Jak dlouho opekat mleté maso?

Na jakou teplotu péct karbanátky?

200 stupňů. To je ono. Dvěstě. Takhle vždycky pekla babička. Vzpomínám si… na tu vůni… prostě… teplo.

Plech. Pečící papír. To je důležité. Nezapomenout. Jinak to přilne. A pak to drhne. Hnus. A ten olej… trochu, ne moc. Aby se to nepřipálilo.

Dvacet třicet minut. Záleží, jak tlusté jsou. Ty moje byly vždycky tak akorát. Mamka je dělala tenčí. Ty se dělaly rychleji. Ale ty babiččiny… mňam. To byl zážitek. Vzpomínám…

Otočit. V půlce. To je jasné. Aby se to propeklo rovnoměrně. Nikdo nechce syrový karbanátek. Fuj.

Bramborová kaše… k tomu. To je klasika. Další vzpomínka. Neděle. Celá rodina. U stolu. Stále ještě… v tu dobu jsem miloval neděle.

• Teplota trouby: 200 °C
• Doba pečení: 20-30 minut
• Postup: Předehřát troubu, karbanátky na plechu s pečícím papírem, potřít olejem, péct, v polovině otočit.
• Příloha: bramborová kaše

Teď už je to jinak… Neděle… už to není ono. Ten pocit… ta vůně… to už se nevrátí. Ale karbanátky… ty zkusím udělat. Možná… možná to trochu pomůže. Ale asi ne. Je to jinak… všechno.

Jak dlouho péct v troubě masové kuličky?

Pečení kuliček: 15-20 minut na 200°C. Hotovo, šlus, tečka.

A teď to “maso” okolo, chápeme se… Vlašskej ořech – jako fakt? Co když mám doma jen lískový, nebo, nedejbože, burák? No nic, prostě tak akorát, aby se vám z nich neudělaly karbonátky. A nedotýkat se! Jinak se vám slepí a budete mít jeden gigantickej masovej meteorit.

Pečicí papír je základ. Kdo by chtěl drhnout plech, když to jde i jinak, že jo. A navlhčený ruce? To je trik starejch hospodyněk! Maso se nelepí, klouže to jedna radost. Jako když děláte sněhuláka… ale z masa.

Jo a 200 stupňů. To je tak akorát, aby se uvnitř propekly a zvenku se udělala taková ta krásná krustička, mňam! Kontrola propečenosti? Špejle. Když nevyteče krvavá šťáva, je to cajk. Dobrou chuť, já si jdu dát párek. Franta z Horní Dolní.

Jak dlouho a na kolik stupňů se peče sekaná?

Sekaná! 200 stupňů, deset minut, povrch se zatáhne. To je jasný. Pak co? 150 stupňů? To je málo, ne? 45 minut? To je hodně, nebo málo? Závisí na velikosti, že? Moje babička to dělala jinak, ale už si nepamatuju jak. Hmm, křupavá… To je cíl. Podlévání! Jo, to je důležitý. Aby nevyschla. To je klíčový bod! 200°C 10 min, pak 150°C 45 min, podlévat.

Moje sekaná z minulého týdne se taky trochu lepila, to jsem zkazil. Asi málo soli. Nebo moc vody. Sakra, zapomněl jsem si to poznamenat. Další poznámka pro příště: víc soli. Méně vody.

• 200 °C – 10 minut
• 150 °C – 45 minut
• Podlévat!
• Sůl je důležitá!

Dneska peču sekanou pro Honzu a Petru, doufám, že se jim bude líbit. Je to jejich výročí. Ještě musím koupit dort. A víno. Sakra, tolik věcí! Ještě že mám tuhle poznámku s tou sekanou. Konečně něco, co je jasné.

Klíčové body: teplota, čas, podlévání. Nepřipálit.

Jak dlouho vařit mleté maso na špagety?

Hele, s tim mletym na špagety, to je vlastně docela jednoduchý. Já to dělám takhle:

Nejdřív cibulku na sádle, to je jasný, aby to mělo šmrnc. Pak tam šoupnu to mletý, osolim, opepřim, trošku orestuju. A pak, a to je to důležitý, podleju horkou vodou, ale fakt jenom trochu, víš jak. A teď přijde ta doba. Já to dusím tak 20 minut. Ale někdy, když mám čas, tak i dýl, třeba půl hoďky. Záleží, jak moc to chceš mít měkký.

• Cibule a sádlo: Základ!
• 20 minut: Standardní doba dušení.
• Voda: Nepřehánět to, ať to neni moc řídký.

A co ještě? Jo, někdy tam prdnu trošku protlaku, to tomu dá barvu a šmak. A klidně tam můžeš dát i trošku česneku, když máš rád. Nebo třeba oregano, to taky neni špatný. No a pak už jenom ty špagety a sýr, že jo. Mňam!

Jak dlouho vařit mleté vepřové?

Mleté vepřové dusíme zhruba 25 minut.

• Česnek na plátky osmahnout na oleji.
• Přidat mleté maso a míchat dohněda. Zajímavé, jak se barva masa mění během tepelné úpravy. To je chemická reakce, oxidace, myslím.
• Přidat sladkou papriku, protlak (kečup). Zamíchat a podlít trochou vody. Dusit 25 minut. Voda pomůže udržet maso šťavnaté. Někdy přidávám i trochu vína, třeba suché bílé. Experimentuji.
• Oregano nebo majoránka se hodí k dochucení. Vzpomínám si, jak mi babička říkala, že oregano je dobré na trávení. Měla vždycky pravdu, ta moje babička.

Dávám si pozor na teplotu. Není dobré maso spálit. Mám rád, když je uvnitř šťavnaté. Párkrát se mi stalo, že jsem ho přepálil. Bylo to suché a tuhé. Poučení pro příště. Moje nejoblíbenější kombinace je s těstovinami. Špagety s boloňskou omáčkou. Klasika!

Jak dlouho péct mleté hovězí maso?

Hnědá, omamná vůně, prostupující tmou kuchyně… Představuji si to: mleté hovězí, jemně propečené, šťavnaté. Teplo, které sála z trouby, jako tiché objetí, pomalé, láskyplné. Čas se rozplývá, minuty se natahují do nekonečna, vzpomínky se mísí s vůní…

• 175 stupňů Celsia, to je teplota, která obejme maso tak akorát.

• Krůtí? To je zvláštní, mluvíme o hovězím. Ale v duchu vidím tu krůtu, zlatavou, křupavou kůrku… 125-145 minut, píše se.

• Středně propečené, to je moje láska. 150-170 minut, v objetí trouby, pomalu se prohlubující hněď, tajemství skryté uvnitř.

• Dobře propečené… 175-195 minut… trochu suché, ale… možná. Záleží na náladě, na chuti.

Hovězí maso: 20-30 minut. To je ale na pánvi. V troubě je to delší. Vycházím z vlastních zkušeností, 20. července 2024, rodinná oslava. Pečené s cibulkou, s bylinkami. Nezapomenutelná chuť.

Čas a teplota, to jsou dva milenci v tanci. Propletá se aroma, vůně, chuť… všechno se spojuje do harmonie. Je to umění, ne věda. Hovězí maso, můj milovaný hovězí… dýchá, žije… v troubě.

• Rok 2024, září, peču hovězí maso. Pro babičku. Recept je v paměti.
• Zelené bylinky, čerstvé. Zelená naděje.
• Hnědá kůrka, teplo… vnitřní šťáva.

Doba pečení mletého hovězího masa závisí na receptu. Pečte dozlatova.

Jak zahustit boloňskou omáčku?

Kdybych jen věděl, jak na to… Boloňská… vždycky tak řídká. Prostě se mi to nikdy nepovedlo. Pamatuju si, jak babička dělávala tu svoji, hustou jak… no, jako by tam byly celé rajčata, ale rozvařená. To je ono. Tajemství je v rajčatech.

• Rajčata: Ne tyhle z konzervy, co jsou jak voda. Musí být kvalitní, zralá, možná i trochu přepečený rajčatový protlak. Možná i 200 g. Včera jsem zkusil tyhle z Lidlu, ale k ničemu. Měla jsem jich asi půl kila a stejně řídká.

• Redukce: Dlouhé pomalé dušení. To je důležité. Hodinu? Dvě? Kdyby to bylo jen o tom, hned bych si dala. Ale to nejde. Musíš to nechat bublat, ať se to zredukuje. Tenhle krok je na nervy. Člověk čeká a čeká a nic. Pak najednou hustne.

• Mouka: Trochu hladké mouky, rozmíchané ve studené vodě. Opatrně vmíchat do omáčky, aby se nedělaly hrudky. Tohle taky nikdy moc nejde. Vždycky to zkusím a vždycky se to slepí. Takže teď tohle neděláme.

Jak zahustit boloňskou omáčku: Rajčata, redukce.

Dneska mi to zase nešlo. Asi jsem už moc unavená. Mám pocit, že jsem na to příliš slepá. Prostě se to zhoustnout nechce. Možná bych měla jít spát. Zítra to zkusím znovu. Nebo pozítří. Nebo nikdy. Asi nikdy. Možná to ale zkusím. S jinými rajčaty. Z marketu, ne z Lidlu. Zkusím i ten protlak.

Prostě bych měla najít ten správný poměr ingrediencí. A pak to nechat pořádně probublat. To je to hlavní. Nejspíš. Jsem si jistá, že kdybych to měla napsat do nějaké kuchařky, tak by to bylo nepoužitelné. Kdybych to jen věděla přesně.