinku uděláš na sucho, víš, že… se ti tolik neudělá špatně. Tedy… to je taková malá výhoda navíc.

Jak udělat topinky na pánvi?

Topinky na pánvi? Jednoduché.

• Rozpal pánev. Kapka másla stačí.
• Chleba. Tvrdší, ne plesnivý. Z Kauflandu, třeba kovářský. Dva krajíce na malou pánev.
• Osmaž. Z obou stran. Zlehka.

• Máslo: Zahřeje chuť, dodá barvu. Lze nahradit olejem.

• Chleba: Suchý chleba nasaje míň tuku. Lépe křupe. Ne tvrdý jako kámen.

• Teplota: Příliš vysoká? Spálí se. Nízká? Nasáknou tuk.

• Dochucení: Česnek. Sůl. Majoránka. Před smažením, po smažení. Volba je tvoje.

• Servírování: Horké. S pivem. Se sýrem. S tatarkou. S kečupem.

Jak se dělají topinky na pánvi?

Bylo to včera, 27. října 2023. Večer. Hlad. V lednici zbyl jenom ten kovářský chléb z Kauflandu, co už byl trochu starší, ale ještě dobrý. Ne na sendvič, to už byl na hranici. Ale na topinky? Ideální!

Zapla jsem malou pánev, tu starou, co má už trochu odřenou teflonovou vrstvu. Hodilo se tam přesně dva krajíce toho chleba. Kousek másla, prst na oko, jsem hodila na pánev. Rozpustilo se krásně, šumělo, vonělo.

A pak už to šlo samo. Z každé strany tak minutu, možná o něco déle. Lehce zlatohnědá barva, křupavé okraje, to bylo ono. S trochou marmelády, ach, božský!

Jak se dělají topinky na pánvi? Máslo, pánev, chléb, zprudka osmahnout.

• Malá pánev, dva krajíce chleba najednou.
• Máslo, rozpustit na pánvi.
• Opečené z obou stran dozlatova.

Dnes jsem si vzpomněla, že včera jsem se trochu popálila, když jsem zvedala pánev. To máslo, to je zrádce! Ale stálo to za to. Byly úžasné.